§ 16
změněno 19. 6. 1970 zákonem 60/1970 Sb.
§ 16 (1) Nepracoval-li pracovník před vyčerpáním dovolené v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro výkon základní (náhradní) vojenské služby, pro pracovní neschopnost, pro jiné důležité osobní překážky, než jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, nebo pracovnice pro další mateřskou dovolenou (§ 157 odst. 2 zákoníku), krátí se mu dovolená za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 25 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou však nelze krátit za dny pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, za které odpovídá organizace. (2) Za každý zameškaný každou zameškanou směnu (pracovní den) nebo její převážnou část, kdy organizace v dohodě se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí svazu (dále jen „závodní výbor“) neomluví nepřítomnost pracovníka v práci, krátí mu dovolenou o jeden nebo dva dny; zamešká-li však takto pracovník v kalendářním týdnu více pracovních dnů, může mu organizace dovolenou krátit za každý zameškaný den až o tři dny. Zameškání Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat a stejným způsobem krátit pracovníku dovolenou, přesahují-li tato zameškání pracovní doby kratší než celý pracovní den se sečítají vcelku polovinu průměrné délky směny. (3) Při krácení dovolené podle předchozích odstavců nesmí být dovolená pracovníku krácena na méně než jeden kalendářní týden. Dosahuje-li pracovník mimořádných pracovních výsledků, může organizace se souhlasem závodního výboru krácení dovolené pro dřívější neomluvenou nepřítomnost v práci pracovníku prominout. (4) Pracovníku, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 25 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená o jednu dvanáctinu. Výkon nápravného opatření není důvodem ke krácení dovolené. (5) Jestliže pracovník dovolenou již vyčerpal nebo nevznikl-li mu na ni nárok, je organizace povinna pro zameškání práce z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 4 krátit mu dovolenou způsobem uvedeným v těchto odstavcích v příštím kalendářním roce. Nemůže-li krácení převést na příští rok pro skončení pracovního poměru, je pracovník povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy připadající na část dovolené, o kterou mu měla být dovolená zkrácena. Organizace je oprávněna srazit si příslušnou částku při výplatě pracovníkovy mzdy.