Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní řád

Čl. I.

účinné od 1. 1. 1953Zákon č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), se mění a doplňuje takto:

1. účinné od 1. 1. 19531. K § 3 se připojuje odstavec 2, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(2) Generální prokurátor může po dohodě s příslušnými ministry svěřit vykonávání jednotlivých úkonů v řízení před lidovými soudy v případech méně závažných orgánům povolaným k vyhledávání (§ 76).“

1. účinné od 1. 1. 19532. V § 7 odst. 2 věta druhá se slova „okresnímu prokurátoru“ nahrazují slovy „okresnímu nebo krajskému prokurátoru“.
2. účinné od 1. 1. 19533. § 7 odst. 1 písm. h) se škrtá; dosavadní označení písm. ch) se mění na písm. h).
3. účinné od 1. 1. 19534. § 9 se škrtá.
4. účinné od 1. 1. 19535. § 10 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Vojenské soudní pravomoci podléhají dále civilní osoby pro trestné činy proti obraně vlasti podle hlavy první oddíl třetí zvláštní části trestního zákona.
   

   účinné od 1. 1. 1953(2) Pro jiné trestné činy, které ohrožují důležité zájmy obrany vlasti, podléhají civilní osoby vojenské soudní pravomoci jen na základě opatření generálního prokurátora.

   účinné od 1. 1. 1953(3) Pro které trestné činy spáchané za zvýšeného ohrožení vlasti a které skupiny civilního obyvatelstva podléhají vojenské soudní pravomoci, stanoví vláda nařízením.“

1. účinné od 1. 1. 19536. § 11 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Kde tento zákon mluví o okresním a krajském prokurátoru, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá jinak, nižší a vyšší vojenský prokurátor.
   

   účinné od 1. 1. 1953(2) Kde tento zákon mluví o lidovém a krajském soudu a o předsedovi soudu, rozumí se tím v oboru vojenského soudnictví, pokud z jednotlivého ustanovení nevyplývá jinak, nižší a vyšší vojenský soud a náčelník vojenského soudu.“

1. účinné od 1. 1. 19537. § 12 se škrtá.
2. účinné od 1. 1. 19538. § 13 včetně nadpisu zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Věcná příslušnost prokurátora.

   účinné od 1. 1. 1953(1) Přípravné řízení o činech trestných podle hlavy prvé zvláštní části trestního zákona nebo zákona na ochranu míru č. 165/1950 Sb., na které zákon stanoví trest smrti, trest odnětí svobody na doživotí nebo trest dočasného odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně deset let, koná krajský prokurátor; přípravné řízení o jiných trestných činech koná okresní prokurátor.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Přípravné řízení o trestných činech funkcionářů ozbrojených sborů koná vyšší vojenský prokurátor, má-li o trestných činech těchto funkcionářů konat řízení v první stolici vyšší vojenský soud.“

1. účinné od 1. 1. 19539. § 14 se škrtá.
2. účinné od 1. 1. 195310. Před § 15 se vkládá nadpis tohoto znění:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Místní příslušnost prokurátora.“

1. účinné od 1. 1. 195311. § 15 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Přípravné řízení koná ten prokurátor, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Byl-li trestný čin spáchán v několika obvodech, koná přípravné řízení prokurátor, který první učinil opatření směřující k stíhání obviněného.
   

   účinné od 1. 1. 1953(2) Byl-li trestný čin spáchán v cizině nebo nelze-li místo činu zjistit, koná přípravné řízení prokurátor, v jehož obvodu má obviněný bydliště, pracoviště nebo pobyt, a nejsou-li v Československé republice nebo nedají-li se zjistit, prokurátor, v jehož obvodu trestný čin vyšel najevo. Je-li takto příslušných prokurátorů několik, koná přípravné řízení ten, který první učinil opatření směřující k stíhání obviněného.

   účinné od 1. 1. 1953(3) Zjistí-li se v případě uvedeném v odstavci 2 dodatečně místo činu v Československé republice, může se věc postoupit prokurátoru příslušnému podle místa činu.“

1. účinné od 1. 1. 195312. § 16 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Byl-li trestný čin spáchán příslušníkem ozbrojeného sboru, který koná službu u části tohoto sboru, pro niž byl zřízen vojenský soud, koná přípravné řízení vojenský prokurátor činný u tohoto soudu.
   

   účinné od 1. 1. 1953(2) Byl-li trestný čin spáchán funkcionářem ozbrojeného sboru, koná přípravné řízení vojenský prokurátor činný u soudu, který je stanoven presidentem republiky k projednávání trestných činů těchto funkcionářů.“

1. účinné od 1. 1. 195313. § 17 odst. 1 věta druhá zní: „Společné přípravné řízení však nemůže konat okresní nebo krajský prokurátor o trestném činu osoby podléhající vojenské soudní pravomoci.“
2. účinné od 1. 1. 195314. § 18 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Společné přípravné řízení koná krajský prokurátor, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z trestných činů.“

1. účinné od 1. 1. 195315. Za § 18 se vkládá § 18a, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Společné přípravné řízení koná okresní nebo krajský prokurátor, který je příslušný konat přípravné řízení proti přímému pachateli nebo o nejtěžším trestném činu.
   

