§ 5
změněno 5. 6. 2003 zákonem 129/2003 Sb.
§ 5 Základní ustanovení (1) Osoby zacházející s léčivy jsou povinny a) omezit na nejnižší možnou míru nepříznivé důsledky působení léčiv na zdraví člověka a veřejné zdraví, zvířata zdraví zvířat a životní prostředí, b) dodržovat pokyny k zacházení s léčivým přípravkem stanovené v souladu se souhrnem údajů o přípravku (§ 2 odst. 13 20). (2) Předepisovat, uvádět do oběhu a používat; to neplatí pro používání léčivých přípravků při poskytování zdravotní péče a veterinární péče, není-li dále stanoveno jinak, je možno pouze a) 1. registrované léčivé přípravky, 2. léčivé přípravky, u nichž byla povolena výjimka Ministerstvem zdravotnictví za podmínek stanovených podle § 7 písm 5a odst. c) bodu 1 nebo Státní veterinární správou podle § 11 písm. a) bodu 1, 3. léčivé přípravky připravované v lékárně nebo na pracovišti nukleární medicíny zdravotnického zařízení, 4. transfúzní přípravky vyrobené v zařízení transfúzní služby, b) léčivé látky a pomocné látky uvedené v seznamu vydaném podle § 75 odst. 2 písm. f) nebo u nichž byla povolena výjimka Ministerstvem zdravotnictví podle § 7 písm. c) bodu 2 nebo Státní veterinární správou podle § 11 písm. a) bodu 2, c) rostliny využívané pro farmaceutické a terapeutické účely uvedené v seznamu stanoveném vyhláškou. (3) Při při poskytování zdravotní veterinární péče je možné předepsat či použít i léčivé přípravky neregistrované podle tohoto zákona, pokud odpovídající registrovaný léčivý přípravek není distribuován anebo není v oběhu. S touto skutečností seznámí ošetřující lékař pacienta, kterému tento neregistrovaný léčivý přípravek předepíše nebo doporučí použít. Ošetřující lékař za použití takového léčivého přípravku nese plnou odpovědnost. Takto předepsaný léčivý přípravek může distributor, popřípadě i prostřednictvím dalších distributorů, na základě lékařského předpisu pro konkrétního pacienta dodat provozovatelům uvedeným v podmínek stanovených podle § 20 5b odst. 2 písm. b), c) a e), kteří jej mohou vydat. Použití neregistrovaného léčivého přípravku je ošetřující lékař povinen neprodleně oznámit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. (4) Nákup, skladování a prodávání vyhrazených léčiv je živností, kterou mohou provozovat způsobilí prodejci vyhrazených léčiv.