Závěrem považuje Ústavní soud za nutné zdůraznit, že se přiklání v této věci ke stanoviskům obou komor Parlamentu, i pokud jde o důvody samostatného zařazení této skutkové podstaty do právního řádu; tento stupeň ochrany společnosti lze považovat za lex specialis, který má chránit zájem státu na řádném odvedení poplatníkům sražených finančních prostředků, které jsou § 147 výslovně specifikovány, neboť v posledních letech se protiprávní jednání v této věci výrazně rozšířilo. Bylo sice postihováno jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku (§ 255 trestního zákona), ale ideovým základem legitimity trestněprávních postihů byl institut zpronevěry (kdo si přisvojí věc, která mu byla svěřena) a jako takový již po dlouhou dobu vystihoval kauzu, která měla být předmětem postihu. Ostatně potenciální obžalovaný je dostatečně chráněn citovaným ustanovením § 147a trestního zákona, pokud využije institut účinné lítosti.
Na základě uvedených důvodů posoudil Ústavní soud předložený případ a návrh Okresního soudu v Lounech na zrušení § 147 a 147a trestního zákona zamítl (§ 82 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.).