Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Kanady o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie, 69/1995 Sb., vyhlášené znění

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. února 1995 byla v Ottawě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Kanady o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku XII odst. 1 dnem 22. února 1995.

České znění Dohody se vyhlašuje současně.

DOHODA

mezi vládou České republiky

vládou Kanady

o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie

Vláda České republiky a vláda Kanady (dále jen „Strany“)

přejíce si upevnit přátelské vztahy, které existují mezi oběma Stranami;

vědomy si výhod účinné spolupráce při mírovém využívání jaderné energie;

berouce v úvahu, že Česká republika a Kanada jsou státy bez jaderných zbraní a smluvními státy Smlouvy o nešíření jaderných zbraní ze dne 1. července 1968 (Londýn, Moskva a Washington, dále jen „Smlouva“) a jako takové se zavázaly, že nebudou vyrábět ani jiným způsobem získávat jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení, a že každá ze Stran uzavřela s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (dále jen „MAAE“) dohodu o uplatňování záruk v návaznosti na Smlouvu;

zdůrazňujíce dále, že strany Smlouvy se zavázaly usnadnit co možná nejúplnější výměnu jaderných materiálů, materiálů, zařízení a vědeckých a technologických informací pro mírové využívání jaderné energie a mají právo podílet se na takové výměně, a že strany Smlouvy, které mají pro to předpoklady, mohou rovněž spolupracovat za účelem společného přispění k dalšímu rozvoji využívání jaderné energie pro mírové účely;

se dohodly následovně:

OdkazČlánek I

Pro účely této dohody

a) „systémem záruk agentury“ se rozumí systém záruk vysvětlený v dokumentu MAAE INFCIRC/66/Rev 2, jakož i v jeho následných dodatcích, které jsou Stranami přijaty,
b) „příslušným státním orgánem“ se rozumí na straně České republiky Státní úřad pro jadernou bezpečnost a na straně Kanady Úřad pro kontrolu atomové energie,
c) „zařízením“ se rozumí kterékoli ze zařízení uvedených v příloze B této dohody,
d) „materiálem“ se rozumí kterýkoli z materiálů uvedených v příloze C této dohody,
e) „jaderným materiálem“ se rozumí kterýkoli z „výchozích nebo zvláštních štěpných materiálů“ jak jsou definovány v článku XX Statutu MAAE, který tvoří přílohu D této dohody. Každé rozhodnutí Rady guvernérů MAAE o doplnění seznamu materiálů, označených jako výchozí nebo zvláštní štěpné materiály, učiněné v souladu s článkem XX Statutu, bude podléhat režimu této dohody až poté, co si Strany písemně oznámí, že změnu seznamu přijímají,
f) „osobami“ se rozumí jednotlivci, firmy, korporace, obchodní společnosti, společenství, sdružení a jiné subjekty, soukromé nebo státní, bez ohledu na to, zda mají právní subjektivitu, a jejich příslušní zástupci,
g) „technologií“ se rozumí technické údaje, které předávající Strana označí před předáním a po konzultaci s přijímající Stranou za významné z hlediska nešíření a důležité pro konstrukci, výrobu, provoz nebo údržbu zařízení nebo pro zpracování jaderného materiálu nebo materiálu a zahrnuje, aniž by byla omezena pouze na ně, technické výkresy, fotografické negativy a kopie, záznamy, konstrukční údaje a technickoprovozní příručky, s vyloučením údajů přístupných veřejnosti.

OdkazČlánek II

Spolupráce podle této dohody se vztahuje na využití, vývoj a aplikaci jaderné energie pro mírové účely a může zahrnovat zejména:
1. a) poskytování informací zahrnujících technologie, které se vztahují k:
  (i) výzkumu a vývoji;
  (ii) zdraví, jaderné bezpečnosti, havarijnímu plánování a ochraně životního prostředí;
  (iii) zařízení (včetně dodávky konstrukčních podkladů, výkresů a specifikací);
  (iv) využití jaderných materiálů, materiálů a zařízení (včetně výrobních postupů a specifikací);
  1. a k převodu patentových a dalších vlastnických práv vztahujících se k těmto informacím;
1. b) dodávku jaderného materiálu, materiálu a zařízení;
2. c) realizaci projektů výzkumu a vývoje jaderné energie, jakož i návrhů jejího uplatnění a aplikace v oblastech, jakými jsou zemědělství, průmysl, zdravotnictví a výroba elektřiny a tepla;
3. d) průmyslovou spolupráci mezi osobami v České republice a v Kanadě;
4. e) technické školení a s tím související přístup k zařízení a k jeho využívání;
5. f) poskytování technické pomoci a služeb, včetně výměny odborníků a specialistů;
6. g) průzkum a rozvoj zdrojů uranu.