   účinné od 1. 1. 1953(2) Společné přípravné řízení koná vojenský prokurátor, který je příslušný konat přípravné řízení proti tomu příslušníku ozbrojeného sboru, který je funkcí nejvyšší, a nelze-li příslušnost takto určit, vojenský prokurátor, který je příslušný konat řízení proti přímému pachateli nebo o nejtěžším trestném činu.

   účinné od 1. 1. 1953(3) Je-li podle odstavce 1 nebo 2 příslušných prokurátorů několik, koná přípravné řízení ten, který první učinil opatření směřující k stíhání obviněného.“

1. účinné od 1. 1. 195316. V § 19 odst. 2 na začátku se škrtá slovo „Okresní“.
2. účinné od 1. 1. 195317. Před § 21 se vkládá nadpis: „Odnětí a přikázání věci“. Stejný nadpis pod § 21 se škrtá.
3. účinné od 1. 1. 195318. § 21 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Z důležitých důvodů může být věc příslušnému prokurátoru odňata a přikázána jinému věcně příslušnému prokurátoru; o odnětí a přikázání rozhoduje prokurátor, který je oběma prokurátorům společně nadřízen.
   

   účinné od 1. 1. 1953(2) Generální prokurátor může věc odejmout příslušnému prokurátoru a sám v ní konat přípravné řízení, považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo na osobu pachatele za nutné; toto právo má i krajský prokurátor, pokud jde o věci, o nichž koná přípravné řízení okresní prokurátor jeho obvodu.“

1. účinné od 1. 1. 195319. Za § 21 se vkládá § 21a, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům společně nadřízen.
   

   účinné od 1. 1. 1953(2) Na návrh generálního prokurátora nebo předsedy nejvyššího soudu může nejvyšší soud, považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo na osobu pachatele za nutné, v kterémkoli období řízení věc odejmout příslušnému soudu a sám pokračovat v řízení a rozhodnout nebo věc přikázat k pokračování v řízení a rozhodnutí jinému soudu téhož druhu, téže nebo vyšší stolice.“

1. účinné od 1. 1. 195320. § 22 odst. 1 věta druhá zní: „Generální a krajský prokurátor a nejvyšší a krajský soud mohou je však vykonat též dožádáním okresního prokurátora nebo lidového soudu, v jehož obvodu má být úkon proveden.“
2. účinné od 1. 1. 195321. V § 27 odst. 1 na konci se připojují slova: „a výrok o povinnosti k náhradě nákladů trestního řízení (§ 72).“
3. účinné od 1. 1. 195322. V § 27 odst. 2 se škrtají slova „b) o započtení vazby a trestu“ a dosavadní označení písm. c) a d) se mění na označení písm. b) a c).
4. účinné od 1. 1. 195323. V § 29 odst. 3 věta první se škrtají slova „jestliže může proti rozhodnutí podat opravný prostředek nebo vést podle něho exekuci“.
5. účinné od 1. 1. 195324. § 31 odst. 2 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(2) Stížností lze odporovat usnesení prokurátora a soudu, pokud rozhodují v první stolici, a to jen pokud to zákon připouští; proti usnesení generálního prokurátora nebo nejvyššího soudu není stížnost přípustná.“

1. účinné od 1. 1. 195325. § 36 odst. 1 věta první zní: „O stížnosti proti usnesení krajského prokurátora rozhoduje generální prokurátor.“
2. účinné od 1. 1. 195326. § 36 odst. 2 věta první zní: „O stížnosti proti usnesení krajského soudu rozhoduje nejvyšší soud.“
3. účinné od 1. 1. 195327. V § 37 odst. 1 se jako písm. a) vkládá ustanovení, které zní: „a) není-li přípustná“;
   1. účinné od 1. 1. 1953dosavadní označení písm. a) a b) se mění na písm. b) a c).

1. účinné od 1. 1. 195328. § 39 odst. 2 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(2) Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce, který se zúčastnil řízení jako prokurátor, nebo u něhož pro poměr k projednávané věci, k prokurátoru nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům lze pochybovat o jeho nepodjatosti.“

1. účinné od 1. 1. 195329. V § 40 odst. 3 věta druhá písm. b) se škrtají slova „státní nebo“.
2. účinné od 1. 1. 195330. K § 40 se připojuje odstavec 4, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(4) Jestliže soudce, o jehož vyloučení jde, s tím souhlasí, přidělí předseda soudu věc soudci jinému nebo určí za něho do senátu soudce jiného; jde-li o vyloučení předsedy soudu, může tak učinit předseda nadřízeného soudu.“

1. účinné od 1. 1. 195331. V § 43 se škrtají odstavce 2 a 3 a odstavec 1 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Obhájcem může být zpravidla (§ 45a) jen advokát a v řízení o činech náležejících k příslušnosti krajského nebo vojenského prokurátora jen advokát zapsaný do zvláštního seznamu, který vede ministerstvo spravedlnosti.“

   1. účinné od 1. 1. 1953Označení odstavce 4 se mění na odstavec 2.

