Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům

Čl. I

Zákon č. 52/1949 Sb., o hlášení obyvatelstva a o povolování pobytu cizincům, se mění a doplňuje takto:

1. 1. Část první zní:

   „ČÁST PRVNÍ Hlášení obyvatelstva „ČÁST PRVNÍ

   § 1

   Odkaz § 1

   Hlášení pobytu

   (1) Podle tohoto zákona je každý povinen hlásit ohlašovacímu orgánu (dále jen „ohlašovna“) počátek, změnu a ukončení pobytu v obci s vedlejšími ohlašovacími údaji, a to způsobem, s doklady a ve lhůtách stanovených prováděcími předpisy. Pokud tyto předpisy nestanoví jinak, děje se toto hlášení na ohlašovacích tiskopisech.

   (2) Každý je povinen učinit všechna hlášení úplně a pravdivě.

   § 2

   Odkaz § 2

   Pobyt

   Pobytem se podle tohoto zákona rozumí jak pobyt trvalý (stálé bydliště), tak pobyt přechodný (dočasný pobyt mimo místo stálého bydliště).

   § 3

   Odkaz § 3

   Ohlašovna

   (1) Ohlašovnou je výkonný orgán místního národního výboru.

   (2) Vyžaduje-li to zájem řádné evidence obyvatelstva, mohou prováděcí předpisy určit za ohlašovnu jiný orgán.

   (3) V hlavním městě Praze, v Bratislavě a v Brně je ohlašovnou příslušný orgán veřejné bezpečnosti.

   § 4

   Odkaz § 4

   Ubytovatelé

   (1) Ubytovatelem je:

   1. a) vlastník budovy nebo pozemku, pokud jde o jeho nájemníky nebo jiné osoby, které ve své budově nebo na svém pozemku ubytoval;
   2. b) nájemník nebo uživatel bytu nebo jiné místnosti, pokud jde o jeho podnájemníky nebo jiné osoby, které ve svém bytě (své místnosti) ubytoval;
   3. c) provozovatel ubytovacího zařízení, který je odpovědný za provoz podniku, ústavu nebo zařízení poskytujícího za plat či bezplatně ubytování, pokud jde o osoby, které ve svém ubytovacím zařízení ubytoval.

   (2) Prováděcí předpisy stanoví, které jiné osoby se považují za ubytovatele a kdo plní povinnosti ubytovatele, který v domě nebydlí.

   § 5

   Odkaz § 5

   Povinnosti ubytovatelů

   (1) Ubytovatel je povinen dbát, aby všechny osoby, které ubytoval, splnily ve stanovené lhůtě svou povinnost hlášení pobytu.

   Neohlásí-li osoba hlášením povinná svůj pobyt ve stanovené lhůtě, je ubytovatel povinen oznámit to neprodleně ohlašovně nebo příslušnému orgánu veřejné bezpečnosti.

   (2) Provozovatel ubytovacího zařízení je dále povinen:

   1. a) vést domovní knihu a zapisovat do ní neprodleně při ubytování ubytované osoby, když řádně prokázaly svou totožnost;
   2. b) na požádání předkládat domovní knihu nebo výpisy z ní kontrolním orgánům;
   3. c) neprodleně oznámit příslušnému orgánu veřejné bezpečnosti osobu, která neprokázala svou totožnost.

   § 6

   Odkaz § 6

   Výjimky a úlevy

   (1) Ustanovení části první se nevztahují na osoby, ubytované podle předpisů o ubytování vojska.

   (2) Prováděcí předpisy mohou stanovit další všeobecné výjimky a úlevy. V jednotlivých případech nebo pro jednotlivé skupiny případů může povolit výjimky (úlevy) ministerstvo vnitra nebo orgány jím pověřené.

   (3) Pokud jde o hlášení obyvatelstva v pohraničním území, může ministerstvo vnitra stanovit zvláštní úpravu.

   § 7

   Odkaz § 7

   Zvláštní hlášení

   (1) Prováděcí předpisy mohou stanovit, že určitým dnem pozbudou platnosti všechna hlášení pobytu nebo hlášení pobytu některých osob, učiněná podle dosavadních předpisů. V takovém případě se pro účely tohoto zákona hledí na osoby, u nichž hlášení pobytu pozbylo takto stanoveným dnem platnosti, jakoby jejich pobyt v obci započal tímto dnem. Pro hlášení, které je třeba učinit v tomto případě, mohou prováděcí předpisy určit zvláštní lhůty a stanovit způsob, údaje, doklady a místo pro hlášení odchylně od ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

   (2) Prováděcí předpisy mohou též stanovit zvláštní hlášení skutečností, jichž je třeba k účelům vojenské správy.“

1. 2. V § 21 na konci se škrtá část věty za středníkem.
2. 3. § 22 zní:

   „Prováděcí předpisy.

   Ministerstvo vnitra vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v Úředním listě předpisy k provedení tohoto zákona.“

Čl. II