OdkazČlánek III

(1) Strany budou podporovat a usnadňovat spolupráci mezi osobami podléhajícími právnímu řádu státu jedné Strany a osobami podléhajícími právnímu řádu státu druhé Strany ve věcech upravených touto dohodou.

(2) Za podmínek stanovených touto dohodou mohou osoby podléhající právnímu řádu státu jedné Strany poskytovat osobám podléhajícím právnímu řádu státu druhé Strany jaderný materiál, materiál, zařízení a technologii a stejně tak je mohou i přijímat, to vše na obchodním nebo jiném, zúčastněnými osobami dohodnutém, základě.

(3) Za podmínek stanovených touto dohodou mohou osoby podléhající právnímu řádu státu jedné Strany poskytovat osobám podléhajícím právnímu řádu státu druhé Strany technické školení ve využívání jaderné energie k mírovým účelům na obchodním nebo jiném, zúčastněnými osobami dohodnutém, základě.

(4) Strany budou usilovat o usnadnění výměn expertů, techniků a specialistů týkajících se činností podle této dohody.

(5) Strany učiní veškerá nezbytná opatření k zachování důvěrnosti informací, včetně obchodního a průmyslového tajemství, převáděných mezi osobami, podléhajícími právnímu řádu států Stran.

(6) Strany mohou, v souladu se společně stanovenými požadavky a podmínkami, spolupracovat v oblasti bezpečnostních a dozorných aspektů výroby jaderné energie, včetně (a) výměny informací a (b) technické spolupráce a školení personálu.

(7) Žádná Strana nebude využívat ustanovení této dohody za účelem získání obchodní výhody nebo k zasahování do obchodních vztahů druhé Strany.

(8) Spolupráce uskutečňovaná podle této dohody musí být v souladu s platnými zákony, předpisy a státní politikou v České republice a v Kanadě.

OdkazČlánek IV

(1) Jaderný materiál, materiál, zařízení a technologie, uvedené v příloze A, budou předmětem této dohody, pokud se Strany nedohodnou jinak.

(2) Položky jiné, než uvedené v odstavci 1 tohoto článku, budou předmětem této dohody, pokud se tak Strany písemně dohodnou.

(3) Před jakýmkoli převodem jaderného materiálu, materiálu, zařízení a technologie uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku musí příslušný státní orgán dodávající Strany písemně uvědomit příslušný státní orgán přijímající Strany.

(4) Příslušné státní orgány stanoví způsob vyrozumění a další organizační postupy potřebné k provádění tohoto ustanovení a dalších ustanovení tohoto článku.

OdkazČlánek V

Před převodem jakéhokoli jaderného materiálu, materiálu, zařízení nebo technologie, které jsou předmětem této dohody, mimo území státu jedné ze Stran této dohody třetí straně, musí tato Strana získat písemný souhlas druhé Strany. Strany mohou uzavřít dohodu za účelem usnadnění provádění tohoto ustanovení.

OdkazČlánek VI

K obohacení jakéhokoli jaderného materiálu, který je předmětem této dohody, izotopem uranu 235 na dvacet (20) nebo více procent nebo k přepracování jakéhokoliv jaderného materiálu, který je předmětem této dohody, musí dát obě Strany předchozí písemný souhlas. V tomto souhlasu musí být stanoveny podmínky, za kterých může být vzniklé plutonium nebo uran obohacený na dvacet (20) nebo více procent skladován a používán. Strany mohou uzavřít dohodu za účelem usnadnění provádění tohoto ustanovení.

OdkazČlánek VII

(1) Jaderný materiál, materiál, zařízení a technologie, které jsou předmětem této dohody, nesmí být použity k výrobě nebo k jinému získání jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení.