1. účinné od 1. 1. 195332. V § 45 odst. 1 věta druhá se za slova „ustanoví obviněnému“ vkládají slova „na jeho náklad“.
2. účinné od 1. 1. 195333. § 45 odst. 2 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(2) Obviněnému, který prokáže, že nemá dostatečných prostředků, aby hradil náklady na obhájce, ustanoví prokurátor nebo v řízení před soudem předseda senátu obhájce, který by ho obhajoval bez nároku na odměnu, jestliže obviněný obhájce musí mít; i v případě, kdy obhajoba nutná není, ustanoví předseda senátu takovému obviněnému obhájce, který by ho bez nároku na odměnu obhajoval při hlavním nebo odvolacím líčení, jestliže o to obviněný požádá.“

1. účinné od 1. 1. 195334. Za § 45 se vkládá § 45a, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Má-li prokurátor nebo v řízení před soudem předseda senátu ustanovit obviněnému obhájce, požádá zpravidla advokátní poradnu, aby mu navrhla, který advokát má být obhájcem ustanoven.
   

   účinné od 1. 1. 1953(2) Jestliže jde o naléhavý případ, může být advokát ustanoven obhájcem i bez návrhu advokátní poradny; není-li v takovém případě advokát ihned dosažitelný, může být obhájcem ustanoven se souhlasem předsedy soudu též soudce nebo jiný k tomu způsobilý zaměstnanec, který je u soudu činný.

   účinné od 1. 1. 1953(3) V oboru vojenského soudnictví může být se souhlasem představeného ustanoven obhájcem též důstojník práv v činné službě, jestliže jde o naléhavý případ a advokát není ihned dosažitelný anebo jestliže to vyžaduje povaha projednávané věci; obhájcem však nemůže být důstojník práv činný u vojenského prokurátora.“

1. účinné od 1. 1. 195335. § 48 odst. 4 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se neužije v řízení o trestných činech náležejících k příslušnosti krajského prokurátora a v řízení stanném a řízení polním.“

1. účinné od 1. 1. 195336. § 49 odst. 4 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(4) Ustanovení odstavců 1 a 3 se neužije v řízení o trestných činech náležejících k příslušnosti krajského prokurátora a v řízení stanném a řízení polním.“

1. účinné od 1. 1. 195337. § 50 odst. 1 písm. c) zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   1. účinné od 1. 1. 1953„c) uplyne-li jeden měsíc od právní moci rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným, nebo od postoupení věci prokurátoru nebo soudu, u nichž poškozený nemůže uplatňovat své nároky z trestného činu.“

1. účinné od 1. 1. 195338. § 53 odst. 3 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(3) Zmocněncem zúčastněné osoby v řízení o činech náležejících k příslušnosti krajského nebo vojenského prokurátora a zmocněncem poškozeného v řízení o činech náležejících k příslušnosti vojenského prokurátora může být jen advokát, který by ve věci mohl být obhájcem.“

1. účinné od 1. 1. 195339. Za § 58 se vkládá § 58a, který včetně nadpisu zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Tlumočné.

   účinné od 1. 1. 1953(1) Tlumočník má nárok na náhradu nutných výdajů a přiměřenou odměnu (tlumočné).

   účinné od 1. 1. 1953(2) Výši tlumočného určí prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“

1. účinné od 1. 1. 195340. Za § 60 se vkládá § 60a, který včetně nadpisu zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Oprava protokolu.

   účinné od 1. 1. 1953O žádosti za opravu protokolu o hlavním nebo odvolacím líčení rozhoduje soud, o jehož protokol jde. Proti rozhodnutí o opravě protokolu o hlavním líčení je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.“

1. účinné od 1. 1. 195341. § 65 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Do vlastních rukou se doručují
   

   1. účinné od 1. 1. 1953a) obviněnému žaloba a předvolání,
   2. účinné od 1. 1. 1953b) osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek stejnopis vyhotovení tohoto rozhodnutí.

