§ 249
změněno 1. 1. 2001 zákonem 155/2000 Sb.
§ 249 (1) Zanikne-li zaměstnavatel sloučením popřípadě splynutím, přecházejí jeho práva K přechodu práv a povinnosti povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele případech stanovených tímto zákoníkem nebo zvláštním právním předpisem. (2) Zanikne Dochází-li zaměstnavatel rozdělením k převodu zaměstnavatele nebo části zaměstnavatele nebo k převodu úkolů nebo činnosti zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele nově vzniklé. Orgán, který rozhodl o rozdělení Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele, rovněž určí, který z nově vzniklých zaměstnavatelů přejímá od dosavadního zaměstnavatele práva se pro tyto účely považují zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a povinnosti z pracovněprávních vztahů obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které do dne jeho rozdělení zanikly právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. (3) Zanikne-li zaměstnavatel uplynutím doby, Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na kterou byl založen právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo splněním úkolu fyzická osoba, ke kterému byl založen, určí orgán jemu nadřízený, na kterého zaměstnavatele přecházejí jeho práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů. která je způsobilá jako zaměstnavatel (4§ 8 a 8a) Zanikne-li zaměstnavatel pokračovat v souvislosti s přeměnou na jinou formu plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele, přecházejí práva nebo v činnosti obdobného druhu. (3) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na dosavadního zaměstnavatele nově vzniklého vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zákon zvláštní právní předpis nestanoví jinak.22)