(2) Co se týká jaderného materiálu, bude plnění závazku obsaženého v odstavci 1 tohoto článku ověřováno v souladu s dohodou o zárukách, kterou každá ze Stran uzavřela s MAAE na základě Smlouvy. Avšak, jestliže z jakéhokoli důvodu nebo v kteroukoli dobu MAAE nebude vykonávat takovéto zárukové činnosti na území státu Strany, musí tato Strana uzavřít s druhou Stranou dohodu o zavedení:

a) záruk MAAE, nebo
b) zárukového systému, který je v souladu se zásadami a postupy systému záruk MAAE a zajišťuje jejich uplatnění vůči všem položkám, které jsou předmětem této dohody.

OdkazČlánek VIII

(1) Jaderný materiál zůstane předmětem této dohody do doby:

a) než bude rozhodnuto, že buď není již dále použitelný pro jadernou činnost významnou z hlediska záruk uvedených v článku VII této dohody, nebo že jej nelze prakticky uvést znovu do stavu použitelného pro tuto činnost; Strany se zavazují přijmout rozhodnutí MAAE, učiněné v souladu s ustanoveními o ukončení záruk obsaženými v příslušné dohodě, jejíž stranou je MAAE,
b) než bude převeden třetí straně v souladu s ustanovením článku V této dohody, nebo
c) než se Strany dohodnou jinak.

(2) Materiál a zařízení zůstanou předmětem této dohody do doby:

a) než budou převedeny třetí straně v souladu s ustanovením článku V této dohody, nebo
b) než se Strany dohodnou jinak.

(3) Technologie zůstane předmětem této dohody do té doby, než se Strany dohodnou jinak.

OdkazČlánek IX

(1) Obě Strany učiní, v rozsahu odpovídajícím možnému ohrožení, všechna potřebná opatření k zajištění fyzické ochrany jaderného materiálu, který je předmětem této dohody, a budou dodržovat úrovně fyzické ochrany minimálně v rozsahu uvedeném v příloze E k této dohodě.

(2) Strany projednají, na základě žádosti některé z nich, příslušné otázky týkající se fyzické ochrany jaderného materiálu, materiálu, zařízení a technologie, které jsou předmětem této dohody, včetně otázek týkajících se fyzické ochrany během mezinárodní přepravy.

OdkazČlánek X

(1) Na základě žádosti kterékoli ze Stran budou kdykoli uskutečněny konzultace k zajištění účinného plnění závazků vyplývajících z této dohody. Na základě žádosti Stran může být k těmto konzultacím přizvána MAAE.

(2) Příslušné státní orgány stanoví organizační opatření potřebná k usnadnění provádění této dohody a povedou konzultace jednou ročně nebo kdykoli na žádost jednoho z těchto orgánů. Tyto konzultace mohou probíhat v písemné formě.

(3) Každá Strana bude na základě žádosti druhé Strany tuto informovat o závěrech nejnovější zprávy MAAE z její ověřovací činnosti, vykonávané na území státu první Strany a týkající se jaderného materiálu, který je předmětem této dohody.

OdkazČlánek XI

Jakýkoliv spor vznikající z výkladu nebo provádění této dohody, který nebude vyřešen jednáními nebo jiným způsobem, na kterém se Strany dohodnou, bude na žádost kterékoli ze Stran předložen rozhodčímu soudu složenému ze tří rozhodců. Každá Strana jmenuje jednoho rozhodce a tito dva rozhodci zvolí třetího rozhodce, který nebude občanem žádné ze Stran, jako předsedu. Jestliže do 30 dnů od podání žádosti o arbitrážní řízení nejmenuje jedna ze Stran rozhodce, může druhá Strana požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby určil rozhodce za Stranu, která ho nejmenovala. Jestliže do třiceti (30) dnů po jmenování nebo určení rozhodců obou Stran nebude zvolen třetí rozhodce, může kterákoliv ze Stran požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora o jeho jmenování. Rozhodčí soud je usnášeníschopný, pokud je přítomna většina jeho členů a veškerá rozhodnutí musí být přijata většinou hlasů všech členů rozhodčího soudu. Rozhodčí soud určí vlastní procesní pravidla. Rozhodnutí rozhodčího soudu jsou pro obě Strany závazná a musí být jimi vykonána v souladu s Úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, uzavřenou 10. června 1958 v New Yorku (dále jen „Úmluva“) a všemi prohlášeními učiněnými v souladu s jejím článkem I odst. 3, pokud obě Strany zůstávají stranami Úmluvy. Odměna rozhodců bude stanovena na stejném základě jako odměna ad hoc soudců Mezinárodního soudního dvora.

