Zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 14. dubna 1982 č. 108, usnesením vlády České socialistické republiky ze dne 12. května 1982 č. 139 a usnesením vlády Slovenské socialistické republiky ze dne 28. dubna 1982 č. 129

Čl. 1

1. 1. Kontrolu podle zásady „kdo řídí – kontroluje“ jsou povinni provádět v rámci své působnosti vedoucí pracovníci i řídící orgány na všech stupních řízení.
2. 2. Vedoucí pracovníci a řídící orgány zabezpečují výkon kontrolní činnosti rovněž orgány, organizacemi, útvary a pracovníky v celém okruhu své působnosti.
3. 3. Kontrolu jako specializovanou činnost vykonávají orgány lidové kontroly, kontrolní útvary ministerstev, ostatních ústředních orgánů státní správy, výrobních hospodářských jednotek, podniků a ostatních organizací, revizní orgány národních výborů, orgány finanční, cenové a mzdové kontroly a státní inspekce.

Čl. 2

1. 1. Vedoucí pracovníci, řídící orgány, orgány, organizace a útvary uvedené v čl. 1 jsou povinni k zabezpečování a prosazování celospolečenských cílů sjednocovat svou činnost i síly a působit jako jednotný kontrolní systém.
2. 2. K dosažení účinnosti kontroly jsou všechny články kontrolního systému povinny vzájemně spolupracovat, využívat kontrolních poznatků a jednotně působit na zjednání nápravy.
3. 3. Při provádění kontrol postupují podle zásady hlavního článku, zabezpečují komplexnost kontroly i řešení věcných problémů.
4. 4. Ve veškeré kontrolní činnosti uplatňují a zajišťují její objektivitu.
5. 5. Všechny články kontrolního systému jsou povinny kontrolu zabezpečovat a provádět efektivně, racionálně a hospodárně.

Čl. 3

1. 1. Kontrolní činnost orientovat na plnění usnesení orgánů Komunistické strany Československa, dodržování zákonů, plnění usnesení vlád a národních výborů, zabezpečování rozhodujících úkolů hospodářského a sociálního rozvoje v konkrétní řídící činnosti státních a hospodářských orgánů a organizací, upevňování socialistického pořádku a ochranu práv občanů.

   Přitom se zaměřovat zejména na

   1. a) plnění úkolů státních a hospodářských plánů, státních rozpočtů a dalších závažných úkolů, především
      1. – růst a efektivnost národního hospodářství,
      2. – zvyšování vlivu vědeckotechnického pokroku na rozvoj ekonomiky,
      3. – realizaci úkolů vyplývající z mezinárodní dělby práce,
      4. – důsledné zabezpečování úkolů ve vývozu a při omezování dovozních potřeb,
      5. – efektivnost investiční výstavby,
      6. – plné zhodnocování surovin, materiálů, paliv a energií,
      7. – zabezpečování jakosti výrobků,
      8. – vyšší využívání základních prostředků a zdrojů pracovních sil,
      9. – odhalování a mobilizaci rezerv a omezování extenzívních tendencí,
      10. – racionální využívání přírodních zdrojů, ochranu zemědělského půdního a lesního fondu, čistotu vod a ovzduší a tvorbu a ochranu životního prostředí,
      11. – zabezpečování potřeb obyvatelstva na úsecích zásobování, služeb, bydlení, rozvoje kultury, vzdělání, zdravotní a sociální péče,
      12. – prosazování přísné hospodárnosti a ochrany majetku v socialistickém vlastnictví;
   1. b) úroveň a zkvalitňování řídící činnosti
      1. – uplatňování soustavy plánovitého řízení, aby sloužila zabezpečování krátkodobých úkolů i dlouhodobých cílů,
      2. – účinnost přímého řízení, především správnost rozhodování a stanovení úkolů, jejich zabezpečování a plnění, upevňování odpovědnosti za jednotu rozhodování a realizace,
      3. – uplatňování a působení ekonomických nástrojů a včasné odhalování slabin a nedostatků v jejich využívání,
      4. – zda odchylky a nedostatky jsou způsobeny systémem řízení nebo chybnou praxí, včetně neúčinné kontroly,
      5. – racionální uspořádání a účinné fungování řídícího mechanismu v organizaci.

   Za rozhodující kritérium účinnosti řízení považovat skutečně dosahované výsledky v plnění úkolů;

   1. c) důsledné prošetřování stížností, oznámení a podnětů pracujících a jejich využívání v řídící práci k odstranění příčin, které je vyvolávají;
   2. d) potlačování protispolečenských jevů
      1. – projevů nehospodárnosti, nesprávných místních, podnikových a resortních zájmů, zneužívání funkce, korupce a byrokratismu,
      2. – jiných způsobů porušování socialistické zákonnosti a státní disciplíny.

   Jednotlivé články kontrolního systému vycházejí z této základní orientace a při její aplikaci dbají konkrétních podmínek a potřeb řídících orgánů.

1. 2. Při výkonu kontroly vyhodnocují i progresívní zkušenosti, aktivně působí k jejich rozšiřování a využívají jich v zaměření, provádění a závěrech kontrol.

Čl. 4

1. 1. V zájmu soustřeďování sil na závažné problémy, sjednocování postupu v celém průběhu kontroly, zejména k účelné dělbě práce, předcházení duplicitám a k účinnému prosazování nápravy se kontrolní činnost závazně koordinuje.
2. 2. Koordinaci podléhají základní kontrolní úkoly a provádějí ji v rámci své působnosti kontrolní orgány a útvary na všech stupních řízení; její účinnost a dosahované výsledky musí být systematicky vyhodnocovány, aby každý článek kontrolního systému plnil svou funkci.

