§ 143
změněno 1. 6. 1994 zákonem 74/1994 Sb.
§ 143 (1) Organizace Zaměstnavatel může s pracovníkem se zaměstnancem uzavřít dohodu, kterou se organizace zaměstnavatel zavazuje umožnit pracovníku zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a hmotného zabezpečení a pracovník zaměstnanec se zavazuje zvýšit si kvalifikaci a setrvat v organizaci u zaměstnavatele po určitou dobu, nejdéle po dobu pěti let, v pracovním poměru nebo uhradit jí mu náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, a to i tehdy, jestliže pracovník zaměstnanec rozváže pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Dohodu nelze sjednat, jde-li o prohlubování kvalifikace pro práci sjednanou v pracovní smlouvě, které je povinností pracovníka zaměstnance (§ 141a). (2) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením nejvyšší částku nákladů, kterou je pracovník povinen uhradit v závislosti na délce doby setrvání v pracovním poměru, nesplní-li svůj závazek. Současně Zaměstnavatel může stanovit, že organizace je oprávněna se zaměstnancem uzavřít dohodu podle předchozího odstavce také při prohlubování kvalifikace, jestliže předpokládané náklady dosahují mimořádně vysoké částky, a výši této částky alespoň 100 000 Kč; v takovém případě nelze však prohloubení kvalifikace pracovníku zaměstnanci uložit. (3) Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení, b) doba, po kterou se pracovník zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v organizaci v pracovním poměru, c) druhy nákladů, které bude povinen pracovník zaměstnanec uhradit organizaci zaměstnavateli, jestliže nesplní svůj závazek setrvat u ní něho v pracovním poměru, d) nejvyšší celková částka, kterou bude pracovník zaměstnanec povinen uhradit, jinak je dohoda neplatná. (4) Do doby setrvání v pracovním poměru se nezapočítává doba základní (náhradní) vojenské služby a civilní služby konané místo ní, doba další mateřské dovolené a doba, po kterou organizace zaměstnavatel podle § 127 odst. 2 omluvila omluvil nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek. Nezapočítává se též nepřítomnost v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení. (5) Nesplní-li pracovník zaměstnanec svůj závazek pouze zčásti, povinnost nahradit náklady se poměrně sníží. (6) Rozváže-li pracovník zaměstnanec v době trvání závazku podle odstavce 1 pracovní poměr a nastoupí do něj v jiné organizaci u jiného zaměstnavatele, může tato organizace tento zaměstnavatel, jakož i každá každý další organizace zaměstnavatel, k níž pracovník němuž zaměstnanec později nastoupil, převzít za něj povinnost uhradit zcela nebo zčásti náklady spojené se zvyšováním kvalifikace, jestliže se pracovník zaměstnanec zaváže po odpovídající dobu setrvat u ní něho v pracovním poměru nebo vrátit příslušnou část nákladů, které za něj uhradila uhradil; odstavec 2 platí i zde. (7) Povinnost pracovníka zaměstnance k úhradě nákladů nevzniká, jestliže a) organizace zaměstnavatel v průběhu zvyšování kvalifikace zastavila zastavil poskytování hmotného zabezpečení, protože pracovník zaměstnanec se bez svého zavinění stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, b) pracovní poměr skončil výpovědí danou organizací zaměstnavatelem, pokud nejde o výpověď z důvodů, pro které lze zrušit okamžitě pracovní poměr nebo z důvodu závažného porušení pracovní kázně, popřípadě dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c), c) pracovník zaměstnanec nemůže vykonávat podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení práci, pro kterou si zvyšoval kvalifikaci, popřípadě pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d), d) organizace nevyužívala zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně šesti měsíců kvalifikace, kterou si pracovník zaměstnanec zvýšil. (8) V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze stanovit vymezit další případy, kdy nevzniká povinnost pracovníka zaměstnance k úhradě nákladů; přitom je rozhodná kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, která byla účinná které byly účinné v době uzavření dohody podle odstavce 1. To platí i pro organizace zaměstnavatele, které kteří neprovozují podnikatelskou činnost.