OdkazČlánek XII

(1) Tato dohoda vstoupí v platnost dnem jejího podpisu oběma Stranami.

(2) Tato dohoda může být kdykoli měněna na základě písemného souhlasu Stran. Veškeré změny této dohody vstoupí v platnost k datu výměny diplomatických nót.

(3) Přílohy A, B, C, D a E jsou součástí této dohody. Mohou být měněny na základě písemného souhlasu Stran.

(4) Tato dohoda zůstane v platnosti po období deseti (10) let. Pokud žádná Strana neoznámí druhé Straně svůj úmysl ukončit platnost této dohody nejméně šest (6) měsíců před uplynutím tohoto období, tato dohoda zůstane dále v platnosti po další pětiletá (5) období, pokud jedna Strana neoznámí druhé Straně nejméně šest (6) měsíců před uplynutím právě probíhajícího období svůj úmysl ukončit platnost této dohody.

(5) Bez ohledu na ukončení platnosti této dohody, zůstanou závazky uvedené v odstavci 5 článku III, v článcích IV, V, VI, VII, VIII, IX, X a v článku XI této dohody v platnosti tak dlouho, dokud se bude jakýkoli jaderný materiál, materiál, zařízení nebo technologie, které jsou předmětem této dohody, nacházet na území státu příslušné Strany nebo kdekoli pod její kontrolou nebo dokud se Strany nedohodnou, že takový jaderný materiál, materiál, zařízení nebo technologie nebudou dále použitelné pro jakékoli jaderné činnosti, závažné z hlediska záruk.

Na důkaz tohoto podepsání, řádně zmocněni pro tento účel svými vládami, tuto dohodu podepsali.

Dáno v Ottawě dne 22. února 1995 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, anglickém a francouzském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Za vládu České republiky:

Doc. Ing. Josef Zieleniec CSc. v. r.

ministr zahraničních věcí

Za vládu Kanady:

Andre Ouellet v. r.

ministr zahraničních věcí

Příloha A

Jaderný materiál, materiál, zařízení a technologie, které jsou předmětem Dohody

(i) Jaderný materiál, materiál, zařízení a technologie převáděné z území státu jedné Strany na území státu druhé Strany přímo nebo prostřednictvím třetích stran.

(ii) Materiál a jaderný materiál, jenž je vyráběn nebo zpracováván na základě nebo s použitím jakéhokoli zařízení, jež je předmětem této dohody.

(iii) Jaderný materiál, který je vyráběn nebo zpracováván na základě nebo s použitím jakéhokoli jaderného materiálu nebo materiálu, jenž je předmětem této dohody.

(iv) Zařízení, které přijímající Strana nebo Strana dodávající po konzultaci se Stranou přijímající označila za zařízení, které je navrženo, vybudováno nebo provozováno na základě nebo s použitím technologie uvedené výše nebo s použitím technických údajů odvozených ze zařízení uvedeného výše.

Zařízení, které vyhovuje všem třem následujícím kritériím, aniž by byla omezena obecnost předchozího:

a) je stejného typu jako zařízení uvedené v odstavci (i) [tj. jeho návrh, konstrukce nebo provozní procesy jsou založeny na v podstatě stejných nebo podobných fyzikálních nebo chemických procesech, které byly písemně odsouhlaseny Stranami před převodem zařízení uvedeného v odstavci (i)];
b) je takto označeno přijímající Stranou nebo dodávající Stranou po konzultaci s přijímající Stranou, a
c) jeho první provoz v místě, podléhajícím právnímu řádu státu přijímající Strany, začne do 20 let od zahájení prvního provozu zařízení uvedeného pod písmenem a).

