Zákon České národní rady o daních z příjmů (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

§ 1

Tento zákon upravuje

1. a) daň z příjmů fyzických osob,
2. b) daň z příjmů právnických osob.

§ 2

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“).

(2) Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3) Poplatníci, kteří nemají na území České republiky bydliště ani se zde obvykle nezdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22).

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích s výjimkou těch, kteří zde pobývají za účelem studia nebo léčení. Započítává se každý započatý den pobytu, s výjimkou poplatníka, kterému ze zdrojů na území České republiky plynou příjmy ze závislé činnosti a hranice do České republiky překračuje denně nebo v dohodnutých časových obdobích jen za účelem výkonu této činnosti.

(5) Poplatníci s bydlištěm v zahraničí, kteří byli zahraničním subjektem vysláni jako odborníci (experti) se specifickými znalostmi za účelem poskytnutí odborné pomoci právnickým osobám se sídlem v tuzemsku nebo stálé provozovně (§ 22 odst. 2) a zdržují se v tuzemsku jen za účelem této odborné pomoci, jsou považováni za poplatníky s daňovou povinností vztahující se pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.

§ 3

Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen „daň“) jsou

1. a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),
2. b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
3. c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
4. d) příjmy z pronájmu (§ 9),
5. e) ostatní příjmy (§ 10).

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se oceňuje cenou obvyklou v místě a v době plnění, a to podle jeho druhu a kvality, popřípadě jeho stavu a míry opotřebení, pokud tento zákon nebo zvláštní předpis nestanoví jinak.

(4) Předmětem daně nejsou

1. a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,¹) zděděním, vydáním²) nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním, anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností,
2. b) úvěry a půjčky.

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

1. a) příjmy z prodeje bytu nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud jej prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, které jsou zahrnuty do obchodního majetku a ve kterých poplatník vykonává podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, a to do dvou let od ukončení této činnosti,
2. b) příjmy z prodeje nemovitostí neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let; v případě, že jde o prodej nemovitosti nabyté děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, včetně příjmů z nemovitostí uvedených v odstavci 1 písm. g), které jsou zahrnuty do obchodního majetku a které jsou předmětem podnikání poplatníka, nebo ve kterých poplatník vykonává podnikatelskou činnost anebo jinou samostatnou výdělečnou činnost, a to do pěti let od ukončení této činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi na základě smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti uzavřené v době do pěti let od nabytí, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí,
3. c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel, lodí a cenných papírů, s výjimkou cenných papírů nabytých v rámci kuponové privatizace, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), které jsou předmětem podnikání poplatníka nebo slouží k jeho podnikání anebo k jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do jednoho roku od ukončení této činnosti. Toto ustanovení se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
4. d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb z pojištění majetku sloužícího podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu,
5. e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek, které stanoví obecně závazný právní předpis, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu, a v následujících pěti letech,
6. f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 5,
7. g) přijaté náhrady podle zvláštních předpisů,²) příjmy z prodeje nemovitostí nebo movitých věcí vydaných podle zvláštních předpisů²) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,
8. h) příjem poskytovaný formou dávek, podpor a služeb z povinného sociálního pojištění, pojištění zaměstnanosti a zdravotního pojištění a plnění z povinného zahraničního pojištění stejného druhu, jakož i sociální dávky poskytované místo dávek z povinného pojištění,
9. ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině,
10. i) dávky a služby sociální péče a státní dávky upravené zvláštními předpisy,
11. j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organizmu,
12. k) podpory (dotace, stipendia) z veřejných prostředků a z prostředků nadací, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu,
13. l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu,
14. m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů,³)
15. n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,³)
16. o) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků³) a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů,
17. p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,⁴)
18. r) příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let,
19. s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,^4a)
20. t) úrokové výnosy ze státních dluhopisů,^4d)
21. u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu použije na obstarání bydlení nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal, a její přijetí oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo.

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

§ 5

Základ daně

(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (dále jen „zdaňovací období“) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých druhů příjmů (§ 6 až 10) není stanoveno jinak.

(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.

(3) Pokud podle účetnictví výdaje přesáhnou příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle ustanovení § 34.

(4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví v době 15 dnů před začátkem nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 25 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně.

(6) O příjem zahrnutý do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšuje se o tyto částky základ daně ve zdaňovacím období, kdy k vrácení došlo, za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9.