   účinné od 1. 1. 1953(2) I tam, kde se doručuje do vlastních rukou, je zpravidla přípustné písemnost uložit na poště nebo u jiného veřejného orgánu, který provádí doručení. Uložení je však vyloučeno, doručuje-li se obviněnému

   1. účinné od 1. 1. 1953a) žaloba nebo předvolání k hlavnímu nebo odvolacímu líčení, nebo
   2. účinné od 1. 1. 1953b) stejnopis vyhotovení rozsudku, proti němuž může podat odvolání.“

1. účinné od 1. 1. 195342. Za § 66 odst. 1 se připojuje tato věta: „Jiné osoby tak mohou učinit, jen pokud je toho třeba k uplatnění práva, které jim tento zákon přiznává.“
2. účinné od 1. 1. 195343. § 67 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Náklady nutné k provedení trestního řízení zakládá stát; náležejí k nim zejména:
   

   1. účinné od 1. 1. 1953a) náklady doručování (včetně poštovné),
   2. účinné od 1. 1. 1953b) náklady předvedení, dopravy a doprovodu obviněného a jiných osob,
   3. účinné od 1. 1. 1953c) cestovní výdaje prokurátorů, soudců, zapisovatelů a jiných pomocných osob,
   4. účinné od 1. 1. 1953d) svědečné, znalečné a tlumočné,
   5. účinné od 1. 1. 1953e) nutná vydání ustanoveného obhájce,
   6. účinné od 1. 1. 1953f) nutná vydání spojená s uschováním věcí důležitých pro trestní řízení,
   7. účinné od 1. 1. 1953g) náklady spojené se zajištěním nároků poškozeného vzešlých z trestného činu,
   8. účinné od 1. 1. 1953h) náklady zajištění výkonu rozhodnutí, zejména zajištění výkonu trestu propadnutí jmění,
   9. účinné od 1. 1. 1953ch) náklady spojené se zaopatřením obviněného ve vazbě,
   10. účinné od 1. 1. 1953i) náklady spojené s výkonem trestu, ochranné výchovy a ochranného léčení.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Denní sazbu připadající na náklady spojené se zaopatřením ve vazbě a s výkonem trestu odnětí svobody, s výkonem ochranné výchovy a ochranného léčení vyhlásí každoročně ministr, jehož orgány ústav spravují. Náklady na zdravotní péči se účtují podle skutečného vydání.

   účinné od 1. 1. 1953(3) Náklady na léčení úrazu, který utrpěla osoba, na níž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná výchova nebo ochranné léčení, při práci nařízené ústavem, se k nákladům trestního řízení nepočítají.

   účinné od 1. 1. 1953(4) Vlastní náklady obviněného, poškozeného a zúčastněné osoby stát nezakládá.“

1. účinné od 1. 1. 195344. § 68 odst. 1 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Byl-li obviněný pravomocně odsouzen, je povinen nahradit
   

   1. účinné od 1. 1. 1953a) náklady zálohované státem,
   2. účinné od 1. 1. 1953b) obhájci ustanovenému podle § 45 odst. 1 odměnu a
   3. účinné od 1. 1. 1953c) poškozenému na jeho žádost jeho nutná vydání a ušlou odměnu za práci a vydání způsobená přibráním zmocněnce; není-li poškozený svéprávný, též nutná vydání a ušlou odměnu za práci jeho zákonného zástupce.“

1. účinné od 1. 1. 195345. V § 70 odst. 1 se za slova „zpět vzatým nebo“ vkládá slovo „zcela“.
2. účinné od 1. 1. 195346. § 72 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) O povinnosti k náhradě nákladů, odměn a vydání uvedených v §§ 68, 70 a 71 rozhodne soud; jemu náleží rozhodnout i o výši vydání a odměn, které je obviněný povinen nahradit poškozenému. Jinak o výši nákladů a odměny rozhodne prokurátor.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Jestliže se rozhodnutí podle odstavce 1 nestalo rozsudkem, je proti němu přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“

1. účinné od 1. 1. 195347. § 74 se škrtá.
2. účinné od 1. 1. 195348. V § 88 odst. 1 za písm. a) se vkládá jako písm. b) toto ustanovení:
   účinné od 1. 1. 1953

   1. účinné od 1. 1. 1953„b) jestliže obviněného nelze pro těžkou chorobu postavit před soud a nelze konat hlavní líčení v jeho nepřítomnosti (§ 145 odst. 2);“
   1. účinné od 1. 1. 1953dosavadní označení písm. b) a c) se mění na písm. c) a d).

1. účinné od 1. 1. 195349. V § 89 odst. 1 se za písm. f) vkládá jako písm. g) toto ustanovení:
   účinné od 1. 1. 1953

   1. účinné od 1. 1. 1953„g) jestliže dřívější trestní stíhání obviněného pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem nebo bylo soudem zastaveno a nebyla povolena obnova, nebo“;
   1. účinné od 1. 1. 1953dosavadní označení písm. g) se mění na písm. h).

