Zákoník práce

§ 232 (1) Organizace jsou povinny zajišťovat plnění svých úkolů především pracovníky v pracovním poměru; jen. Jen výjimečně mohou k plnění svých úkolů nebo k zabezpečení svých potřeb uzavírat s občany také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodydohodu o pracovní činnosti a dohody o provedení práce), jsou-li splněny podmínky uvedené v dalších ustanoveních této části. (2) Dohody dohodu o pracovní činnosti lze uzavírat k provádění opětující se pracovní činnosti), při níž průměrná doba skutečného výkonu práce nepřesahuje polovinu stanovené týdenní jestliže jde o práci, a) jejíž pravidelný výkon nemůže organizace zabezpečit v rámci předem stanoveného rozvržení pracovní doby a rozvrhu pracovních směn tak, u prací sezónní povahy stanovenou týdenní pracovní dobu aby její řízení, sledování jejího provádění a která je ve sjednaném rozsahu vykonávána buď kontrola dodržování pracovní doby byly účelné a) nepravidelně podle časových možností pracovníka hospodárné, nebo b) pravidelně, avšak za takových provozních podmínek, že jejíž výkon v pracovním poměru by byl z hlediska zájmů společnosti bylo by pro organizaci neúčelné a nehospodárné, aby výkon této činnosti soustavně řídila, sledovala její provádění a kontrolovala dodržování stanovené pracovní doby neúčelný nebo nehospodárný z jiných důvodů. (32) Dohody o provedení práce S mladistvými lze tyto dohody uzavírat jen k provedení ojedinělého určitého pracovního úkolu vymezeného výsledkem práce, který není možno zajistit pracovníky organizace v rámci jen pokud tím nebude ohrožen jejich povinností z pracovního poměru buď proto, že tento úkol nevyplývá z běžné zdravý vývoj nebo výchova k povolání. (3) Tyto dohody nelze uzavírat na činnosti organizace, nebo proto, že to výjimečně vyžaduje povaha takového úkolu které jsou předmětem ochrany podle autorského zákona.