Čl. 5

Jednotlivé články kontrolního systému jsou povinny

1. a) uplatňovat zásadu prevence s cílem, aby kontrola neodhalovala nedostatky jen následně, ale působila aktivně již proti jejich vzniku, to znamená
   1. – kontrolní poznatky poskytovat vedoucím pracovníkům a řídícím orgánům k využití již v přípravě rozhodnutí,
   2. – po přijetí rozhodnutí prověřovat a prosazovat vytváření věcných a organizačních předpokladů ke splnění úkolů na jednotlivých stupních řízení;

1. b) v etapě plnění úkolů včas odhalovat vznikající odchylky a nedostatky;
2. c) na základě kontrol prosazovat věcné zjednání nápravy.

Čl. 6

Zajištění objektivity, kvality a účinnosti kontrolní práce vyžaduje

1. a) pravdivě a prokazatelně zjišťovat skutečný stav plnění úkolů, základní příčiny nedostatků, jejich škodlivé důsledky a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání,
2. b) kontrolou získané poznatky vyhodnocovat k přijetí věcných opatření a v odůvodněných případech k uplatnění odpovědnosti.

Čl. 7

Vedoucí pracovníci kontrolovaných orgánů a organizací jsou povinni

1. a) poskytovat kontrolním orgánům veškerou pomoc, zejména předkládat jim vyžádané materiály a informace a podávat vysvětlení svého osobního vztahu k zjištěným nedostatkům,
2. b) aktivně s nimi spolupracovat, především při zjišťování příčin závad,
3. c) zpracovat a stanovit opatření k zjednání nápravy; kontrolní orgány působí, aby opatření vytvářela předpoklady k odstranění nedostatků,
4. d) spolupracovat s kontrolními orgány při přípravě zásadních opatření pro jejich řídící orgány.

Požadovanou součinnost jsou povinni zajistit i u podřízených pracovníků. Nesplnění těchto povinností se posuzuje jako porušení pracovní kázně.

Čl. 8

1. 1. Opatření navrhovaná na základě kontrol řídícím orgánům a vedoucím organizací k řešení věcných problémů, k zlepšování řízení a upevňování státní disciplíny musí být konkrétní, zásadní povahy a zabezpečovat skutečnou nápravu.
2. 2. Při vážných odchylkách od stanovených záměrů je nutno vyžadovat od řídících orgánů a vedoucích pracovníků zjednání nápravy bezodkladně po jejich zjištění.

Čl. 9

Vedoucí pracovníci a řídící orgány jsou povinni využívat výsledků kontroly v řídící činnosti

1. a) k plnění stanovených úkolů, mobilizaci rezerv, ke zkvalitňování řízení a upevňování kázně v celém okruhu své působnosti a zabezpečení účinné nápravy,
2. b) k hodnocení práce podřízených pracovníků, útvarů a organizací a k vyvození důsledků z odpovědnosti.¹)

Čl. 10

O důležitých poznatcích z kontrol, o jednání pracovníků odpovědných za vznik nebo trvání nedostatků a o přijatých opatřeních je nutno informovat orgány Komunistické strany Československa v organizacích, ve kterých byla kontrola provedena, a podle závažnosti i její vyšší orgány.

Čl. 11

1. 1. Posilování socialistické demokracie a zvyšování účinnosti kontroly vyžaduje, aby se vedoucí pracovníci a kontrolní orgány ve své práci opírali o iniciativu pracujících a součinnost s nimi, rozvíjeli při kontrole spolupráci se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím, Socialistickým svazem mládeže, hlavně jeho Reflektorem mladých, a aktivy národních výborů a využívali aktivity pracujících k předcházení nedostatkům i k jejich odstranění.
2. 2. V odůvodněných případech stavět zabezpečování nápravy i pod veřejnou kontrolu pracujících a jejich společenských organizací; projednáváním výsledků kontrol s kolektivy pracujících vytvářet ovzduší náročnosti a nesmiřitelnosti s nedostatky a působit i k výchově pracujících.

Čl. 12

1. 1. Výbory lidové kontroly zabezpečují úkoly vyplývající z jejich funkce kontrolních orgánů vlád a národních výborů a z postavení v kontrolním systému.
2. 2. Jejich účinné působení vyžaduje aktivní, iniciativní a jednotný postup, těsnou vzájemnou součinnost a uplatňování náročných kriterií na kvalitu a výsledky práce.

Čl. 13

Výbory lidové kontroly jsou povinny v rámci své působnosti

1. a) k zabezpečení jednotného působení všech článků kontrolního systému
   1. – zaměřovat v součinnosti s řídícími orgány jejich činnost na základní úkoly rozvoje společnosti, jednotlivých odvětví, oborů i územních celků,
   2. – zobecňovat kontrolní poznatky nižších článků soustavy i jiných kontrolních orgánů a využívat je ke zjednávání nápravy v širším měřítku;

1. b) k prohlubování účinnosti kontroly
   1. – systematicky sledovat a vyhodnocovat úroveň a efektivnost práce jednotlivých článků kontrolního systému a poskytovat jim nezbytnou pomoc; prověřovat, zda provádějí kontrolu v souladu s potřebami národního hospodářství,
   2. – na základě konkrétních poznatků činit opatření k odstraňování slabin v kontrole, popř. i k další racionalizaci uspořádání a činnosti kontrolních orgánů.

