Zákoník práce

§ 37 Převedení na jinou práci (1) Organizace je povinna převést pracovníka na jinou práci, a) pozbyl-li pracovník vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení trvale způsobilosti dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci nebo nesmí-li ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném závazným posudkem příslušného orgánu hygienické služby nejvyšší přípustné expozice,5) b) koná-li těhotná žena nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců práci, kterou nesmějí být tyto ženy zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání, c) je-li to nutné podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy v zájmu ochrany zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi, d) je-li to třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo pravomocného kárného opatření. (2) Organizace může převést pracovníka na jinou práci, e a) byla dala-li dána pracovníku výpověď proto z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. e) a f), že nesplňuje stanovené předpoklady nebo požadavky, které jsou nezbytnou podmínkou b) bylo-li proti pracovníku zahájeno trestní řízení pro řádný výkon jeho práce, podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo pro porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku v socialistickém vlastnictví, popřípadě z důvodu, pro který lze zrušit pracovní poměr okamžitě, a není to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení, c) pozbyl-li ponechání pracovníka pracovník dočasně předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto případě nejdéle celkem na jeho původní práci do uplynutí výpovědní lhůty možné 30 pracovních dnů v kalendářním roce. (23) Nelze-li dosáhnout účelu převedení podle předchozího odstavce předchozích odstavců převedením pracovníka v rámci pracovní smlouvy, může ho organizace převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím pracovník nesouhlasil. (34) Organizace může převést pracovníka i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, a) nemůže-li pracovník konat práci pro prostoj (§ 129) nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, b) je-li to třeba k odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků, c) vyžaduje-li to jiná nezbytná provozní potřeba organizace, avšak v tomto případě nejdéle celkem na dobu 30 pracovních dnů v kalendářním roce. (45) Při převedení pracovníka na jinou práci je organizace povinna přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná (vzhledem vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci). (56) Organizace je povinna předem projednat s pracovníkem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně a dochází-li převedením pracovníka k její změně, je organizace povinna vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 2 písm. c) a odstavci 4.