1. účinné od 1. 1. 195350. § 89 odst. 3 se škrtá; dosavadní označení odstavce 4 se mění na odstavec 3.
2. účinné od 1. 1. 195351. V § 91 odst. 2 věta druhá se slova „ministerstvu spravedlnosti“ nahrazují slovy „generální prokuratuře“ a v odst. 3 věta první i druhá se slova „ministr spravedlnosti“ nahrazují slovy „generální prokurátor“.
3. účinné od 1. 1. 195352. § 97 odst. 2 věta druhá se škrtá.
4. účinné od 1. 1. 195353. § 99 odst. 2 věta druhá zní: „Je však povinen odevzdat ji ihned nejbližšímu okresnímu prokurátoru nebo orgánu povolanému k vyhledávání, a není-li to možné, učinit o tom ihned oznámení prokurátoru nebo orgánu povolanému k vyhledávání.“
5. účinné od 1. 1. 195354. § 100 odst. 2 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(2) Osoba zatčená podle § 98 nebo zadržená (§ 99) musí být orgánem povolaným k vyhledávání ihned vyslechnuta a nejdéle do osmačtyřiceti hodin

   1. účinné od 1. 1. 1953a) propuštěna, nebo
   2. účinné od 1. 1. 1953b) je-li tu některý z důvodů vazby, odevzdána prokurátoru.“

1. účinné od 1. 1. 195355. V § 101 odst. 1 věta prvá se za slovy „osoby odevzdané“ vkládají slova „podle § 99 odst. 2 nebo“.
2. účinné od 1. 1. 195356. Za § 113 se vkládá § 113a, který včetně nadpisu zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Svědečné.

   účinné od 1. 1. 1953(1) Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů a ušlé odměny za práci (svědečné); nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek nejpozději do tří dnů po svém výslechu, a jestliže k výslechu nedojde, do tří dnů po tom, kdy mu to bylo sděleno.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Výši svědečného určí prokurátor nebo předseda senátu, který svědka předvolal.“

1. účinné od 1. 1. 195357. Za § 121 se vkládá § 121a, který včetně nadpisu zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Znalečné.

   účinné od 1. 1. 1953(1) Znalec má nárok na náhradu nutných výdajů a přiměřenou odměnu (znalečné).

   účinné od 1. 1. 1953(2) Výši znalečného určí prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“

1. účinné od 1. 1. 195358. § 165 odst. 1 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Soud přeruší trestní stíhání,

   1. účinné od 1. 1. 1953a) jestliže obviněného nelze pro nepřítomnost postavit před soud a nekoná se řízení proti uprchlému,
   2. účinné od 1. 1. 1953b) jestliže obviněného nelze pro těžkou chorobu postavit před soud a hlavní líčení nelze konat v jeho nepřítomnosti, nebo
   3. účinné od 1. 1. 1953c) není-li obviněný pro duševní poruchu, která nastala až po spáchání trestného činu, schopen chápat smysl trestního řízení.“

1. účinné od 1. 1. 195359. V § 166 odst. 1 se za písm. b) vkládá ustanovení tohoto znění:
   účinné od 1. 1. 1953

   1. účinné od 1. 1. 1953„c) jestliže dřívější trestní stíhání obviněného pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem nebo bylo soudem zastaveno a nebyla povolena obnova, nebo“;
   1. účinné od 1. 1. 1953dosavadní označení písm. c) se mění na písm. d).

1. účinné od 1. 1. 195360. K § 166 se připojuje odstavec 3, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může prokurátor podat stížnost, která má odkladný účinek.“

1. účinné od 1. 1. 195361. § 167 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Lidový soud postoupí věc krajskému prokurátoru, vyjde-li najevo, že jde o trestný čin náležející k příslušnosti krajského prokurátora. Převezme-li krajský prokurátor stíhání, vrací se věc do stavu vyšetřování.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Vrátí-li krajský prokurátor věc postoupenou podle odstavce 1, lidový soud v řízení pokračuje.“

1. účinné od 1. 1. 195362. § 168 odst. 1 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Jestliže po podání žaloby před krajským soudem důvod společného řízení zanikne zastavením trestního stíhání nebo vyloučením některé věci, může krajský soud postoupit zbývající nebo vyloučenou věc příslušnému okresnímu prokurátoru.“

1. účinné od 1. 1. 195363. § 169 odst. 1 a 2 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Vyjde-li najevo, že pro trestný čin, pro který byla podána žaloba, obviněný podléhá vojenské soudní pravomoci, lidový nebo krajský soud postoupí věc příslušnému vojenskému prokurátoru.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Vyjde-li najevo, že pro trestný čin, pro který byla podána žaloba, obviněný vojenské soudní pravomoci nepodléhá, vojenský soud postoupí věc příslušnému okresnímu nebo krajskému prokurátoru.“

1. účinné od 1. 1. 195364. § 172 odst. 2 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(2) Odvoláním lze odporovat rozsudku prvé stolice; proti rozsudku nejvyššího soudu není odvolání přípustné.“

1. účinné od 1. 1. 195365. V § 173 odst. 1 písm. c) se za slova „z trestného činu“ vkládají slova „nebo proto, že soud o takovém včas uplatněném nároku nerozhodl“.
2. účinné od 1. 1. 195366. § 178 věta první zní: „O odvolání proti rozsudku krajského soudu rozhoduje nejvyšší soud.“
3. účinné od 1. 1. 195367. § 180 odst. 1 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Soud přeruší trestní stíhání,

   1. účinné od 1. 1. 1953a) jestliže obviněného nelze pro nepřítomnost postavit před soud a nekoná se řízení proti uprchlému,
   2. účinné od 1. 1. 1953b) jestliže obviněného nelze pro těžkou chorobu postavit před soud a odvolací líčení nelze konat v jeho nepřítomnosti, nebo
   3. účinné od 1. 1. 1953c) není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání trestného činu, schopen chápat smysl trestního řízení.“

1. účinné od 1. 1. 195368. V § 185 odst. 2 citace „§§ 143 až 148“ se nahrazuje citací „§§ 143 až 145 odst. 1 a §§ 146 až 148“.
2. účinné od 1. 1. 195369. § 197 písm. b) zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   1. účinné od 1. 1. 1953„b) zamítne rozsudkem odvolání proto, že není důvodné, nebo“.