Příloha B

Zařízení

1. Jaderné reaktory schopné provozu takovým způsobem, aby udržely kontrolovanou samovolně se udržující štěpnou řetězovou reakci, s výjimkou reaktorů nulového výkonu, které jsou definovány jako reaktory s maximální projektovou produkční kapacitou plutonia nepřevyšující 100 g za rok.
„Jaderný reaktor“ v zásadě zahrnuje položky, které jsou uvnitř reaktorové nádoby nebo jsou s ní přímo spojeny, dále zařízení, které reguluje úroveň výkonu v aktivní zóně a komponenty, které běžně obsahují primární chladivo aktivní zóny nebo s ním přicházejí do přímého styku nebo toto chladivo regulují.
Není záměrem vyloučit reaktory, které by byly po úpravě schopny produkovat podstatně více plutonia než 100 g za rok. Reaktory určené pro trvalý provoz na významných energetických úrovních, bez ohledu na jejich schopnost produkovat plutonium, se nepovažují za „reaktory nulového výkonu“.

2. Reaktorové tlakové nádoby: Kovové nádoby jako jeden celek nebo velké, továrním způsobem vyrobené, jejich hlavní části, jež jsou speciálně projektovány nebo přizpůsobeny na to, aby pojaly aktivní zónu jaderného reaktoru definovaného v bodu 1 výše, a které jsou schopné odolat provoznímu tlaku primárního chladiva.
Vrchlík tlakové nádoby je hlavní, továrním způsobem vyráběnou částí reaktorové tlakové nádoby.

3. Vnitřní vestavba reaktoru: Opěrné sloupy a desky pro aktivní zónu a jiné vnitřní vestavby nádoby, vodicí trubky regulačních tyčí, tepelná stínění, přepážky, desky mříže aktivní zóny, desky difuzéru apod.
4. Stroje pro zavážení a vyjímání jaderného paliva: Manipulační zařízení speciálně určené nebo přizpůsobené k zavážení nebo vyjímání paliva jaderného reaktoru definovaného v bodu 1 výše, schopné pracovat za provozu reaktoru nebo používající technicky složité prvky pro nastavení polohy a umístění umožňující provádět složitou výměnu paliva při odstaveném reaktoru, kdy není možno přímo pozorovat palivo nebo kdy přístup k palivu není normálně možný.
5. Regulační tyče reaktoru: Tyče speciálně určené nebo přizpůsobené pro regulaci reaktivity v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1 výše. Tato položka obsahuje kromě části absorbující neutrony také opěrné nebo závěsné prvky regulační tyče, pokud jsou dodávány samostatně.
6. Tlakové trubky reaktoru: Trubky, které jsou speciálně určeny nebo přizpůsobeny k tomu, aby obsahovaly palivové elementy a primární chladivo reaktoru definovaného v bodu 1 výše při provozním tlaku vyšším než 5 megapascal.
7. Zirkoniové trubky: Kovové zirkonium nebo slitiny zirkonia ve formě trubek nebo svazků trubek a v množství převyšujícím 500 kg/rok, speciálně určené nebo připravované k použití v reaktoru definovaném v bodu 1 výše, u nichž je váhový poměr mezi hafniem a zirkoniem menší než 1 : 500.
8. Čerpadla primárního chladiva: Čerpadla speciálně určená nebo připravená pro zajištění oběhu primárního chladiva pro jaderné reaktory definované v bodu 1 výše.
9. Závody na přepracování ozářených palivových elementů a zařízení speciálně určené nebo vyrobené pro tento účel:
„Závod na přepracování ozářených palivových elementů“ zahrnuje zařízení a komponenty, které za normálních okolností přichází do přímého kontaktu s ozářeným palivem a přímo regulují hlavní technologické toky hlavních jaderných materiálů a štěpných produktů. Do pojmu „zařízení speciálně určené nebo vyrobené pro tento účel“ patří následující položky:
1. a) stroje na řezání ozářených palivových elementů: dálkově ovládané zařízení speciálně projektované nebo připravené pro použití v přepracovatelském závodě definovaném výše a určené k sekání, řezání nebo střihání palivových článků ozářeného jaderného paliva, svazků tyčí nebo tyčí, a
2. b) nádrže bezpečné proti vzniku kritičnosti (například maloprůměrové nádrže, nádrže prstencového tvaru nebo deskové nádoby) speciálně určené nebo přizpůsobené k použití v přepracovatelském závodě definovaném výše a určeném k rozpuštění ozářeného jaderného paliva a schopné odolávat horkým, vysoce korozivním kapalinám a které mohou být dálkovým způsobem plněny a udržovány.

