§ 95
změněno 1. 6. 1994 zákonem 74/1994 Sb.
§ 95 Pracovní pohotovost (1) Pracovní pohotovost může organizace pracovníku zaměstnavatel zaměstnanci nařídit pouze v případech, za podmínek a v rozsahu stanoveném v pracovněprávním předpisu nebo v kolektivní smlouvě; to platí i pro organizace zaměstnavatele, které kteří neprovozují podnikatelskou činnost. V ostatních případech lze s pracovníkem se zaměstnancem pracovní pohotovost dohodnout. (2) Federální ústřední Ústřední orgány v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a ústřední orgány republik v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky mohou stanovit pracovněprávním předpisem, v kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou organizace zaměstnavatelé nařídit pracovníkům zaměstnancům pracovní pohotovost a v jakém rozsahu se pracovní pohotovost započítává do pracovní doby. Pro organizace zaměstnavatele a pracovníky zaměstnance více odvětví může takovou úpravu stanovit pracovněprávním předpisem federální ministerstvo práce a sociálních věcí nebo příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí republiky.. (3) V kolektivní smlouvě vyššího stupně lze stanovit úpravu příznivější pro pracovníky zaměstnance, než stanoví pracovněprávní předpis, v podnikové kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze stanovit úpravu příznivější pro pracovníky zaměstnance, než stanoví pracovněprávní předpis nebo kolektivní smlouva vyššího stupně. Ve vnitřním předpisu však nelze stanovit rozsah pracovní pohotovosti podle odstavce 1. (4) Odměňování pracovní pohotovosti se řídí mzdovými předpisy a kolektivními smlouvami (§ 20 odst. 2 a § 112 odst. 1).