Zákoník práce

§ 46 (1) Organizace může dát pracovníku výpověď pouze z těchto důvodů: a) ruší-li se nebo přemísťuje-li se organizace nebo její část, b) zaniká-li organizace sloučením nebo rozdělením nebo převádí-li se samostatná organizační jednotka část organizace do jiné organizace a přejímající organizace nemá možnost pracovníka zaměstnávat podle sjednané pracovní smlouvy, c) stane-li se pracovník pro organizaci nadbytečným vzhledem ke k rozhodnutí organizace nebo příslušného orgánu o změně jejích úkolů, technického vybavení, o snížení stavu pracovníků za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiným organizačním změnám o jiných organizačních změnách, d) je pozbyl-li pracovník ze zdravotních důvodů trvale nezpůsobilý plnit povinnosti vyplývající vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnění nemocí z jeho pracovního poměru povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném závazným posudkem příslušného orgánu hygienické služby nejvyšší přípustné expozice, e) nesplňuje-li pracovník předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění organizace požadavky, které jsou nezbytnou podmínkou nezbytné pro řádný výkon jeho této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, lze pracovníku z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže tyto nedostatky v přiměřené lhůtě neodstranil, ačkoliv byl k tomu organizací v době posledních 12 měsících organizací měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a pracovník je v přiměřené době neodstranil, f) jsou-li u pracovníka dány důvody, pro které by s ním organizace mohla okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo porušil-li pracovník pro závažné porušení pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem kázně; pro méně závažné porušení pracovní kázně lze dát pracovníku výpověď, bylo-li mu již předtím uloženo kárné jestliže se jej dopustil v době před zahlazením kárného opatření nebo byl-li na možnost výpovědi alespoň upozorněn při předchozím pravomocně uloženého za předchozí porušení pracovní kázně. (2) Organizace může dát pracovníku výpověď, pokud nejde o výpověď pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr okamžitě, pouze tehdy, jestliže a) nemá možnost ho dále zaměstnávat v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, ani v místě jeho bydliště, a to ani po předchozí průpravě, b) pracovník není ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu organizace nabídla v místě, které bylo sjednáno jako místo výkonu práce, nebo v jeho bydlišti, nebo podrobit se předchozí průpravě pro tuto jinou práci, c) při výpovědi dávané pracovníku pro nesplňování stanovených předpokladů nebo nezbytných požadavků, které jsou nezbytnou podmínkou pro řádný výkon jeho sjednané práce, mu nemůže nabídnout volné pracovní místo přiměřené jeho kvalifikaci, které by i při těchto nedostatcích mohl zastávat. (3) Pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr okamžitě, může dát organizace pracovníku výpověď pouze do jednoho měsíce ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy důvod se o důvodu k výpovědi zjistila dověděla, a pro porušení pracovní kázně v cizině do jednoho měsíce dvou měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl. (4) Je Stane-li se v průběhu lhůty dvou měsíců uvedené v předchozím odstavci jednání pracovníka, v němž lze spatřovat porušení pracovní kázně, předmětem šetření jiného orgánu, počíná jednoměsíční lhůta uvedená v předchozím odstavci dnem lze dát výpověď ještě do dvou měsíců ode dne, kdy se organizace dověděla o výsledku tohoto šetření dověděla. Je-li k výpovědi třeba souhlasu okresního národního výboru (§ 50) nebo vyžaduje-li si organizace k výpovědi souhlas příslušného vyššího odborového orgánu (§ podle § 59 odst. 3) 4, nepočítá se do této lhůty doba ode dne podání žádosti o udělení souhlasu do dne, kdy rozhodnutí národního výboru nabylo právní moci nebo, kdy bylo organizaci doručeno rozhodnutí příslušného vyššího odborového orgánu.