§ 260
změněno 1. 6. 1994 zákonem 74/1994 Sb.
§ 260 Smrt pracovníka zaměstnance (1) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí pracovníka zaměstnance zaniká. (2) Ostatní peněžité nároky pracovníka zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z pracovního poměru postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. (3) Peněžité nároky organizace zaměstnavatele zanikají smrtí pracovníka zaměstnance, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly pracovníkem zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodu i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů svěřených pracovníku zaměstnanci na písemné potvrzení.