Zákon o provádění mezinárodních sankcí

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství¹) některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu. Dále zákon upravuje některé povinnosti fyzických a právnických osob při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů.

§ 2

Mezinárodními sankcemi se pro účely tohoto zákona rozumí příkaz, zákaz nebo omezení stanovené za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, pokud vyplývá

1. a) z rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (dále jen „Rada bezpečnosti“), přijatých podle článku 41 Charty Organizace spojených národů,
2. b) ze společných postojů, společných akcí nebo jiných opatření přijatých na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo
3. c) z přímo použitelných předpisů Evropských společenství, kterými se provádí společný postoj nebo společná akce přijatá podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice.

§ 3

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) územím, na které se vztahují mezinárodní sankce, určité území plně nebo částečně ovládané subjektem nebo státem, na který se vztahují mezinárodní sankce, včetně vzdušného prostoru a pobřežních vod;
2. b) subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, ten, proti komu jsou namířeny sankce uvedené v dokumentu podle § 2;
3. c) osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce,
   1. 1. stát, na který se vztahují mezinárodní sankce,
   2. 2. občan státu, na který se vztahují mezinárodní sankce,
   3. 3. příslušník nebo představitel subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce,
   4. 4. jiná fyzická osoba obvykle se zdržující na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, s výjimkou státních občanů České republiky,
   5. 5. právnická osoba se sídlem na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
   6. 6. osoba uvedená v seznamech vydávaných sankčními výbory Rady bezpečnosti nebo v dokumentech orgánů Evropské unie uvedených v § 2 písm. b) nebo c);

1. d) českou osobou
   1. 1. Česká republika,
   2. 2. státní občan České republiky,
   3. 3. jiná fyzická osoba než občan České republiky, obvykle se zdržující na území České republiky,
   4. 4. jiná fyzická osoba oprávněná k trvalému nebo k přechodnému pobytu na území České republiky²), nebo
   5. 5. právnická osoba se sídlem na území České republiky, včetně územních samosprávných celků³);

1. e) obvyklým zdržováním se na určitém území pobývání na tomto území po dobu alespoň 183 dnů v jednom kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu;
2. f) majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, jakákoli movitá i nemovitá věc, vlastněná, držená nebo jinak ovládaná subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, dovezená z území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo určená k vývozu na území, na které se vztahují mezinárodní sankce;
3. g) zbožím věci, práva a jiné majetkové hodnoty, například peníze v jakékoli formě včetně vkladů a pohledávek z vkladů, jiné platební prostředky, cenné papíry a investiční nástroje, dále jakákoli látka sloužící k přípravě výrobků, výrobek, služba, software nebo technologie a jakákoli jiná věc movitá nebo nemovitá, která je nebo má být předmětem obchodu, bez ohledu na způsob a okolnosti jejího poskytnutí;
4. h) zbožím, na které se vztahují mezinárodní sankce, zboží vlastněné, držené nebo jinak ovládané subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce;
5. i) českým zbožím zboží vlastněné, držené nebo jinak ovládané českou osobou;
6. j) jiným zbožím zboží, které není českým zbožím ani zbožím, na které se vztahují mezinárodní sankce;
7. k) dopravním prostředkem zařízení určené zejména k přepravě osob, zavazadel, zboží anebo poštovní zásilky;
8. l) dopravním prostředkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, dopravní prostředek
   1. 1. plující pod vlajkou státu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jím imatrikulovaný,
   2. 2. vlastněný, držený nebo používaný subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo v jeho prospěch anebo jím jinak ovládaný, nebo
   3. 3. vlastněný, držený, používaný anebo jinak ovládaný osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce;

1. m) českým dopravním prostředkem dopravní prostředek
   1. 1. plující pod vlajkou, imatrikulovaný, vlastněný, držený nebo používaný Českou republikou nebo v její prospěch anebo jí jinak ovládaný, nebo
   2. 2. vlastněný, držený, používaný anebo jinak ovládaný českou osobou;

