| 1. | Chronická otrava olovem, stav po otravě olovem | 150-600 |
| 2. | Chronická otrava fosforem | 150-900 |
| 3. | a) Stav po poškození fluorem (poleptání) | 60-600 |
| b) Fluorosa | 300-750 | |
| 4. | Chronická otrava rtutí, stav po otravě rtutí | 150-900 |
| 5. | Chronická otrava arsenem, stav po otravě arsenem | 150-900 |
| 6. | Chronická otrava manganem | 150-750 |
| 7. | Chronická otrava sirouhlíkem, stav po otravě sirouhlíkem | 150-900 |
| 8. | Otrava sirovodíkem | 150-600 |
| 9. | Chronická otrava kysličníkem uhelnatým, stav po otravě CO | 150-750 |
| 10. | Otrava kyanovodíkem a jeho sloučeninami | 60-450 |
| 11. | a) Chronická otrava benzenem, stav po otravě benzenem | 150-1200 |
| b) Chronická otrava toluenem, stav po otravě toluenem | 60-450 | |
| c) Chronická otrava xylenem, stav po otravě xylenem | 60-450 | |
| 12. | a) Chronická otrava anilinem | 150-750 |
| b) Papilom a rakovina močového měchýře při výrobě benzidinu | 750-2000 | |
| c) Otrava odstřelovými plyny | 150-600 | |
| d) Otrava trinitrotoluenem | 150-750 | |
| 13. | a) Chronická otrava trichlorethylenem | 150-750 |
| b) Chronická otrava methylchloridem, stav po otravě | 150-1200 | |
| c) Chronická otrava methylbromidem, stav po otravě | 150-1200 | |
| d) Chronická otrava dichlorethanem, stav po otravě | 150-900 | |
| e) Chronická otrava tetrachlormethanem, stav po otravě | 150-900 | |
| f) Chronická otrava vinylchloridem | 150-600 | |
| 14. | Chronická otrava dinitroglykolem nebo dinitrodiglykolem | 150-900 |
| 15. | a) Otrava fosgenem nebo difosgenem, stav po otravě | 150-450 |
| b) Otrava yperitem, lewisitem | 150-750 | |
| 16. | a) Rentgenová dermatitis | 60-450 |
| b) Poškození krvetvorby ionisujícím zářením | 150-1200 | |
| c) Rakovina kůže z ionisujícího záření | 450-1200 | |
| d) Zákal čočky z ionisujícího záření | 200-480 | |
| 17. | Poškození elektromagnetickým zářením | 150-750 |
| 18. | Kožní rakovina profesionálního původu | 450-1200 |
| 19. | Profesionální dermatosy | 60-750 |
| 20. | Rakovina plic z radioaktivních látek | 200 |
| 21. | a) Tuberkulóza plic | 450-1500 |
| b) Tubercula anatomicum | 60-300 | |
| c) Ostatní mimoplicní formy tbc | 300-1200 | |
| d) Hepatitis epidemica prof., stav po hepatitidě | 300-1200 | |
| e) Tyfus abd, stav po tyfu (bacilonosičství) | 150-900 | |
| f) Stavy po ostatních přenosných a parasitár. nemocech | 150-1200 | |
| 22. | Tropické přenosné nemoci | 150-200 |
| 23. | a) M. Bang, stav po brucelose | 150-1200 |
| b) Stav po ornitose | 150-900 | |
| c) M. Weil, stav po M. Weil | 300- 900 | |
| d) Tetanus | 85-300 | |
| e) Stav po klíšťové encefalitidě | 300-1200 | |
| f) Infekční hrboly dojičů | 60-200 | |
| g) Trichofycie | 60-300 | |
| 24. | Kesonová nemoc (trvalé postižení) | 300-1200 |
| 25. | a) Vasoneuroza | 50-300 |
| b) Poškození šlach, svalů a kloubů otřesy | 150-600 | |
| 26. | Aluminosa | 150-450 |
| 27. | Beryliosa plic | 600-1800 |
| 28. | a) Silikosa | 600-2000 |
| b) Silikotuberkulóza | 1200-2000 | |
| 29. | a) Asbestosa | 600-2000 |
| b) Asbestosa s rakovinou plic | 2000 | |
| 30. | Poškození dýchacích cest Thomasovou moučkou | 150-450 |
| 31. | a) Perforace nosní přepážky účinkem chrómu | 50-200 |
| b) Dermatosa z chrómu | 150-750 | |
| c) Rakovina plic z chrómu | 2000 | |
| 32. | Těžká nedoslýchavost z hluku | 300-700 |
| 33. | Šedý zákal | 300-900 |
| 34. | Nystagmus horníků v těžkých a složitých tvarech | 90-230 |
| 35. | Otlak loketního nervu | 300-750 |
| 36. | Rozedma plic foukačů skla | 150-500 |
| 37. | Profesionální nedomykavost hlasivek a uzlíky na hlasivkách | 150-450 |
- účinné od 1. 2. 1962
- účinné od 1. 2. 1962*) Příklad č.1
Průměrný roční výdělek, z něhož se pracovníku vypočítává invalidní důchod, činí 18 000 Kčs. Invalidní důchod v nejvyšší výměře činí u pracovníka III. pracovní kategorie 85 % z tohoto výdělku, t.j. 1275 Kčs měsíčně. Po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu má pracovník čistý výdělek 1100 Kčs. Náhrada, kterou mu bude podnik vyplácet, činí 175 Kčs (t.j. rozdíl mezi částkami 1275 a 1100 Kčs).
