§ 96
změněno 1. 1. 2001 zákonem 155/2000 Sb.
§ 96 (1) Prací Práci přesčas je práce konaná zaměstnancem může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn (§ 84 až 85a a nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 87 91 odst. 2) až 4 i na dny pracovního klidu. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou (§ 86 odst. 1) je prací přesčas Nařízená práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (2) Prací Konat práce nad rámec uvedený v odstavci 1 lze pouze výjimečně, pokud k výkonu takové práce dá souhlas zaměstnanec. Celkový rozsah práce přesčas není nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně; v podnikové kolektivní smlouvě lze stanovit nižší rozsah práce přesčas, napracovává-li k jejímuž výkonu dá souhlas zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost, nebo pracovní dobu, která odpadla pro nepříznivé povětrnostní vlivy než stanoví zákon. (3) Ústřední orgány vykonávající státní správu Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v oborech dopravy, spojů a energetiky mohou pro zaměstnance v dopravě s nepravidelným nástupem do roce se nezahrnují práce a s nestejnou délkou směn a pro některé zaměstnance přesčas, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. (4) Období, ve spojích a v energetice stanovit pracovněprávním předpisem práci kterém práce přesčas odchylně od ustanovení odstavce 1 s tím nesmí překročit v průměru osm hodin týdně, že i může být v těchto případech kolektivní smlouvě nebo na základě dohody zaměstnance se zaměstnavatelem stanoveno u rovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na čtyři kalendářní měsíce po sobě jdoucí a u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nejvýše na šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích. V kolektivní smlouvě lze za práci stanovit období, ve kterém práce přesčas považovat jen práci konanou nad stanovenou pracovní dobu nesmí v průměru překročit osm hodin týdně, a to až na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. (5) Práce přesčas nemůže být vykonávána zaměstnanci, jimž je zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů bez snížení mzdy.