Platné znění

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

vyhlášené znění

  1. 11. V části první hlavě druhé se za nadpis „Účastníci pracovněprávních vztahů“ vkládá § 7, který zní:

    㤠7

    Odkaz 㤠7

    (1) Pracovněprávní vztahy podle tohoto zákoníku mohou vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele.

    (2) Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu.“.

  1. 12. § 8 odst. 1 zní:

    „(1) Zaměstnavateli se pro účely tohoto zákoníku rozumí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních vztazích, a pokud to stanoví zákon, též v obdobných pracovních vztazích.“.

  1. 13. V § 8 odst.2 větě druhé se slova „společenských organizací“ nahrazují slovy „sdružení občanů podle zvláštního zákona29)“.

    Poznámka č. 29) zní:

  2. „29) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.“.
  1. 14. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

    㤠8a

    Odkaz 㤠8a

    Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku.“.

  1. 15. V § 9 odst.1 věta první zní: „Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, především jeho statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel; místo nich je mohou činit i osoby jimi pověřené.“.
  2. 16. V § 9 odstavec 4 se vypouští.
  3. 17. V § 11 odst.1 se vypouštějí slova „(pracovněprávní způsobilost)“.
  4. 18. § 11 odst. 2 zní:

    „(2) Způsobilost fyzické osoby, která ukončí povinnou školní docházku v pomocné škole před dosažením 15 let věku, mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká dnem ukončení povinné školní docházky, nejdříve však dnem dosažení 14 let věku.“.

  1. 19. V § 12 odst.2 se slova „omamných prostředků“ nahrazují slovy „návykových látek“.
  2. 20. § 15 odst. 1 zní:

    „(1) Zaměstnanec i zaměstnavatel se mohou dát zastoupit jinou fyzickou osobou nebo jinou právnickou osobou.“.

  1. 21. V § 18 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

    „(1) Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem.“.

    Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.

  1. 22. V § 18 odst.6 ve větě první se za slovo „hospodářského,“ vkládá slovo „obchodního“ a na konci se připojují slova „nebo zaměstnanců“.
  2. 23. V § 19 odst.2 se vypouští slovo „bezplatně“ a dále slova „a hradí náklady spojené s jejich údržbou a technickým provozem“.
  3. 24. Poznámka č. 15) zní:
  4. „15) Např. § 2 obchodního zákoníku, § 2 živnostenského zákona.“.
  1. 25. Za § 20 se vkládá nový § 21, který zní:

    㤠21

    Odkaz 㤠21

    (1) Pracovněprávní nároky s výjimkou nároků mzdových a na cestovní náhrady, které lze podle pracovněprávních předpisů upravit v kolektivních smlouvách, může zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, stanovit vnitřním předpisem.

    (2) Pokud jsou některé pracovněprávní nároky upraveny kolektivní smlouvou i vnitřním předpisem, vydaným před vznikem odborové organizace, platí úprava obsažená v kolektivní smlouvě.

    (3) Vnitřní předpis je neplatný, pokud nebyl vydán písemně, nebo je v rozporu s právními předpisy nebo byl vydán zaměstnavatelem, u něhož působí odborová organizace.“.

  1. 26. V § 22 se odstavec 2 vypouští. Odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
  2. 27. V § 22 odst.2 věta první zní: „Příslušné odborové orgány mají právo vykonávat u zaměstnavatelů kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv.“.

    Na konci se připojuje věta, která včetně poznámky č. 30) zní: „Týká-li se kontrola osobních údajů zaměstnance, které jsou předmětem ochrany osobnosti,30) lze údaje poskytnout jen s předchozím souhlasem zaměstnance.