Čl. 14

Výbor lidové kontroly Československé socialistické republiky jako federální ústřední orgán státní správy pro oblast kontroly plní v součinnosti s výbory lidové kontroly České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky iniciativní a sjednocující funkci vůči celému kontrolnímu systému k prosazování celospolečenských zájmů.²)

Čl. 15

1. 1. Výbory lidové kontroly Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky
   1. a) na úseku kontrolní činnosti
      1. - věnují hlavní pozornost zásadním hospodářským úkolům meziodvětvové povahy a dalším klíčovým úkolům, za které bezprostředně odpovídají jednotlivá ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy; v tomto směru prohlubují spolupráci i s průřezovými orgány a zabezpečují komplexní celostátní kontroly,
      2. - předkládají vládám na základě kontrolních poznatků návrhy řešení závažných problémů i podněty ke zdokonalení nástrojů řízení a řídící praxe; v souladu s potřebami řízení zabezpečují nebo navrhují vládám zdokonalení organizace i výkonu kontroly,
      3. - zabezpečují operativně pro vrcholné orgány souhrnné kontrolní informace o závažných poznatcích z činnosti soustavy orgánů lidové kontroly;
   1. b) k posílení působení lidové kontroly ve všech oblastech hospodářského a sociálního rozvoje zapojují výbory lidové kontroly národních výborů do společných kontrolních akcí;
   2. c) při rozvíjení práce závodních komisí lidové kontroly
      1. - usměrňují jejich kontrolní činnost a poskytují jim pomoc zejména v případech, kdy řešení problémů přesahuje jejich možnosti,
      2. - využívají poznatků těchto komisí a zabezpečují výměnu zkušeností z jejich práce;
   1. d) k prohloubení preventivního působení lidové kontroly a úsilí o využívání rezerv na všech úsecích rozvíjejí publikační činnost.

1. 2. Výbory lidové kontroly České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky sjednocují postup výborů lidové kontroly národních výborů, zejména při plánování kontrolní činnosti, i jejich činnost ve všech etapách kontrolní práce.

Čl. 16

Výbory lidové kontroly Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky

1. a) zajišťují závaznou koordinaci kontrolní činnosti s ministerstvy a ostatními ústředními orgány státní správy,
2. b) ve spolupráci s těmito orgány navrhují vládám základní kontrolní úkoly pro výbory lidové kontroly, ministerstva a ostatní ústřední orgány.

Čl. 17

Výbor lidové kontroly Československé socialistické republiky ve spolupráci s Výborem lidové kontroly České socialistické republiky, Výborem lidové kontroly Slovenské socialistické republiky a ústředními orgány státní správy federace i republik zabezpečuje odbornou a politickou přípravu kontrolních pracovníků.

Čl. 18

Výbory lidové kontroly krajských národních výborů, Národního výboru hlavního města Prahy, Národního výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy a okresních národních výborů³) jako kontrolní orgány těchto národních výborů a územní články soustavy orgánů lidové kontroly

1. a) podílejí se na kontrole celospolečensky důležitých úkolů zabezpečované výbory lidové kontroly Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky;
2. b) v samostatně prováděné kontrole se zaměřují
   1. – na úkoly, které tyto národní výbory plní v rozvoji národního hospodářství a v zájmu obyvatelstva v územním obvodu,
   2. – do oblastí, v nichž národní výbory vykonávají státní správu;

1. c) předkládají plenárnímu zasedání národního výboru návrhy plánů kontrolní činnosti s ročním vyhodnocením kontrolních poznatků a výsledky důležitých kontrol s návrhy opatření.

Čl. 19

Výbory lidové kontroly krajských národních výborů a okresních národních výborů při rozvíjení činnosti kontrolního systému v rámci kraje a okresu

1. a) zajišťují závaznou koordinaci kontrolní činnosti s jinými státními orgány působícími v územním obvodu a na základě zmocnění národního výboru s organizacemi řízenými nebo spravovanými národním výborem; aktivně se podílejí na koordinaci kontrolní činnosti komisí a odborů prováděné radou,
2. b) působí na zdokonalování činnosti orgánů lidové kontroly nižších stupňů a ostatních článků kontrolního systému, s nimiž kontrolní činnost koordinují,
3. c) poskytují diferencovanou pomoc výborům lidové kontroly městských a místních národních výborů, pomáhají jim zejména v náročnějších kontrolních akcích a výměnou zkušeností,
4. d) ve vztahu k závodním komisím lidové kontroly, které zřídily, plní úkoly podle čl. 15 písm. c) těchto zásad; pomoc poskytují též ostatním závodním komisím lidové kontroly působícím na území národního výboru.

K poskytování pomoci výborům lidové kontroly městských a místních národních výborů a závodním komisím lidové kontroly využívají aktivu dobrovolných spolupracovníků.

