§ 193
změněno 1. 6. 1994 zákonem 74/1994 Sb.
§ 193 (1) Pracovníku Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je organizace povinna zaměstnavatel povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za a) ztrátu na výdělku, b) bolest a ztížení společenského uplatnění, c) účelně vynaložené náklady spojené s léčením, d) věcnou škodu; ustanovení § 187 odst. 3 platí i zde. (2) Způsob a rozsah náhrady škody je organizace povinna zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a s pracovníkem se zaměstnancem.