  3. 30) § 11 občanského zákoníku.
    Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.“.
  1. 28. V § 22 odst.3 se slovo „vykonávají“ nahrazuje slovy „mohou vykonávat“.
  2. 29. V § 23 odst.1 věta druhá zní: „Ústřední orgány mohou vydat pracovněprávní předpisy pro jednotlivá odvětví jen v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci též v dohodě s příslušným orgánem státního odborného dozoru.“.
  3. 30. V § 23 odst. 1 se vypouští věta třetí.
  4. 31. V § 23 odstavce 3 a 4 se vypouštějí.
  5. 32. Nadpis „Zabezpečení práva na práci“ nad § 24 až 26 se vypouští.
  6. 33. § 24 a 25 se vypouštějí.
  7. 34. V § 27 odst.3 se slova „společenských organizací“ nahrazují slovy „sdružení občanů podle zvláštního zákona29)“.
  8. 35. § 27 odst. 4 a 5 znějí:

    „(4) Jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců, jmenovaných do funkce podle zvláštních předpisů, a u vedoucích zaměstnanců, které do funkce jmenuje u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel.

    (5) Vedoucími funkcemi, do nichž u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, jmenuje statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel, jsou funkce vedoucích zaměstnanců

    1. a) v přímé řídící působnosti
      1. 1. statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
      2. 2. zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
    1. b) v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného
      1. 1. statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,
      2. 2. zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,
      3. za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec,
    1. c) na ústředních orgánech.
    2. Jmenování a odvolání může provádět u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, výlučně statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, výlučně zaměstnavatel. Jmenováním a odvoláním nelze pověřit jinou osobu.“.
  1. 36. § 30 odst. 2 a 3 včetně poznámky č. 31) znějí:

    „(2) Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s

    1. a) absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť vstupujícími do pracovního poměru na práci odpovídající jejich kvalifikaci; absolventem se rozumí zaměstnanec, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateřské a další mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnavatel podle § 127 odst. 2 omluvil nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek,
    2. b) mladistvými,
    3. c) zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva,
    4. d) fyzickými osobami se ZPS a ZPS s TZP.31)

    (3) Zákaz podle odstavce 2 neplatí v případech, kdy fyzická osoba písemně požádá zaměstnavatele o sjednání pracovního poměru na dobu určitou.

  2. 31) § 21 zákona č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti.“.
  1. 37. V § 35 odst.2 se na konci připojuje věta: „Zaměstnanec musí být také řádně seznámen s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.“.
  2. 38. V § 37 odst. 1 se v písmenu d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
    1. „e) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského posudku uznán nezpůsobilým pro noční práci,
    2. f) požádá-li o to těhotná žena nebo matka dítěte mladšího než devět měsíců, která pracuje v noci.“.
  1. 39. § 38 odst. 4 zní:

    „(4) Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, může s ním sjednat v písemné dohodě, že ho dočasně přidělí k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě. V dohodě musí být uveden název právnické osoby nebo jméno a příjmení fyzické osoby, k níž se zaměstnanec přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. Vláda stanoví nařízením bližší podmínky dočasného přidělení zaměstnance.“.

  1. 40. V § 42 se odstavec 5 vypouští.
  2. 41. V § 48 odst. 1 se za písmeno d) doplňuje písmeno e), které zní:
    1. „e) v době, kdy je zaměstnanec pracující v noci uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci.“.
  1. 42. § 54 zní:

    㤠54

    Odkaz 㤠54

    (1) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže

    1. a) podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel jej nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou pro něho vhodnou práci,
    2. b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti.

    (2) Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

    (3) Zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu.“.

  1. 43. § 60 odst. 1 zní:

    „(1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době dvou měsíců před skončením jeho pracovního poměru. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.“.

  1. 44. V § 60 odst. 3 se vypouští věta první.
  2. 45. Za § 60 se vkládá nadpis „Odstupné“.
  3. 46. Za nadpis „Odstupné“ se vkládají nové § 60a, 60b a 60c, které včetně poznámky č.32) znějí:

    㤠60a

    Odkaz 㤠60a

    (1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

    (2) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.32)

    (3) Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

  4. 32) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.

    5. § 60b

    Odkaz § 60b

    (1) Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru nastoupí opět do zaměstnání u dosavadního zaměstnavatele před uplynutím doby dvou měsíců, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část.

    (2) Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby podle odstavce 1.

    § 60c

    Odkaz § 60c

    Odstupné nenáleží zaměstnanci,

    1. a) u něhož při organizačních změnách dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele,
    2. b) který koná u zaměstnavatele práci ve vedlejším pracovním poměru.“.