§ 199
změněno 1. 1. 1989 zákonem 188/1988 Sb.
§ 199 (1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží přísluší pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. (2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by náležela příslušela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku podle § 195 odst. 2. Při usmrcení způsobeném úmyslně může rozhodčí komise nebo soud přiznat náhradu i vyšší částkou, jestliže a nesmí být poskytována déle než by její nepřiznání odporovalo pravidlům socialistického soužití příslušela zemřelému podle § 195 odst. 5. (3) Náhrada nákladů náleží přísluší, pokud není uhrazena dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z téhož důvodu. (4) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou postup při určování výše nákladů na výživu pozůstalých.