Čl. 20

Výbory lidové kontroly městských národních výborů a místních národních výborů jako územní články soustavy působící v místech

1. a) zaměřují kontrolní činnost zejména na uspokojování bezprostředních životních potřeb občanů, ochranu jejich práv a zabezpečování veřejného pořádku; využívají svých oprávnění k neprodlenému zjednání nápravy nedostatků a ke zlepšení řídící a kontrolní činnosti na kontrolovaném úseku. Na základě získaných poznatků a zkušeností pomáhají radám rozvíjet kontrolní funkci komisí národních výborů,
2. b) vycházejí ve své práci z požadavků výborů lidové kontroly vyšších stupňů, národního výboru a jeho rady, z připomínek a stížností občanů i z vlastních poznatků,
3. c) předkládají plenárnímu zasedání národního výboru návrhy plánů kontrolní činnosti, zhodnocení jejich plnění a výsledky významnějších kontrol s návrhy opatření ke zjednání nápravy.

Čl. 21

Závodní komise lidové kontroly jako články soustavy působící v závodech nebo podnicích

1. a) zaměřují svou činnost především na plnění důležitých výrobních nebo jiných úkolů organizace, např. plnění úkolů hospodářského plánu, odhalování rezerv ve využívání základních prostředků, ve zhodnocování surovin, materiálů, paliv a energie, kvalitu výroby a služeb, péči o hospodárnost a ochranu majetku v socialistickém vlastnictví, pracovní kázeň a bezpečnost práce; zvláštní pozornost věnují vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Orientují se především na problémy, jejichž řešení je v působnosti závodu nebo podniku; přitom vycházejí z potřeb organizace, z úkolů stanovených výborem lidové kontroly, který je zřídil, doporučení společenských organizací a z připomínek a námětů pracujících;
2. b) na základě výsledků kontrol vyžadují od vedoucích pracovníků, popř. vedoucího organizace odstranění závad a jejich příčin; od vedoucího organizace vyžadují též prošetření nedostatků přesahující možnosti závodní komise.

Navrhují příslušnému výboru lidové kontroly pozastavit provádění nezákonného rozhodnutí nebo nezákonné činnosti, a je-li nebezpečí, že by vznikla škoda, též nehospodárného rozhodnutí nebo nehospodárné činnosti. Upozorňují jej též na závažné nebo déle trvající nedostatky. V nutných případech navrhují provedení hlubší kontroly nadřízeným nebo jiným příslušným státním orgánem.

Výsledky kontrolní činnosti předkládají rovněž výboru organizace Komunistické strany Československa a podle povahy věci s nimi seznamují výbory společenských organizací a kolektivy pracujících;

1. c) upevňují spojení s pracujícími a působí na ně výchovně při prosazování společenských zájmů, odstraňování nedostatků a negativních jevů; pro aktivní účast na kontrole získávají nejlepší pracovníky, novátory a členy brigád socialistické práce.

Čl. 22

1. 1. Průřezové ústřední orgány vykonávají kontrolu v rámci své zákonné působnosti;⁴) přitom vycházejí ze souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.⁵)
2. 2. Při výkonu kontroly se řídí ustanoveními části I. těchto zásad.
3. 3. Při plnění svých kontrolních úkolů spolupracují navzájem, s výbory lidové kontroly Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky i s ostatními kontrolními orgány, vyměňují si s nimi kontrolní poznatky a zkušenosti a dbají o jejich využití ve své činnosti. S výbory lidové kontroly spolupracují též při přípravě návrhů základních kontrolních úkolů podle čl. 16 písm. b) těchto zásad.

Čl. 23

Vnitřní kontrola v orgánech a organizacích působí jako racionálně uspořádaný, jednotně řízený systém, který zabezpečuje státní zájmy na všech stupních řízení a komplexně postihuje hlavní problémy. Tvoří jej kontrolní činnost vedoucích organizací, ostatních vedoucích pracovníků, odborných a kontrolních útvarů, včetně technické kontroly.

Čl. 24

Vedoucí orgánů a organizací odpovídají za vytvoření účinného systému vnitřní kontroly a zabezpečení jeho fungování uvnitř organizace i ve vztahu k podřízeným organizacím. K tomu jsou povinni

1. a) na základě konkrétních podmínek uspořádat kontrolu diferencovaně, aby odpovídala organizaci a potřebám řízení, a vymezit práva a povinnosti vedoucích pracovníků v souladu se stanovenou dělbou práce. Pro účinnou práci vnitřní kontroly vytvořit kádrové a materiální podmínky,
2. b) osobně kontrolovat zabezpečování hlavních úkolů organizace,
3. c) zaměřovat kontrolní činnost prováděnou kontrolním útvarem, vedoucími pracovníky a odbornými útvary na rozhodující úkoly organizace a důležitá opatření; schvalovat plán hlavních kontrolních úkolů a zároveň vyhodnocovat celkovou úroveň a účinnost kontroly,
4. d) zajistit, aby kontrolní zjištění byla využívána k prosazení stanovených úkolů, vyvozování závěrů z porušení pracovních povinností, včasnému uplatnění nároků na náhradu škody, majetkových sankcí a jiných postihů.

Čl. 25

Generální ředitelé výrobních hospodářských jednotek jsou povinni

1. a) uspořádat a sjednotit systém vnitřní kontroly v oborech v souladu s jejich funkcí základního článku řízení, hlavními úkoly a vymezením pravomoci a odpovědnosti řídících stupňů,
2. b) zaměřovat kontrolu prováděnou generálním ředitelstvím na plnění rozhodujících úkolů výrobní hospodářské jednotky jako celku i jednotlivých podniků a jiných organizací,
3. c) v případech, kdy to stav plnění úkolů v podřízených organizacích vyžaduje, posílit kontrolu prováděnou přímo generálním ředitelstvím.