10. Závody na výrobu palivových elementů:
„Závod na výrobu palivových elementů“ zahrnuje zařízení:
1. a) které běžně přichází do styku nebo přímo zpracovává nebo reguluje výrobní tok jaderného materiálu, nebo
2. b) těsně uzavírá jaderný materiál do pokrytí,
3. c) celý soubor položek pro shora uváděné operace, jakož i jednotlivé položky určené pro kteroukoli shora uvedenou operaci a pro jiné operace při výrobě paliva, jako je kontrola neporušenosti pokrytí nebo těsnění a konečná úprava utěsněného paliva.

11. Zařízení, speciálně projektované nebo vyrobené pro separaci izotopů uranu, s výjimkou analytických přístrojů:
„Zařízení, s výjimkou analytických přístrojů, speciálně projektované nebo vyrobené pro separaci izotopů uranu“ zahrnuje každou hlavní položku zařízení speciálně projektovanou nebo připravenou pro separační proces. Tyto položky zahrnují:
1. - bariéry plynové difúze,
2. - tělesa plynových difuzérů,
3. - montážní celky plynové odstředivky korozně odolné vůči UF6,
4. - jednotky tryskové separace,
5. - jednotky vírové separace,
6. - velké axiální nebo odstředivkové kompresory korozně odolné vůči UF6,
7. - speciální kompresorová těsnění pro tyto kompresory.

12. Závody pro výrobu těžké vody: „Závod pro výrobu těžké vody“ zahrnuje samotný závod a zařízení speciálně projektované pro obohacování deuteria nebo jeho sloučenin a každou významnou část položek podstatných pro provoz závodu.
13. Všechny důležité komponenty, nebo komponenty položek uvedených pod body 1 až 12 výše.

Příloha C

Materiál

1. Deuterium a těžká voda
Deuterium a jakákoli jeho sloučenina, v níž je poměr deuteria k vodíku vyšší než 1:5000 pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodu 1 přílohy B v množství převyšujícím 200 kg atomů deuteria v kterémkoli období 12 měsíců.

2. Jaderně čistý grafit
Grafit, o čistotě lepší než 5 částí z milionu ekvivalentu boru a o hustotě větší než 1,50 g/cm³, v množství větším než 30 tun v průběhu 12 měsíců.

Příloha D

OdkazČlánek XX

Statutu Mezinárodní agentury pro atomovou energii

Definice

Jak jsou použity v tomto statutu:

1. Pojem „zvláštní štěpný materiál“ znamená plutonium-239, uran-233, uran obohacený izotopy 235 nebo 233, jakýkoli materiál obsahující jeden nebo více shora uvedených izotopů, jiný štěpný materiál, který čas od času stanoví Rada guvernérů. Pojem „zvláštní štěpný materiál“ však nezahrnuje výchozí materiál.
2. Pojem „uran obohacený izotopem 235 nebo 233“ znamená uran obsahující izotopy 235 nebo 233 nebo oba v takovém množství, že relativní poměr součtu těchto izotopů k izotopu 238 je větší než poměr izotopu 235 k izotopu 238 vyskytující se v přírodě.
3. Pojem „výchozí materiál“ znamená uran obsahující směs izotopů vyskytující se v přírodě, uran ochuzený v izotopu 235, thorium, kteroukoliv ze shora uváděných položek ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, jakýkoli jiný materiál obsahující jednu nebo více shora uváděných položek v takové koncentraci, kterou čas od času stanoví Rada guvernérů, a takové další materiály, které čas od času stanoví Rada guvernérů.

Příloha E

Dohodnuté úrovně fyzické ochrany

Dohodnuté úrovně fyzické ochrany, které musí být zajištěny příslušnými státními orgány při používání, skladování a přepravě materiálů uvedených v přiložené tabulce, musí obsahovat minimálně následující charakteristiky ochrany:

KATEGORIE III

Používání a skladování uvnitř prostorů, do nichž je přístup kontrolován.

