účinné od 1. 2. 1962
1.Chronická otrava olovem, stav po otravě olovem150-600
2.Chronická otrava fosforem150-900
3.a) Stav po poškození fluorem (poleptání)60-600
b) Fluorosa300-750
4.Chronická otrava rtutí, stav po otravě rtutí150-900
5.Chronická otrava arsenem, stav po otravě arsenem150-900
6.Chronická otrava manganem150-750
7.Chronická otrava sirouhlíkem, stav po otravě sirouhlíkem150-900
8.Otrava sirovodíkem150-600
9.Chronická otrava kysličníkem uhelnatým, stav po otravě CO150-750
10.Otrava kyanovodíkem a jeho sloučeninami60-450
11.a) Chronická otrava benzenem, stav po otravě benzenem150-1200
b) Chronická otrava toluenem, stav po otravě toluenem60-450
c) Chronická otrava xylenem, stav po otravě xylenem60-450
12.a) Chronická otrava anilinem150-750
b) Papilom a rakovina močového měchýře při výrobě benzidinu750-2000
c) Otrava odstřelovými plyny150-600
d) Otrava trinitrotoluenem150-750
13.a) Chronická otrava trichlorethylenem150-750
b) Chronická otrava methylchloridem, stav po otravě150-1200
c) Chronická otrava methylbromidem, stav po otravě150-1200
d) Chronická otrava dichlorethanem, stav po otravě150-900
e) Chronická otrava tetrachlormethanem, stav po otravě150-900
f) Chronická otrava vinylchloridem150-600
14.Chronická otrava dinitroglykolem nebo dinitrodiglykolem150-900
15.a) Otrava fosgenem nebo difosgenem, stav po otravě150-450
b) Otrava yperitem, lewisitem150-750
16.a) Rentgenová dermatitis60-450
b) Poškození krvetvorby ionisujícím zářením150-1200
c) Rakovina kůže z ionisujícího záření450-1200
d) Zákal čočky z ionisujícího záření200-480
17.Poškození elektromagnetickým zářením150-750
18.Kožní rakovina profesionálního původu450-1200
19.Profesionální dermatosy60-750
20.Rakovina plic z radioaktivních látek200
21.a) Tuberkulóza plic450-1500
b) Tubercula anatomicum60-300
c) Ostatní mimoplicní formy tbc300-1200
d) Hepatitis epidemica prof., stav po hepatitidě300-1200
e) Tyfus abd, stav po tyfu (bacilonosičství)150-900
f) Stavy po ostatních přenosných a parasitár. nemocech150-1200
22.Tropické přenosné nemoci150-200
23.a) M. Bang, stav po brucelose150-1200
b) Stav po ornitose150-900
c) M. Weil, stav po M. Weil300- 900
d) Tetanus85-300
e) Stav po klíšťové encefalitidě300-1200
f) Infekční hrboly dojičů60-200
g) Trichofycie60-300
24.Kesonová nemoc (trvalé postižení)300-1200
25. a) Vasoneuroza50-300
b) Poškození šlach, svalů a kloubů otřesy150-600
26.Aluminosa150-450
27.Beryliosa plic600-1800
28. a) Silikosa600-2000
b) Silikotuberkulóza1200-2000
29. a) Asbestosa600-2000
b) Asbestosa s rakovinou plic2000
30.Poškození dýchacích cest Thomasovou moučkou150-450
31.a) Perforace nosní přepážky účinkem chrómu50-200
b) Dermatosa z chrómu150-750
c) Rakovina plic z chrómu2000
32.Těžká nedoslýchavost z hluku300-700
33.Šedý zákal300-900
34.Nystagmus horníků v těžkých a složitých tvarech90-230
35.Otlak loketního nervu300-750
36.Rozedma plic foukačů skla150-500
37.Profesionální nedomykavost hlasivek a uzlíky na hlasivkách150-450
    účinné od 1. 2. 1962
  1. účinné od 1. 2. 1962*) Příklad č.1
    Průměrný roční výdělek, z něhož se pracovníku vypočítává invalidní důchod, činí 18 000 Kčs. Invalidní důchod v nejvyšší výměře činí u pracovníka III. pracovní kategorie 85 % z tohoto výdělku, t.j. 1275 Kčs měsíčně. Po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu má pracovník čistý výdělek 1100 Kčs. Náhrada, kterou mu bude podnik vyplácet, činí 175 Kčs (t.j. rozdíl mezi částkami 1275 a 1100 Kčs).