Vedoucí obdobných článků řízení⁶) zajistí uspořádání a činnost vnitřní kontroly přiměřeně podle tohoto článku.

Čl. 26

Kontrola zabezpečovaná vedoucími pracovníky

1. 1. Vedoucí pracovníci jsou povinni
   1. a) provádět a zabezpečovat na svěřeném úseku účinnou kontrolu plnění stanovených úkolů osobně i prostřednictvím jimi řízených odborných útvarů; provedení kontroly podřízenými pracovníky je však nezbavuje odpovědnosti za včasnost a správnost kontroly v jejich působnosti a využití jejích výsledků v řízení,
   2. b) při kontrole se přesvědčovat o správnosti svých rozhodnutí a podle potřeby je doplňovat; o závažných překážkách v plnění úkolů, které sami nemohou odstranit, neprodleně vyrozumět bezprostředně nadřízeného pracovníka,
   3. c) při kontrole vycházet z vlastních poznatků, využívat zjištění ostatních článků vnitřní kontroly, orgánů vnější kontroly i jiných orgánů, údajů soustavy sociálně ekonomických informací, zpráv a rozborů o plnění uložených úkolů; důsledně vycházet rovněž z poznatků vyplývajících z uplatňování práva kontroly organizace Komunistické strany Československa, společenské kontroly Revolučního odborového hnutí a z kontrolní aktivity Socialistického svazu mládeže,
   4. d) spolupracovat s hlavním kontrolorem při rozvíjení vnitřního kontrolního systému; podílet se na přípravě a realizaci plánů hlavních kontrolních úkolů a aktivně reagovat na podněty hlavního kontrolora k řešení věcných problémů a ke zkvalitňování kontroly v řízeném úseku.

1. 2. Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) až c) plní i vedoucí orgánů a organizací.

Čl. 27

Kontrola zabezpečovaná odbornými útvary

1. 1. Odborné útvary provádějí kontrolu v rámci své působnosti ve vztahu k jiným útvarům nebo organizačním složkám organizace i k podřízeným organizacím.
2. 2. Jsou povinny
   1. a) soustavně kontrolovat plnění stanovených úkolů; podle specifických podmínek odvětví, oborů a stupňů řízení se zaměřovat na
      1. – úkoly, které jsou rozhodující pro rozvoj v oblastech, v nichž působí,
      2. – porovnávání výsledků se stanovenými cíli a způsoby jejich dosahování,
      3. – zjišťování a odstraňování příčin rozdílů mezi zaostávajícími a dobře pracujícími obory, podniky a závody s cílem zdokonalit řízení a zvýšit efektivnost práce zaostávajících organizací,
      4. – hloubkové kontroly a rozbory využívání nástrojů řízení a dodržování stanovených pravidel a předpisů;
   1. b) aktivně se podílet na tématických kontrolách, periodických revizích hospodaření a šetřeních organizovaných kontrolním útvarem; důsledně prošetřovat a vyřizovat stížnosti, oznámení a podněty pracujících;
   2. c) na základě výsledků kontrol, šetření a průběžných poznatků z řídící práce neprodleně odstraňovat nežádoucí odchylky, zjednávat účinnou nápravu a prosazovat kázeň a pořádek.

Čl. 28

1. 1. V ministerstvech, ostatních ústředních orgánech státní správy, generálních ředitelstvích, podnicích a ostatních organizacích, kde se zřetelem k potřebám řízení je ustaven kontrolní útvar, se zřizuje funkce hlavního kontrolora.
2. 2. Základní povinností hlavního kontrolora je důsledně prosazovat zájmy státu. Za tím účelem zabezpečuje správné fungování vnitřního kontrolního systému, jeho objektivitu a účinnost kontroly. Aktivně ovlivňuje kontrolní činnost vykonávanou vedoucími pracovníky, odbornými útvary i kontrolu v podřízených organizacích; k tomu je oprávněn vyžadovat součinnost vedoucích pracovníků organizace.
3. 3. Hlavního kontrolora jmenuje do funkce a odvolává z ní vedoucí nadřízeného orgánu, v organizacích řízených nebo spravovaných národním výborem rada národního výboru;⁷) v ministerstvech a ostatních ústředních orgánech státní správy jej do funkce ustanovuje a z ní odvolává ministr nebo vedoucí ústředního orgánu státní správy.⁸)

Hlavní kontrolor řídí kontrolní útvar a podléhá vedoucímu organizace; v odůvodněných případech, zejména přetrvávají-li v organizaci závažné nedostatky, může si generální ředitel výrobní hospodářské jednotky vyhradit na nezbytně nutnou dobu řízení činnosti hlavního kontrolora této organizace.

1. 4. Hlavní kontrolor se účastní jednání kolegia a porad vedení a je povinen na základě poznatků z kontrolní činnosti zaujímat stanoviska a podávat návrhy k projednávaným otázkám, zejména k návrhu plánu a k jiným důležitým rozhodnutím; o jeho návrzích musí být rozhodnuto.

Je oprávněn navrhovat projednání závažných otázek a dožadovat se jejich řešení.