1. účinné od 1. 1. 195370. V § 197 písm. c) na konci se připojuje tato věta: „Zruší-li, byť i jen částečně, výrok o vině, zruší celý výrok o trestu a vyměří trest znovu.“
2. účinné od 1. 1. 195371. V § 204 odst. 1 se za slova „nebyl zcela vykonán“ vkládají slova „nebo bylo-li po povolení obnovy pro některý z takových trestných činů trestní stíhání zastaveno“.
3. účinné od 1. 1. 195372. § 216 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, jímž byl porušen zákon, mohou generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu podat u nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona; generální prokurátor ji může podat i proti pravomocnému rozhodnutí prokurátora.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Proti rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona není další stížnost přípustná.“

1. účinné od 1. 1. 195373. § 217 věta první zní: „O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje nejvyšší soud ve veřejném zasedání, pokud o ní nerozhoduje v plenu.“
2. účinné od 1. 1. 195374. § 218 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Je-li stížnost pro porušení zákona důvodná, vysloví nejvyšší soud rozsudkem, že byl napadeným rozhodnutím porušen zákon.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Byl-li porušen zákon v neprospěch obviněného, nebo navrhne-li to generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu do šesti měsíců po právní moci napadeného rozhodnutí, nejvyšší soud zároveň s výrokem uvedeným v odstavci 1 zruší napadené rozhodnutí a

   1. účinné od 1. 1. 1953a) rozhodne sám ve věci, nebo
   2. účinné od 1. 1. 1953b) nařídí prokurátoru nebo soudu, o jehož rozhodnutí jde, anebo jinému prokurátoru nebo soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl; při novém rozhodování je prokurátor nebo soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil nejvyšší soud.

   účinné od 1. 1. 1953(3) Jestliže je nezákonná jen část napadeného rozhodnutí a lze ji oddělit od ostatních, může nejvyšší soud omezit své opatření podle odstavce 2 jen na tuto část.“

1. účinné od 1. 1. 195375. § 219 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Byla-li podána stížnost pro porušení zákona proti rozhodnutí, kterým byl porušen zákon v neprospěch obviněného, může generální prokurátor nařídit odložení nebo přerušení výkonu trestu.“

1. účinné od 1. 1. 195376. K § 221 se připojuje odstavec 3, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(3) Doví-li se soud nebo úřad o okolnosti, která může odůvodnit návrh na obnovu, oznámí ji prokurátoru, který je činný u soudu, který konal řízení v první stolici. Jestliže jde o okolnost, která by mohla odůvodnit návrh na obnovu ve prospěch odsouzeného, a prokurátor takový návrh nepodá sám, zpraví o ní odsouzeného, nebo není-li to možné, jinou osobu oprávněnou k podání návrhu.“

1. účinné od 1. 1. 195377. § 222 věta druhá zní: „přestože v první stolici rozhodl lidový soud, rozhoduje o návrhu na obnovu krajský soud, jestliže to navrhne krajský prokurátor s odůvodněním, že vzhledem ke skutečnostem nebo k důkazům vyšlým najevo jde o trestný čin náležející k příslušnosti krajského prokurátora.“
2. účinné od 1. 1. 195378. Za § 226 se jako prvý oddíl vkládá nový oddíl tohoto znění:
   účinné od 1. 1. 1953

   „Oddíl prvý. účinné od 1. 1. 1953Řízení před nejvyšším soudem jako soudem první stolice. účinné od 1. 1. 1953„Oddíl prvý.

   § 226a.

   Odkaz účinné od 1. 1. 1953§ 226a.

   účinné od 1. 1. 1953Podá-li generální prokurátor žalobu u nejvyššího soudu nebo projednává-li nejvyšší soud věc, která byla podle § 21a odst. 2 odňata před skončením hlavního líčení soudu jinému, koná nejvyšší soud ve věci řízení podle ustanovení upravujících řízení před krajským soudem v první stolici.“

1. účinné od 1. 1. 195379. Označení oddílu prvého až pátého hlavy sedmé se mění na oddíl druhý až šestý.
2. účinné od 1. 1. 195380. § 227 odst. 1 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Vyžaduje-li to prospěch mladistvého, postoupí příslušný prokurátor nebo, na jeho návrh, příslušný soud věc tomu prokurátoru nebo soudu, v jehož obvodu je bydliště mladistvého nebo u něhož je z jiných důvodů konání trestního řízení se zřetelem na zájem mladistvého nejúčelnější.“