Příklad č. 2
Pracovníku s výdělkem uvedeným v příkl. č.1 byl přiznán částečný invalidní důchod při pracovním úrazu v částce 600 Kčs měsíčně. Po pracovním úrazu pracuje s polovičním pracovním úvazkem a vydělává si 600 Kčs čistých. Podnik mu bude doplácet měsíčně náhradu 75 Kčs (tj. rozdíl mezi částkou 1275 Kčs a součtem částečného invalidního důchodu 600 Kčs a výdělkem 600 Kčs).
Příklad č.3
Ženatý pracovník III. pracovní kategorie s jedním dítětem utrpěl v dubnu 1962 pracovní úraz, který způsobil trvalé snížení pracovní schopnosti. V letech 1957-1960 si vydělával průměrně 1500 Kčs měsíčně hrubých. Od 1.1.1961 byl po zvýšení kvalifikace přeřazen na jinou práci a jeho výdělek se zvýšil na 1800 Kčs měsíčně hrubých, takže průměrný čistý měsíční výdělek za 12 kalendářních měsíců před pracovním úrazem činil 1586 Kčs (původní výdělek). Po pracovním úrazu si vydělává měsíčně 1250 Kčs čistých. Průměrný roční výdělek podle předpisů o sociálním zabezpečení v letech 1957-1961 je 18 720 Kčs. Invalidní důchod v nejvyšší výměře by činil 85 %, tj. 1326 Kčs měsíčně. Původní výdělek je tedy vyšší o 19,6 % než invalidní důchod v nejvyšší výměře. Pracovníku přísluší od podniku náhrada ve výši 336 Kčs měsíčně (tj. rozdíl mezi částkami 1586 a 1250 Kčs). - účinné od 1. 2. 1962**) § 8 zák. č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení zaměstnanců.
- účinné od 1. 2. 1962*) Příklad
Ženatý pracovník II. pracovní kategorie s dvěma dětmi utrpěl v únoru 1962 pracovní úraz, následkem něhož se stal invalidní. V letech 1957-1959 si vydělával průměrně 1600 Kčs měsíčně hrubých. Od 1. ledna 1960 byl po zvýšení kvalifikace přeřazen na jinou práci a jeho výdělek se zvýšil v průměru na 1900 Kčs měsíčně hrubých, takže jeho čistý výdělek za posledních 12 kalendářních měsíců před pracovním úrazem činil 1738,30 Kčs (původní výdělek).
Průměrný roční výdělek podle předpisů o sociálním zabezpečení v letech 1957-1961 je 20 640 Kčs. Invalidní důchod v nejvyšší výměře, který pracovníkovi byl přiznán, činí 1462 Kčs měsíčně. Poněvadž původní výdělek je vyšší o více než 10 % než jeho invalidní důchod v nejvyšší výměře, přísluší mu od podniku náhrada 276,30 Kčs měsíčně (tj. rozdíl mezi částkou 1738,30 a částkou 1462 Kčs). V případě, že podnik odpovídá jen zčásti, např. z 50 %, přísluší mu náhrada 138,15 Kčs měsíčně. - účinné od 1. 2. 1962*) Instrukce ministerstva zdravotnictví poř. č. 27/1957 Sb. instr.
- účinné od 1. 2. 1962**) Nedotčen zůstává výnos ministerstva financí ze dne 29.1.1957 čj. 113/158/1957 poř. č. 6/1957 Sb. instr. a výnos pověřenectva financí ze dne 6.2.1957 čj. 11/109/1957, poř. č. 19/1957 Zb. inštr.