Čl. 29

Hlavní kontrolor je povinen

1. a) působit k orientaci systému vnitřní kontroly na rozhodující úkoly resortu, oboru, podniku nebo jiné organizace;
2. b) zabezpečovat racionální dělbu práce, zejména
   1. – závaznou koordinaci základních úkolů jednotlivých článků vnitřní kontroly organizace i kontrolních útvarů podřízených organizací; zároveň dbát, aby kontrolní útvar nenahrazoval kontrolní činnost odborných útvarů,
   2. – v ministerstvech, jimž podléhají státní inspekce, koordinaci kontroly prováděné těmito inspekcemi,
   3. – aktivní účast na koordinaci prováděné orgány vnější kontroly a spolupráci s orgány lidové kontroly;

1. c) zajišťovat kontrolu plnění úkolů uložených organizaci, periodické revize hospodaření a jiná šetření a účast odborných útvarů na této kontrolní činnosti; přitom dbát, aby tématické kontroly a periodické revize hospodaření byly prováděny přednostně v organizacích, v nichž se podle údajů sociálně ekonomických informací, upozornění jiných orgánů a organizací, kontrolních orgánů i občanů a dalších poznatků vyskytují závažné nedostatky;
2. d) vyhodnocovat a využívat poznatky vnitřního kontrolního systému včetně technické kontroly, nadřízených orgánů, vnější kontroly a inspekcí; na základě toho podávat potřebné návrhy na řešení věcných otázek;
3. e) zkoumat příčiny nedostatečné účinnosti vnitřní kontroly; činit nebo navrhovat opatření ke zkvalitnění kontrolní práce.

Čl. 30

1. 1. Hlavní kontrolor v organizaci je dále povinen
   1. a) oznamovat nadřízenému orgánu závažné nedostatky při zjednávání nápravy, zejména v případech, kdy kontrolou zjištěné závady trvají, vzniká nebezpečí větší škody na národním majetku nebo nebyly vyvozeny přiměřené závěry vůči odpovědným pracovníkům a vedoucí organizace neučinil přes jeho upozornění účinná opatření; o tomto oznámení informuje vedoucího organizace,
   2. b) nedojde-li ani na základě tohoto oznámení v přiměřené lhůtě k zjednání nápravy, upozornit příslušný orgán vnější kontroly.

1. 2. Nadřízený orgán, popř. příslušný orgán vnější kontroly, je povinen se věcí neprodleně zabývat a učinit potřebná opatření.

Čl. 31

1. 1. Kontrolní útvary jsou povinny
   1. a) kontrolovat plnění hlavních úkolů uložených plánem, vládou, nadřízenými orgány, vedoucím organizace i přijatých na základě kontroly provedené vyšším stupněm řízení nebo orgánem vnější kontroly;
   2. b) organizovat a provádět v součinnosti s odbornými útvary tématické kontroly, periodické revize hospodaření a na vyžádání orgánů činných v trestním řízení nebo v jiných nezbytných případech potřebná šetření.

Periodicitu revizí účelně diferencovat, a to zvlášť pro hospodářské, příspěvkové a rozpočtové organizace;

1. c) zabezpečovat prošetřování stížností, oznámení a podnětů pracujících a dohled na jejich vyřizování; zajišťovat na jejich podkladě nápravu, analyzovat příčiny vzniku stížností a navrhovat zásadní opatření k řešení. Zvláštní pozornost věnovat nedostatkům, které vyvolávají hromadné stížnosti.

1. 2. V orgánech a organizacích, v nichž není vzhledem k potřebám řízení ustaven kontrolní útvar, zajišťuje plnění jednotlivých kontrolních úkolů pracovník pověřený vedoucím organizace, jemuž je podřízen.

Čl. 32

Kontrolní útvary

1. a) při výkonu kontroly postupují podle obecně závazných právních předpisů upravujících kontrolní činnost,⁹)
2. b) metodicky usměrňují činnost kontrolních útvarů podřízených organizací,
3. c) spolupracují se závodními komisemi lidové kontroly, které působí v organizacích, a poskytují jim pomoc,
4. d) vedou ústřední evidenci stížností, oznámení a podnětů podaných organizaci.

Čl. 33

1. 1. Vedoucí výrobních organizací a orgány jim nadřízené k zajištění vysoké jakosti výrobků a předcházení ztrátám z nekvalitní práce v návaznosti na uplatňování systému komplexního řízení jakosti zabezpečí, aby technická kontrola aktivně působila na výrobu a její přípravu a vytvoří nutné předpoklady pro její objektivitu a účinnost.

K tomu jsou povinni

1. a) zajistit nezávislost technické kontroly na pracovnících přímo řídících výrobu a vybavit ji potřebnými oprávněními,
2. b) organizovat ji racionálně podle charakteru odvětví, oborů i jednotlivých výrob,
3. c) hmotně zainteresovat její pracovníky na zabezpečování jakosti výrobků nezávisle na hospodářských výsledcích.

1. 2. Vedoucí výrobních organizací jsou na základě výsledků práce technické kontroly povinni posilovat odpovědnost vedoucích pracovníků v přípravě a v řízení výroby
   1. a) za jakost výrobků, dodržování technologické kázně a provádění náročné kontroly,
   2. b) za plné využívání výsledků vstupní, mezioperační a výstupní kontroly k neprodlenému odstranění nedostatků v kvalitě výroby a řešení jejich příčin.

Čl. 34

Vstupní kontrola

1. 1. Vstupní kontrola zabezpečuje, aby nekvalitní suroviny, materiály a komponenty nebyly přijímány pro výrobu.
2. 2. Vedoucí vstupní kontroly je povinen
   1. a) zajistit řádné prověřování kvality dodávek,
   2. b) pozastavit převzetí dodávek, které neodpovídají stanoveným nebo smluveným kvalitativním podmínkám,
   3. c) o svých opatřeních, jejich důvodech a důležitých poznatcích neprodleně informovat vedoucího závodu a podle povahy věci další vedoucí pracovníky.

