Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci

Článek 1

Zákon č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, se mění a doplňuje takto:

1. 1. § 2 včetně nadpisu zní:

   㤠2

   Odkaz 㤠2

   Rozsah přezkoumávaných věcí

   Podle tohoto oddílu se přezkoumávají odsuzující rozsudky v trestních věcech, v nichž v původním řízení o trestných činech podle hlavy prvé zvláštní části trestního zákona, popřípadě o obdobných trestných činech podle zákonů dříve platných, rozhodoval v prvním stupni

   1. a) Nejvyšší soud,
   2. b) bývalý státní soud zřízený zákonem č. 232/1948 Sb.,
   3. c) krajský soud nebo vyšší vojenský soud podle § 13 odst. 1 a § 20 trestního řádu (zákon č. 87/1950 Sb. ve znění zákona č. 67/1952 Sb.) v době od 1. 1. 1953 do 31. 12. 1956.“

1. 2. § 4 se zrušuje.
2. 3. V § 5 odst. 3 se vypouští poslední věta.
3. 4. § 11 se zrušuje.
4. 5. § 13 včetně nadpisu zní:

   㤠13

   Odkaz 㤠13

   Došetření potřebných skutečností

   Je-li pro rozhodnutí třeba některé skutečnosti předem objasnit, požádá předseda senátu o potřebné šetření vyšetřovatele prokuratury nebo vyšetřovatele Sboru národní bezpečnosti, a jde-li o jednotlivé úkony menší závažnosti, i jiné orgány; může však šetření provést sám nebo jím pověřit též člena senátu.“

1. 6. § 14 se zrušuje.
2. 7. § 15 včetně nadpisu zní:

   㤠15

   Odkaz 㤠15

   Rozhodnutí senátu

   (1) Shledá-li senát v přezkumném řízení, že

   1. a) v řízení, jež rozhodnutí předcházelo, byly hrubě porušeny procesní předpisy a tato vada má za následek věcnou nesprávnost rozhodnutí,
   2. b) rozhodnutí bylo učiněno na podkladě nesprávných zjištění a v důsledku toho je věcně nesprávné,
   3. c) skutek byl posouzen v rozporu se zákonem,
   4. d) byl uložen takový druh trestu nebo trest v takové výměře, který nebylo možno podle zákona uložit,

   1. zruší rozhodnutí zcela nebo v části, v níž je vadné, a rozhodne sám ve věci rozsudkem.

   (2) Shledá-li senát, že přezkoumávané rozhodnutí je vadné, že však byl spáchán čin trestný podle zákona dříve platného a odsouzení pro tento čin brání ustanovení § 16 odst. 1 nebo § 65 trestního zákona č. 140/1961 Sb., řízení zastaví. Takové zastavení má pro posuzování nároku na odškodnění stejné účinky jako zastavení podle § 11 odst. 1 písm. a) trestního řádu č. 141/1961 Sb.

   (3) Nedůvodný návrh zamítne usnesením.“

1. 8. V § 17 se zrušuje odstavec 2 a vypouští se označení odstavce 1.
2. 9. V § 19 odst. 2 se citace § 15 odst. 2 nahrazuje citací § 15 odst. 2, 3.
3. 10. § 20 se zrušuje a vkládá se nové ustanovení, které včetně nadpisu zní:

   㤠20

   Odkaz 㤠20

   Povinnost k náhradě nákladů přezkumného řízení

   (1) Byl-li návrh na zahájení přezkumného řízení zamítnut, je navrhovatel povinen státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu, a to paušální částkou.

   (2) Byl-li návrh na zahájení přezkumného řízení vzat zpět, rozhodne předseda senátu, zda navrhovatel je povinen státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu.

   (3) Povinnost k náhradě nákladů podle předchozích odstavců nepostihuje prokurátora.“

1. 11. Oddíl třetí se zrušuje.
2. 12. § 23 se zrušuje.
3. 13. § 24 odst. 2 zní:

   „(2) Návrh je třeba podat do jednoho roku od účinnosti zákona.“^*)

1. 14. V § 25 odst. 1 se vypouští věta za středníkem.
2. 15. § 29 se zrušuje.
3. 16. § 30 zní:

   „Jestliže poškozený zemřel, přechází na jeho dědice, pokud jim poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživné v době, kdy byl ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v táboře nucené práce nebo v přechodném ústavu, nárok na odškodnění, a to v rozsahu toho, co jim na výživném ušlo.“

1. 17. § 32 se zrušuje.
2. 18. V § 33 odst. 1 se vypouštějí slova „a § 29 a nárok na náhradu nákladů na výživu podle § 32.“
3. 19. § 46 zní:

   „Pokud tento zákon nemá zvláštních ustanovení, použije se přiměřeně ustanovení trestního řádu.“

Článek 2

Pokud se v ustanoveních zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, mluví o zvláštních senátech, rozumí se tím senáty krajských soudů, vyšších vojenských soudů, Nejvyššího soudu České socialistické republiky, Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky a Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, složené ze tří soudců z povolání, ustavené podle zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění zákona č. 156/1969 Sb.

Článek 3

(1) Jestliže přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo rozhodnuto o návrhu podaném na podkladě § 2 zákona č. 82/1968 Sb. a nynější znění na tento návrh nedopadá, soud návrh zamítne. Jestliže v něm byly uplatněny nové skutečnosti nebo důkazy, naloží s ním jako s návrhem na obnovu řízení. Jestliže v něm bylo tvrzeno toliko porušení zákona, předá věc orgánu oprávněnému podat stížnost pro porušení zákona.

(2) Soud zamítne v neveřejném zasedání návrh podaný osobou, která se zdržuje bez povolení v cizině, nebo návrh podaný ve prospěch takové osoby. Ustanovení § 16 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci se ve prospěch takové osoby nepoužije.

Článek 4

Nároky na náhradu škody, které byly uplatněny podle dosavadních ustanovení zákona o soudní rehabilitaci a o nichž nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto nebo o nichž nebyla uzavřena dohoda, nutno posuzovat podle ustanovení tohoto zákona.

Článek 5

U rozhodnutí vydaných zvláštními senáty podle oddílu druhého zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, jež se stala pravomocnými přede dnem účinnosti tohoto zákona, běží lhůta uvedená v § 272 tr. ř. ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Pro postup podle § 269 odst. 2 až § 271 trestního řádu stačí, rozhodne-li nejvyšší soud o stížnosti pro porušení zákona do šesti měsíců od jejího podání.

Článek 6