1. účinné od 1. 1. 195381. K § 227 se připojuje odstavec 3, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(3) Ustanovení odstavce 1 se neužije v oboru vojenského soudnictví.“

1. účinné od 1. 1. 195382. § 234 odst. 1 se škrtá.
2. účinné od 1. 1. 195383. V § 238 na konci se tečka mění ve středník a připojuje se věta: „návrh lze učinit zároveň s podáním žaloby.“
3. účinné od 1. 1. 195384. V § 240 věta druhá se slova „v příslušném úředním listě“ nahrazují slovy „vhodným způsobem“.
4. účinné od 1. 1. 195385. § 256 se škrtá.
5. účinné od 1. 1. 195386. V § 257 odst. 1 se ve slovech „nižší polní soud“ a v odstavci 2 a 3 ve slovech „nižší polní prokurátor“ škrtá slovo „nižší“.
6. účinné od 1. 1. 195387. § 261 odst. 1 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Proti rozhodnutí polního prokurátora nebo polního soudu, pokud jsou činni v prostoru válečných operací, nejsou opravné prostředky přípustné. Na které prokurátory a soudy se toto ustanovení vztahuje, určí ministr národní obrany.“

1. účinné od 1. 1. 195388. § 263 odst. 1 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Právo vyhlásit a zrušit stanné právo přísluší ministru národní obrany; ministr národní obrany může toto právo přenést na velitele, u něhož je zřízen vyšší polní soud.“

1. účinné od 1. 1. 195389. § 271 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Je-li odsouzený ve vazbě, nařídí prokurátor, aby byl trest odnětí svobody vykonán.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Jestliže odsouzený není ve vazbě a není obava, že uprchne, může mu prokurátor poskytnout přiměřenou lhůtu k nastoupení trestu, aby si mohl předtím obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než patnáct dnů.

   účinné od 1. 1. 1953(3) Nenastoupí-li odsouzený trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo je-li odůvodněna obava, že uprchne, nařídí prokurátor jeho okamžité předvedení.“

1. účinné od 1. 1. 195390. Za § 271 se vkládá § 271a, který včetně nadpisu zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Započtení vazby a trestu.

   účinné od 1. 1. 1953(1) O započtení vazby a trestu rozhodne prokurátor, a to zpravidla zároveň s nařízením výkonu trestu.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.“

1. účinné od 1. 1. 195391. V § 272 odst. 2 na konci se připojuje tato věta: „Jestliže by výkonem trestu na matce byl ohrožen život nebo zdraví jejího novorozeného dítěte, lze výkon trestu odložit až na jeden rok po porodu.“
2. účinné od 1. 1. 195392. Před § 278 se vkládá nadpis tohoto znění:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Podmíněné propuštění a zařazení odsouzeného do přechodného ústavu.“

   1. účinné od 1. 1. 1953Nadpis pod §§ 278 a 279 se škrtá.

1. účinné od 1. 1. 195393. § 278 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Rozhodnutí týkající se podmíněného propuštění, umístění odsouzeného v přechodném ústavu (§ 279) a zařazení odsouzeného do tohoto ústavu po odpykání trestu (§ 36 tr. zák.) činí komise pro podmíněné propuštění, v jejímž obvodě na odsouzeném je nebo byl trest odnětí svobody vykonáván.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Komise pro podmíněné propuštění je zřízena u krajského soudu; skládá se ze soudce jmenovaného ministrem spravedlnosti, který předsedá, a ze dvou soudců z lidu.“

1. účinné od 1. 1. 195394. § 279 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Odsouzený, u něhož jsou jinak splněny podmínky pro podmíněné propuštění, může být umístěn na dobu zbytku trestu v přechodném ústavu, jestliže by jeho podmíněné propuštění odporovalo účelu trestu; toto opatření může být odvoláno, odůvodňuje-li to chování odsouzeného.“

1. účinné od 1. 1. 195395. Za § 279 se vkládá § 279a, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Komise pro podmíněné propuštění rozhoduje na návrh krajského prokurátora, a to většinou hlasů.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Navrhne-li to krajský prokurátor, předloží komise věc k přezkoumání svého rozhodnutí ministru spravedlnosti, jenž rozhodne s konečnou platností; v neprospěch odsouzeného může však změnit rozhodnutí komise, jen učinil-li krajský prokurátor návrh na předložení věci ministru spravedlnosti do tří dnů od vyrozumění o rozhodnutí komise.