Odpovědní pracovníci zajistí potřebná opatření ve výrobě a uplatní vůči dodavateli reklamační, popř. další nároky; v závažných případech se dožadují nápravy též u jeho nadřízeného orgánu a informují příslušnou zkušebnu a cenový orgán.

1. 3. K racionálnímu provádění vstupní kontroly a zvýšení její účinnosti je odběratel oprávněn
   1. a) vykonávat ji, pokud to považuje za nutné, u dodavatele,
   2. b) ověřovat jakost výrobků, jejichž vady nelze plně zjistit při přejímce, již během výrobního procesu.

1. 4. Odběratelé, kteří odebírají stejné výrobky od téhož dodavatele, se podle povahy věci dohodnou na společné vstupní kontrole u dodavatele.
2. 5. Dodavatel je povinen umožnit odběratelům provádění vstupní kontroly podle ustanovení odstavců 3 a 4 tohoto článku. Provedení vstupní kontroly odběrateli u dodavatele nezbavuje dodavatele odpovědnosti za vady výrobků.
3. 6. Odběratel a dodavatel jsou povinni se dohodnout na společném užívání, příp. i pořízení shodných nákladných zařízení potřebných k vstupní a výstupní kontrole.
4. 7. Pokud nedojde k dohodě mezi zúčastněnými organizacemi podle ustanovení odstavců 3 až 6 tohoto článku, rozhodnou nadřízené orgány.

Čl. 35

Mezioperační kontrola

1. 1. Mezioperační kontrola zabezpečuje, aby výsledky vadných operací nebyly předávány do navazujících částí výrobního procesu.
2. 2. Vedoucí mezioperační kontroly je povinen
   1. a) zajistit běžnou kontrolu kvality pracovních operací a v případech porušení stanovených technologických postupů zařizovat bezprostřední odstranění závad,
   2. b) při zjištění závažných nedostatků vadné pracovní operace pozastavit,
   3. c) o svých opatřeních a jejich důvodech neprodleně informovat vedoucí pracovníky výroby, podle povahy věci i předvýrobních etap, a o důležitých poznatcích a opatřeních, zejména o pozastavení vadných pracovních operací, vedoucího závodu.

Odpovědní pracovníci bezodkladně provádějí potřebná opatření k odstranění nedostatků a uplatňují odpovědnost za nekvalitní práci.

Čl. 36

Podřízení vstupní a mezioperační kontroly

K zajištění objektivity práce je vstupní a mezioperační kontrola podřízena podle podmínek vedoucímu organizace nebo vedoucímu útvaru řízení jakosti.

Čl. 37

Výstupní kontrola

1. 1. Výstupní kontrola zabezpečuje, aby z organizace nebyly v rozporu se stanovenými technickými normami a smluvenými podmínkami dodávek expedovány nejakostní výrobky. Pracuje nezávisle na vedoucích pracovnících výrobního závodu a je povinna posuzovat jakost výrobků objektivně a z celospolečenského hlediska.
2. 2. Výstupní kontrola je podřízena jako detašované pracoviště ve výrobním závodě vedoucímu útvaru řízení jakosti nebo řediteli podniku, v odůvodněných případech generálnímu ředitelství výrobní hospodářské jednotky.

Generální ředitel výrobní hospodářské jednotky, popř. ředitelé podniků rozhodnou o organizačním uspořádání výstupní kontroly a její podřízenosti podle konkrétních podmínek.

1. 3. Vedoucí výstupní kontroly je povinen
   1. a) zajistit kontrolu jakosti hotových výrobků,
   2. b) pozastavit expedici výrobků, jejichž jakost neodpovídá technickým normám, smluveným podmínkám dodávek nebo schváleným vzorkům,
   3. c) o zjištěných nedostatcích a svých opatřeních bezodkladně informovat odpovědné pracovníky výroby, vedoucího závodu a vedoucího pracovníka, jemuž podléhá; vážné poruchy oznamovat též nadřízenému orgánu.

Odpovědní pracovníci neprodleně rozhodnou o dalším postupu, učiní opatření k odstranění závad a vyvodí důsledky z nekvalitní práce.

1. 4. Při výrazném snížení jakosti výrobků je dodavatel na žádost odběratele povinen zavést podle charakteru výroby až stoprocentní výstupní kontrolu do doby, než dojde k zásadní nápravě.

Čl. 38

Při dlouhodobých závadách v jakosti výrobků, zejména při reklamacích na vyvážené výrobky, u výrob důležitých z hlediska ochrany zdraví obyvatelstva a dalších zvlášť významných výrob, zabezpečí příslušné ministerstvo nebo krajský národní výbor, v oblastech technické normalizace, měrové služby a zkušebnictví¹⁰) za účasti Úřadu pro normalizaci a měření, opatření k dosažení stanovené jakosti výrobků.

Čl. 39

1. 1. Vedoucí výrobních organizací a orgány jim nadřízené jsou povinni podle směrnic příslušných ústředních orgánů zaměřit osobní hmotnou zainteresovanost
   1. a) vstupní kontroly na snižování rozsahu nekvalitní výroby a zmetků způsobených vadami materiálu a vstupních komponentů,
   2. b) mezioperační kontroly na minimalizaci pozastávek navazujících kontrolních pracovišť, zejména výstupní kontroly,
   3. c) výstupní kontroly na to, aby nepropouštěla k expedici výrobky, které neodpovídají technickým normám, smluveným podmínkám dodávek, nebo jsou jinak nejakostní.

