§ 53
změněno 1. 6. 1994 zákonem 74/1994 Sb.
§ 53 (1) Organizace Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze tehdy, a) byl-li pracovník zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců, b) porušil-li pracovník zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. (2) Organizace Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděla dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. O počátku a běhu měsíční lhůty platí obdobně ustanovení § 46 odst. 3 a 4. (3) Organizace Zaměstnavatel nemůže okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou pracovnicí zaměstnankyní ani s pracovnicí se zaměstnankyní nebo osamělým pracovníkem zaměstnancem, pokud trvale pečují o dítě mladší než tři roky; může však s nimi, s výjimkou pracovnice zaměstnankyně na mateřské dovolené (§ 157 odst. 1), z důvodů uvedených v odstavci 1 rozvázat pracovní poměr výpovědí.