1. n) jiným dopravním prostředkem dopravní prostředek, který není českým dopravním prostředkem ani dopravním prostředkem, na který se vztahují mezinárodní sankce;
2. o) kulturním statkem
   1. 1. umělecké dílo a předmět kulturní hodnoty⁴),
   2. 2. kulturní památka, národní kulturní památka, nebo jejich soubor⁵),
   3. 3. sbírka muzejní povahy nebo sbírkový předmět⁶), nebo
   4. 4. veřejná kulturní produkce, jako například divadelní, filmové, audiovizuální nebo estrádní představení, koncert, taneční zábava nebo diskotéka, cirkusové, varietní nebo podobné vystoupení, výstava a další obdobné činnosti;

1. p) ovládáním faktická anebo právní možnost svým jednáním ovlivňovat chování jiné osoby, využívání věci anebo běh událostí na určitém území.

§ 4

Obecné ustanovení

(1) Omezení nebo zákazy stanovené v § 5 až 8 se uplatní v rozsahu stanoveném nařízením vlády, který vyplývá z

1. a) rozhodnutí Rady bezpečnosti, nebo
2. b) společného postoje, společné akce nebo jiného opatření přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice.

(2) Omezení nebo zákazy podle odstavce 1 mohou být uplatňovány v oblastech

1. a) obchodu a služeb,
2. b) peněžních převodů, používání jiných platebních prostředků, nákupu a prodeje cenných papírů a investičních nástrojů,
3. c) dopravy,
4. d) spojů,
5. e) technické infrastruktury,
6. f) vědeckotechnických styků,
7. g) kulturních styků, nebo
8. h) sportovních styků.

(3) Nařízení vlády podle odstavce 1 zároveň vymezí v souladu s § 3 písm. c) okruh osob, na které se vztahují mezinárodní sankce.

§ 5

Obchod a služby, peněžní služby a finanční trhy

(1) V oblasti obchodu a služeb mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu

1. a) dovozu anebo koupě zboží, na které se vztahují mezinárodní sankce, jeho prodeje nebo jakéhokoli jiného nakládání s ním,
2. b) vývozu, prodeje anebo umožnění jiného nakládání s českým zbožím subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
3. c) průvozu českého zboží přes území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo zboží, na které se vztahují mezinárodní sankce, přes území České republiky,
4. d) průvozu jiného zboží na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, anebo zboží určeného subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, přes území České republiky, nebo
5. e) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až d).

(2) V oblasti peněžních převodů, používání jiných platebních prostředků, nákupu a prodeje cenných papírů a investičních nástrojů mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu

1. a) poskytování jakéhokoli plnění českou osobou ve prospěch subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osoby, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, jakož i uzavírání obchodů s nimi včetně obchodů s cizí měnou,
2. b) pronajímání bezpečnostní schránky subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, nebo přijímání zboží, na které se vztahují mezinárodní sankce, do úschovy, pokud je při vynaložení přiměřených prostředků prokázáno, že se jedná o zboží, na které se vztahují mezinárodní sankce,
3. c) jakéhokoli poskytování peněžních prostředků, investičních nástrojů nebo jiných cenných papírů, nebo finančních anebo ekonomických zdrojů subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce,
4. d) převodu peněžních prostředků, investičních nástrojů nebo jiných cenných papírů z účtu nebo na účet ovládaný subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, včetně výplaty bankovních šeků, pokud to lze při vynaložení přiměřených prostředků zjistit,
5. e) výplaty úroků z peněžních prostředků na účtech ovládaných subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, jakož i výplaty úroků z jimi ovládaných cenných papírů a investičních nástrojů,
6. f) uzavírání pojistné smlouvy se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, nebo plnění jim z pojistných smluv, nebo
7. g) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až f).

§ 6

Doprava a spoje

(1) V oblasti dopravy mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu

1. a) vstupu českých dopravních prostředků na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
2. b) tranzitu jiných dopravních prostředků přes území České republiky nebo výstupu z něj na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
3. c) překračování státních hranic České republiky dopravními prostředky, na které se vztahují mezinárodní sankce, za účelem vstupu anebo opuštění území České republiky,
4. d) jakéhokoli fyzického nebo právního nakládání s dopravními prostředky, na které se vztahují mezinárodní sankce, nalézajícími se na území České republiky,
5. e) poskytování českých dopravních prostředků subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce,
6. f) provádění oprav nebo poskytování náhradních dílů, součástek nebo nářadí potřebných pro opravy nebo úpravy dopravních prostředků, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
7. g) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až f).

