§ 20.
změněno 1. 1. 1957 zákonem 66/1956 Sb.
§ 20. (1) Na návrh generálního prokurátora nebo předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může si nejvyšší soud ze závažných důvodů od každého soudu prvé, a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo druhé stolice vyžádat kteroukoli trestní osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a sám o ní rozhodnout nebo - pokud není dále stanoveno jinak - přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí jinému krajskému soudu téže nebo vyšší stolice (vyššímu vojenskému soudu), b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám. Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata. (2) Věci náležející do působnosti obecných soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům zvláštním. (3) Věci náležející do působnosti vojenských soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům obecným.