    Příklad č. 2
    Pracovníku s výdělkem uvedeným v příkl. č.1 byl přiznán částečný invalidní důchod při pracovním úrazu v částce 600 Kčs měsíčně. Po pracovním úrazu pracuje s polovičním pracovním úvazkem a vydělává si 600 Kčs čistých. Podnik mu bude doplácet měsíčně náhradu 75 Kčs (tj. rozdíl mezi částkou 1275 Kčs a součtem částečného invalidního důchodu 600 Kčs a výdělkem 600 Kčs).
    Příklad č.3
    Ženatý pracovník III. pracovní kategorie s jedním dítětem utrpěl v dubnu 1962 pracovní úraz, který způsobil trvalé snížení pracovní schopnosti. V letech 1957-1960 si vydělával průměrně 1500 Kčs měsíčně hrubých. Od 1.1.1961 byl po zvýšení kvalifikace přeřazen na jinou práci a jeho výdělek se zvýšil na 1800 Kčs měsíčně hrubých, takže průměrný čistý měsíční výdělek za 12 kalendářních měsíců před pracovním úrazem činil 1586 Kčs (původní výdělek). Po pracovním úrazu si vydělává měsíčně 1250 Kčs čistých. Průměrný roční výdělek podle předpisů o sociálním zabezpečení v letech 1957-1961 je 18 720 Kčs. Invalidní důchod v nejvyšší výměře by činil 85 %, tj. 1326 Kčs měsíčně. Původní výdělek je tedy vyšší o 19,6 % než invalidní důchod v nejvyšší výměře. Pracovníku přísluší od podniku náhrada ve výši 336 Kčs měsíčně (tj. rozdíl mezi částkami 1586 a 1250 Kčs).
  2. účinné od 1. 2. 1962**) § 8 zák. č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení zaměstnanců.
  3. účinné od 1. 2. 1962*) Příklad
    Ženatý pracovník II. pracovní kategorie s dvěma dětmi utrpěl v únoru 1962 pracovní úraz, následkem něhož se stal invalidní. V letech 1957-1959 si vydělával průměrně 1600 Kčs měsíčně hrubých. Od 1. ledna 1960 byl po zvýšení kvalifikace přeřazen na jinou práci a jeho výdělek se zvýšil v průměru na 1900 Kčs měsíčně hrubých, takže jeho čistý výdělek za posledních 12 kalendářních měsíců před pracovním úrazem činil 1738,30 Kčs (původní výdělek).
    Průměrný roční výdělek podle předpisů o sociálním zabezpečení v letech 1957-1961 je 20 640 Kčs. Invalidní důchod v nejvyšší výměře, který pracovníkovi byl přiznán, činí 1462 Kčs měsíčně. Poněvadž původní výdělek je vyšší o více než 10 % než jeho invalidní důchod v nejvyšší výměře, přísluší mu od podniku náhrada 276,30 Kčs měsíčně (tj. rozdíl mezi částkou 1738,30 a částkou 1462 Kčs). V případě, že podnik odpovídá jen zčásti, např. z 50 %, přísluší mu náhrada 138,15 Kčs měsíčně.
  4. účinné od 1. 2. 1962*) Instrukce ministerstva zdravotnictví poř. č. 27/1957 Sb. instr.
  5. účinné od 1. 2. 1962**) Nedotčen zůstává výnos ministerstva financí ze dne 29.1.1957 čj. 113/158/1957 poř. č. 6/1957 Sb. instr. a výnos pověřenectva financí ze dne 6.2.1957 čj. 11/109/1957, poř. č. 19/1957 Zb. inštr.