§ 19
změněno 1. 9. 2008 zákonem 315/2008 Sb.
§ 19 (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila. To se nevztahuje na správní delikt podle § 18 odst. 1 písm. e). (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Řízení o pokutě lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se o skutku správní úřad dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 18 odst. 1 písm. e) a g) a § 18 odst. 2 projednává ministerstvo a správní delikty podle § 18 odst. 1 písm. a) až d) a, f) a g) projednává inspekce. (5) V případě, že provozovatel nesplní povinnost předložit výkaz o množství emisí skleníkových plynů ze zařízení za předcházející kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle § 7 odst. 3, vypočte se množství emisí skleníkových plynů, které je rozhodné pro uložení pokuty podle § 18 odst. 4, na základě dostupných údajů. (6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby9a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (7) Pokuty vybírá a vymáhá příslušný celní úřad postupem stanoveným zvláštním právním předpisem.10) Pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o uložení pokuty zašle ministerstvo nebo inspekce celnímu úřadu příslušnému správci daně, v jehož územní působnosti má sídlo provozovatel zařízení, kterému byla pokuta uložena. Pokuty jsou ze 70 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 30 % příjmem kraje, na jehož území se zařízení nachází.