1. 2. Pracovníkům technické kontroly se přiznávají odměny a prémie nezávisle na zdrojích pobídkové složky mzdových prostředků; nebudou-li k tomu účelu vytvořeny potřebné prostředky, je nutno využít rezerv organizace, popřípadě nadřízeného orgánu. Odměny a prémie se pracovníkům technické kontroly krátí, pokud nesplní stanovené ukazatele.

Čl. 40

Vedoucí výrobních organizací jsou povinni pro řádný výkon technické kontroly

1. a) zajistit podle povahy výroby v technologické dokumentaci závazné kontrolní postupy pro výrobní operace i pro technickou kontrolu,
2. b) zabezpečovat komplexní vybavení výroby i technické kontroly progresivní kontrolní a měřící technikou.

Čl. 41

Vedoucí výrobních organizací rozvíjejí ve spolupráci se společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím, Socialistickým svazem mládeže a Československou vědeckotechnickou společností iniciativní úsilí pracujících o vysokou kvalitu výroby účinnými formami samokontroly.

Čl. 42

Ustanovení čl. 33-37, 39-41 těchto zásad se vztahují i na technickou kontrolu jakosti služeb.

Čl. 43

Vedoucí pracovníci a řídící orgány vycházejí při aplikaci zásad pro technickou kontrolu ze specifických podmínek jednotlivých odvětví a oborů.

Čl. 44

1. 1. Orgány národních výborů, jejich plenární zasedání, rada, komise a odbory, provádějí kontrolu v rámci své působnosti stanovené zákonem o národních výborech¹¹) a navazujícími předpisy; řídí se rovněž ustanoveními části I. těchto zásad.
2. 2. Plenární zasedání národního výboru schvaluje plány kontrolní činnosti výboru lidové kontroly a projednává výsledky důležitých kontrol s návrhy opatření. Podle potřeby vyžaduje provedení kontroly a předložení kontrolních zpráv v jakékoliv další otázce, která patří do působnosti národního výboru.
3. 3. Rada národního výboru využívá výsledků kontrolní činnosti ke zkvalitnění práce odborů národního výboru, hospodářských, rozpočtových a jiných organizací řízených nebo spravovaných národním výborem a orgánů národních výborů nižších stupňů. Je-li to účelné pro její řídící činnost, může si vyžádat provedení prověrky nebo revize.
4. 4. Komise národního výboru spolupracují s výborem lidové kontroly a využívají kontrolních poznatků k plnění svých úkolů.
5. 5. Odbory národního výboru se aktivně účastní na tématických kontrolách a šetřeních organizovaných výborem lidové kontroly a revizích prováděných finančním odborem; důsledně prošetřují a vyřizují stížnosti, oznámení a podněty pracujících. Na základě výsledků kontrol a průběžných poznatků z řídící práce neprodleně odstraňují nedostatky a prosazují kázeň a pořádek.

Organizační odbory národních výborů provádějí běžnou kontrolu plnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády republiky a národních výborů vyšších stupňů, dále z usnesení plenárního zasedání a rady národního výboru. Sledují a zajišťují, aby uložené úkoly byly ve stanovených lhůtách plněny, a v případě potřeby provádějí operativní šetření.

Revizní oddělení finančních odborů národních výborů provádějí v rámci působnosti příslušných národních výborů periodické revize hospodaření i jiné revize uložené plenárním zasedáním nebo radou národního výboru, anebo vyžádané od národního výboru příslušnými orgány činnými v trestním řízení.

Čl. 45

Řídící orgány, jimž podléhají státní inspekce, jsou povinny

1. a) zajistit v činnosti státních inspekcí ochranu společenských zájmů i práv občanů,
2. b) zabezpečit racionální uspořádání státních inspekcí, soustavně zlepšovat jejich řízení a systém práce a určovat jim zásadní směry činnosti.

Čl. 46

Vedoucí státních inspekcí jsou povinni

1. a) soustřeďovat jejich činnost v rámci zákonné působnosti těchto orgánů¹²) na hlavní problémy úseků, v nichž působí;
2. b) zajistit, aby státní inspekce
   1. – odhalovaly příčiny zjištěných nedostatků, podle povahy věci i u vyšších článků řízení,
   2. – zjišťovaly odpovědnost za vznik nebo trvání nedostatků a v odůvodněných případech uplatňovaly postihy proti organizacím i odpovědným osobám,
   3. – při výkonu kontroly rozvíjely součinnost s národními výbory a jejich aktivy, s pracujícími a jejich společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím a Socialistickým svazem mládeže, a spolupracovaly s kontrolními orgány v prověřovaných organizacích, popř. s orgány vnější kontroly;

1. c) podle výsledků kontrol uplatňovat zásadní opatření k trvalému odstranění nedostatků a v nutných případech vyžadovat zásah nadřízeného orgánu; na základě zobecnění kontrolních poznatků navrhovat orgánům řídícím kontrolované organizace opatření ke zkvalitnění řízení, kontroly, uplatňování ekonomických nástrojů i k celkovému zlepšení práce v příslušných úsecích a zabezpečovat systematickou kontrolu jejich plnění.