§ 190
změněno 1. 6. 1994 zákonem 74/1994 Sb.
§ 190 (1) Došlo-li u pracovníka zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím vzniklou organizace zaměstnavatel, u níž něhož byl pracovník zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. (2) Pracovním úrazem není úraz, který se pracovníku zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. (3) Za škodu způsobenou pracovníku zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá organizace zaměstnavatel, u níž pracovník něhož zaměstnanec pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení (seznam nemocí z povolání), jestliže vznikly za podmínek tam uvedených. (4) Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu. (5) Organizace Zaměstnavatel je povinna povinen nahradit škodu, i když dodržela dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti nezprostí podle § 191.