(2) V oblasti spojů mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu

1. a) přijetí k přepravě nebo přepravy poštovních zásilek na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, anebo určených pro subjekt, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobu, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, z území anebo přes území České republiky,
2. b) poskytování služeb elektronických komunikací za účelem spojení se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo s osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
3. c) poskytování jiného spojení se subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo s osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
4. d) rádiového, televizního nebo jiného vysílání na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
5. e) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až d).

§ 7

Technická infrastruktura

V oblasti technické infrastruktury mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu dodávek energie nebo dodávek surovin, strojů anebo zařízení potřebných k její výrobě z území anebo přes území České republiky subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce.

§ 8

Vědeckotechnické, kulturní a sportovní styky

(1) V oblasti vědeckotechnických styků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu

1. a) účasti na vědeckých nebo technických výzkumech, programech anebo projektech, na kterých se společně podílejí česká osoba a subjekt nebo osoba, na něž se vztahují mezinárodní sankce; v případě, že se jedná o činnost financovanou jiným než subjektem nebo osobou, na něž se vztahují mezinárodní sankce, spočívá sankce pouze ve vyloučení takového subjektu nebo takové osoby z účasti na této činnosti,
2. b) poskytování přístrojů nebo zařízení českou osobou anebo z území České republiky subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankce, za účelem jejich použití pro vědecký nebo technický výzkum, program anebo projekt,
3. c) poskytování informací o vědeckých nebo technických výzkumech, programech anebo projektech české osoby nebo jejich výsledků subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nejsou-li tyto informace a výsledky veřejně dostupné,
4. d) poskytování práv průmyslových nebo práv duševního vlastnictví subjektu, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobě, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, nebo
5. e) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až d).

(2) V oblasti kulturních styků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu

1. a) poskytování kulturních statků českou osobou nebo z českého území subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce,
2. b) přijímání kulturních statků českou osobou nebo na českém území od subjektu nebo osoby, na něž se vztahují mezinárodní sankce, anebo z území, na které se vztahují mezinárodní sankce, pokud se nejedná o dočasné přijetí za účelem záchrany, ochrany a uchování kulturních statků bezprostředně ohrožených ozbrojeným konfliktem nebo živelní katastrofou anebo o navrácení kulturních statků osobě, na kterou se nevztahují mezinárodní sankce,
3. c) poskytování autorských nebo s nimi souvisejících práv české osoby subjektu nebo osobě, na které se vztahují mezinárodní sankce, anebo k užití na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
4. d) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až c).

(3) V oblasti sportovních styků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu

1. a) účasti osoby nebo skupiny reprezentující subjekt nebo osobu, na něž se vztahují mezinárodní sankce, na sportovním utkání anebo jiné sportovní akci pořádané na území České republiky anebo českou osobou,
2. b) účasti české osoby nebo skupiny reprezentující Českou republiku na sportovním utkání pořádaném subjektem nebo osobou, na něž se vztahují mezinárodní sankce, anebo na území, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo
3. c) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a) nebo b).

§ 9

Výjimky ze sankčního režimu

(1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) může, pokud to připouští obsah dokumentu podle § 2, povolit v souladu s tímto dokumentem a v nezbytně nutném rozsahu výjimky ze zákazu nebo omezení