Přeprava za speciálních bezpečnostních opatření včetně předchozího dojednání mezi odesilatelem, příjemcem a dopravcem a předchozí dohody mezi státy v případě mezinárodní přepravy specifikující dobu, místo a způsob předání odpovědnosti za přepravu.

KATEGORIE II

Používání a skladování uvnitř chráněných prostorů, do nichž je přístup kontrolován, tj. prostorů pod stálým dozorem stráží nebo elektronických zařízení, opatřených fyzickou bariérou s omezeným počtem vstupů pod příslušnou kontrolou nebo jakýchkoli prostorů s ekvivalentní úrovní fyzické ochrany.

Přeprava za speciálních bezpečnostních opatření, včetně předchozí dohody mezi odesilatelem, příjemcem a dopravcem a předchozí dohody mezi státy v případě mezinárodní přepravy, specifikující dobu, místo a způsob předání odpovědnosti za přepravu.

KATEGORIE I

Materiály v této kategorii musí být chráněny vysoce spolehlivými systémy proti neoprávněnému použití následujícím způsobem:

Používání a skladování uvnitř vysoce chráněných prostorů, tj. v chráněných prostorách definovaných pro kategorii II výše, do nichž je kromě toho přístup omezen na osoby, jejichž důvěryhodnost byla prověřena, a uskuteční se pod dozorem strážných, kteří jsou v těsném spojení s příslušnými zásahovými jednotkami. Cílem specifických opatření je detekce a prevence jakéhokoli útoku, nepovoleného vstupu nebo nepovoleného vynášení materiálu.

Přeprava za speciálních bezpečnostních opatření identifikovaných výše pro přepravu materiálů kategorie II a III a kromě toho za trvalého dozoru ozbrojeného doprovodu a za podmínek, které zajišťují těsné spojení s příslušnými zásahovými jednotkami.

Příloha E Dohodnuté úrovně fyzické ochrany KATEGORIE III KATEGORIE II KATEGORIE I
Materiál	Forma	Kategorie I	Kategorie II	Kategorie III^c)
Tabulka: Kategorizace jaderného materiálu
1. Plutonium^a)	Neozářené^b)	2 kg nebo více	Méně než 2 kg, ale více než 500 g	500 g nebo méně, ale více než 15 g
2. Uran - 235	Neozářený^b) - uran obohacený na 20 % 235 U nebo více	5 kg nebo více	Méně než 5 kg, ale více než 1 kg	1 kg nebo méně, ale více než 15 g
	Neozářený^b) - uran obohacený na 20 % 235 U nebo více	5 kg nebo více	Méně než 5 kg, ale více než 1 kg	1 kg nebo méně, ale více než 15 g
	- uran obohacený nad 10 % 235 U, ale méně než 20 %		10 kg nebo více	Méně než 10 kg, ale více než 1 kg
	- uran obohacený více než přírodní, ale méně než na 10 % 235 U			10 kg nebo více
3. Uran - 233	Neozářený^b)	2 kg nebo více	Méně než 2 kg, ale více než 500 g	500 g nebo méně, ale více než 15 g^c)
4. Ozářené palivo			Ochuzený nebo přírodní uran, thorium nebo málo obohacené palivo (s obsahem nižším než 10 % štěpných izotopů)^d),^e)
^a) Veškeré plutonium vyjma plutonia s izotopickou koncentrací 238 Pu vyšší než 80 %.
^b) Materiál neozářený v reaktoru nebo materiál v reaktoru ozářený, u kterého je ve vzdálenosti 1 m bez stínění příkon absorbované dávky roven nebo nižší než 1 Gy/h (100 rad/h).
^c) Množství nespadající do kategorie III a přírodní uran mají být chráněny v souladu s prozíravou řídicí praxí.
^d) Ačkoliv tato úroveň ochrany je doporučována, je ponecháno na státech, aby po vyhodnocení specifických okolností stanovily jinou kategorii fyzické ochrany.
^e) Pro jiné palivo, které podle svého původního obsahu štěpných látek je klasifikováno před ozářením jako kategorie I nebo II, může být kategorie o jeden stupeň snížena v případě, že příkon absorbované dávky od paliva bez stínění ve vzdálenosti 1 m přesahuje 1 Gy/h (100 rad/h).