   účinné od 1. 1. 1953(3) Rozhodnutí o tom, zda má být odsouzený po odpykání trestu zařazen do přechodného ústavu, musí být učiněno před skončením výkonu trestu odnětí svobody.“

1. účinné od 1. 1. 195396. § 280 odst. 2 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(2) Nařídí-li soud změnu dosavadního zaměstnání odsouzeného, určí nové zaměstnání prokurátor po dohodě s okresním národním výborem podle zásad stanovených soudem. Prokurátor sdělí zaměstnavateli skutečnosti potřebné pro výkon nápravného opatření.“

1. účinné od 1. 1. 195397. § 281 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Je-li odsouzený stižen chorobou, která mu znemožňuje výkon určeného zaměstnání, může prokurátor na potřebnou dobu odložit nebo přerušit výkon nápravného opatření nebo určit odsouzenému po dohodě s okresním národním výborem zaměstnání jiné; to může učinit prokurátor též v tom případě, jde-li o těhotnou ženu, jejíž zdraví by výkonem trestu bylo ohroženo.

   účinné od 1. 1. 1953(2) O odkladu a přerušení výkonu trestu nápravného opatření a o upuštění od jeho výkonu v případě, že byl odsouzený za zvýšeného ohrožení vlasti povolán k nastoupení mimořádné vojenské služby nebo že byl povolán k výkonu základní vojenské služby, užije se obdobně ustanovení § 277.“

1. účinné od 1. 1. 195398. V § 283 odst. 1 se škrtá druhá věta.
2. účinné od 1. 1. 195399. § 283 odst. 2 zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(2) Soud zajistí majetek obviněného, bylo-li vysloveno propadnutí jmění rozsudkem, který dosud nenabyl právní moci.“

1. účinné od 1. 1. 1953100. K § 283 se připojuje odstavec 3, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(3) Proti rozhodnutí o zajištění je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek.“

1. účinné od 1. 1. 1953101. § 285 se škrtá.
2. účinné od 1. 1. 1953102. Za § 287 se vkládá § 287a, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„Jestliže obviněný uprchl do ciziny nebo neuposlechl úřední výzvy, aby se v určené lhůtě na území Československé republiky vrátil, rozhodne soud na návrh prokurátora, že zajištěný majetek připadá státu.“

1. účinné od 1. 1. 1953103. V § 294 se připojuje jako odstavec 1 ustanovení, které zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Byl-li uložen trest uveřejnění rozsudku, určí prokurátor, zda bude rozsudek uveřejněn bez odůvodnění, nebo zda a v jakém rozsahu bude uveřejněno též odůvodnění rozsudku.“

   1. účinné od 1. 1. 1953Dosavadní ustanovení § 294 se označí jako odstavec 2.

1. účinné od 1. 1. 1953104. Za § 295 se vkládá § 295a, který zní:
   účinné od 1. 1. 1953

   účinné od 1. 1. 1953„(1) Je-li mladistvý, u něhož byla nařízena ochranná výchova, ve vazbě, nařídí prokurátor, aby ochranná výchova byla vykonána.

   účinné od 1. 1. 1953(2) Jestliže mladistvý není ve vazbě a není obava, že uprchne, může mu prokurátor poskytnout přiměřenou lhůtu, aby si mohl předtím obstarat své záležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než patnáct dnů.

   účinné od 1. 1. 1953(3) Nepřihlásí-li se mladistvý k výkonu ochranné výchovy ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo je-li odůvodněna obava, že uprchne, nařídí prokurátor jeho okamžité předvedení.“

1. účinné od 1. 1. 1953105. §§ 302 až 306 odst. 1 a 2, §§ 307, 310 až 313, § 314 odst. 4, §§ 315 až 317 a §§ 322 a 323 se škrtají.

Čl. II.

účinné od 1. 1. 1953(1) V řízení o trestných činech, o nichž v době nabytí účinnosti tohoto zákona konal řízení státní soud, pokračuje na podkladě původní žaloby ten krajský soud nebo vyšší vojenský soud, u něhož je činný prokurátor, který by byl příslušný konat ve věci přípravné řízení; tomuto soudu náleží rozhodnout též o návrhu na obnovu, rozhodl-li ve věci státní soud.

účinné od 1. 1. 1953(2) Jiná rozhodnutí a opatření ve věcech pravomocně skončených, ve kterých konal řízení státní soud, činí ten krajský soud (krajský prokurátor), v jehož sídle byl činný státní soud (oddělení státního soudu).

Čl. III.

účinné od 1. 1. 1953(1) Trest odnětí svobody a vazba se vykonávají v ústavech ministerstva národní bezpečnosti; jde-li o vojáka v činné službě, může se trest odnětí svobody vykonat též ve vojenském kárném útvaru.

účinné od 1. 1. 1953(2) Předpisy o tom, jak se vykonává trest v ústavech ministerstva národní bezpečnosti, vydá ministr národní bezpečnosti v dohodě s generálním prokurátorem; tyto předpisy o výkonu trestu ve vojenských kárných útvarech vydá ministr národní obrany po dohodě s generálním prokurátorem.

účinné od 1. 1. 1953(3) Kde se v trestním řádu nebo v trestním zákonu mluví o táborech nucené práce, rozumějí se tím přechodné ústavy ministerstva národní bezpečnosti.

Čl. IV.

účinné od 1. 1. 1953Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění trestního řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. V.