1. a) na poskytování ošetření a lékařské péče,
2. b) na poskytování humanitární pomoci, není-li omezena v dokumentu podle § 2; za takovou pomoc se považují zejména dodávky potravin, ošacení, léků, zdravotnického materiálu a jiných humanitárních potřeb nezbytných pro ochranu zdraví, záchranu života a důstojné ubytování civilistů a poskytování s tím souvisících služeb včetně organizace a realizace záchranných operací,
3. c) na poskytování dávek sociální péče, státních sociálních dávek, dávek důchodového pojištění, dávek nemocenského pojištění (péče), podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a na platby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,
4. d) na poskytování mzdy, náhrady mzdy, odstupného a dalších plateb vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného pracovního vztahu,
5. e) na poskytování výživného,
6. f) na náhradu škody způsobené činností, která nemá souvislost s prováděním mezinárodních sankcí ve smyslu tohoto zákona, a na výplatu pojistného s tím spojeného,
7. g) k úhradě pohledávky subjektem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo osobou, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, jestliže tato pohledávka nevznikla porušením mezinárodních sankcí,
8. h) k platbám subjektu nebo osobě, na něž se vztahují mezinárodní sankce, dlužným na základě smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly předtím, než byly vůči subjektu nebo osobě vyhlášeny mezinárodní sankce, pokud jsou tyto platby uskutečněny na účet v České republice nebo v jiném státě Evropské unie, na němž jsou všechny vkládané prostředky majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo
9. i) na jiný účel, stanovený v dokumentu podle § 2 písm. c).

(2) Výjimku lze poskytnout na žádost nebo i bez žádosti. Ministerstvo v rozhodnutí o povolení výjimky stanoví podmínky jejího uplatnění tak, aby mohlo její uplatnění kontrolovat, a tak, aby nedocházelo k maření účelu mezinárodních sankcí. V případě závažného porušení podmínek pro uplatnění výjimky ji ministerstvo zruší.

§ 10

Oznamovací povinnost

(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že se u něj nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, je povinen učinit o tom bez zbytečného odkladu oznámení ministerstvu.

(2) Jestliže při přípravě nebo při uzavírání smlouvy vznikne podezření, že na jednu ze stran závazkového vztahu se vztahují mezinárodní sankce, nebo že předmětem závazkového vztahu je nebo má být majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, avšak toto podezření není možné před nebo při uzavírání smlouvy hodnověrně ověřit, vzniká oznamovací povinnost podle odstavce 1 bezprostředně po uzavření smlouvy.

(3) Oznámení se podává písemně nebo ústně do protokolu a v případě nebezpečí z prodlení i elektronicky nebo faxem. Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané elektronicky, které je opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem elektronických služeb.

§ 11

Nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce

(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že se u něj nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, nesmí nakládat s tímto majetkem jinak než za účelem jeho ochrany před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením, pokud není v tomto zákoně uvedeno jinak, a to od okamžiku, kdy se dozví, že majetek je považován za majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce.

(2) Ten, u koho se nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, má nárok uplatňovat vůči státu náhradu nezbytně nutných nákladů souvisejících s jeho správou a ochranou od okamžiku doručení oznámení ministerstvu podle § 10. Nárok na náhradu nákladů podle tohoto ustanovení nemá subjekt nebo osoba, na něž se vztahují mezinárodní sankce, ani osoby s nimi spolupracující, jim blízké či s nimi podnikatelsky nebo jiným způsobem spojené.

(3) Vzniká-li pochybnost, že osoba uvedená v odstavci 1 odpovídajícím způsobem zabezpečuje ochranu majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo je-li to třeba k zabezpečení jeho správy například s ohledem na předpokládanou dobu trvání k němu se vztahujících mezinárodních sankcí, ministerstvo vyzve k vydání takového majetku. Ten, u koho se nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, jej na výzvu ministerstva vydá ministerstvu nebo jím určené osobě. Majetek nevydaný dobrovolně může být odňat. O vydání nebo odnětí majetku se sepíše protokol, v němž se uvede dostatečně přesný popis vydaného nebo odňatého majetku. Kopie protokolu se vydá tomu, kdo majetek vydal nebo jemuž byl odňat, jako potvrzení o převzetí věci.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na majetek, u kterého vzniká oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1.

(5) Ministerstvo vydá oprávněné osobě, případně osobě určené podle písmene b) nebo c) majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, jestliže

1. a) je osobou, na kterou se nevztahují mezinárodní sankce, a prokáže, že je vlastníkem nebo oprávněným držitelem tohoto majetku,
2. b) je v dokumentu podle § 2 uvedeno, že má být konkrétní osobě vydán, nebo
3. c) tak pravomocně rozhodl příslušný tuzemský státní orgán, nebo příslušný orgán cizího státu anebo mezinárodní organizace, jehož rozhodnutí je na základě mezinárodního práva vykonatelné na území České republiky.