Platné znění

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích

83

VYHLÁŠKA

ze dne 17. března 2017,

kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 5 odst. 6, § 30 odst. 4 a § 34 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší:

Čl. I

Odkaz Čl. I

Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, se mění takto:

  1. 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2015/1480 ze dne 28. srpna 2015, kterou se mění několik příloh směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES a 2008/50/ES, kterými se stanoví pravidla pro referenční metody, ověřování údajů a umístění míst odběru vzorků při posuzování kvality vnějšího ovzduší.“.
  2. 2. V § 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
    1. „d) obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění.“.
  1. 3. V § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní:

    „(8) Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce.“.

  1. 4. V § 4 odst. 2 větě druhé se za slova „Informace o“ vkládají slova „průměrných čtvrtletních“ a slova „, uváděné jako průměrné hodnoty za posledních 12 měsíců,“ se zrušují.
  2. 5. Příloha č. 1 zní:
    „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.

    Cíle pro kvalitu údajů získaných posuzováním úrovně znečištění

    Čl. I Cíle pro kvalitu údajů získaných posuzováním úrovně znečištění
    SO2, NO2,
    NOx, CO    		BenzenČástice PM10,
    PM2,5,
    olovo    		Troposférický ozon, související NO a NO2Benzo(a)pyrenAs,
    Cd,
    Ni    		PAH1),
    plynná rtuť    		Celková depozice
    I. Stacionární měření
    Nejistota15%25%25%15 %50%40%50%70%
    Minimální sběr údajů2)90%90%90%90 % během letního období
    75 % během zimního období    		90%90%90%90%
    Minimální časové pokrytí
    - městské prostředí a doprava-35%3)--33%4)50%4)--
    - průmyslové lokality-90%--33%4)50%4)--
    II. Orientační měření5)
    Nejistota25%30%50%30%50%40%50%70%
    Minimální sběr údajů90%90%90%90%90%90%90%90%
    Minimální časové pokrytí14%6)14%6)14%6)>10% během letního období14%4)14%4)14%4)33%4)
    III. Modelování
    Nejistota7) pro
    - hodinové průměry50%--50 %----
    - osmihodinové průměry50%--50 %----
    - denní průměry50%-------
    - roční průměry30%50%50%-60%60%60%60%

    Poznámky a vysvětlivky:

  3. 1) Polycyklické aromatické uhlovodíky kromě benzo(a)pyrenu.
  4. 2) Požadavek minimálního sběru údajů a časového pokrytí nezahrnuje ztráty údajů v důsledku pravidelných kalibrací nebo normální údržby přístrojové techniky.
  5. 3) Rozloženo během celého roku tak, aby byly hodnoty reprezentativní pro různé klimatické a dopravní podmínky.
  6. 4) Rozloženo během celého roku tak, aby hodnoty byly reprezentativní pro různé klimatické a antropogenní činnosti.
  7. 5) Orientační měření jsou měření prováděná s omezenou pravidelností, avšak splňující ostatní cíle týkající se kvality údajů.
  8. 6) Jedno namátkové měření v týdnu rovnoměrně rozložené během celého roku nebo v 8 týdnech rovnoměrně rozložených během roku.
  9. 7) U modelování se nejistota definuje jako maximální odchylka naměřených a vypočítaných úrovní koncentrace na 90 % jednotlivých měřicích míst za příslušné období ve vztahu k imisnímu limitu, přičemž se nebere v úvahu časové rozvržení událostí. Nejistota u modelování se považuje za platnou v oblasti příslušného imisního limitu. Stacionární měření, jež je třeba zvolit pro porovnání s výsledky modelování, musí být reprezentativní pro rozsah modelované situace.“.
  1. 6. V příloze č. 2 části B bodě 1 se věta „Alespoň jedno stacionární měření se umístí do předměstských lokalit v zónách, pokud je zde vyšší expozice populace.“ nahrazuje větou „Alespoň jedna stanice v zóně a aglomeraci se umístí v oblastech, kde může dojít k expozici obyvatelstva nejvyšší koncentraci troposférického ozónu.“.
  2. 7. V příloze č. 3 bodě 2.1 se za slova „minimálně 270°“ vkládají slova „nebo 180° pro místa odběru v linii obytné zástavby“.
  3. 8. V příloze č. 3 se na konci textu bodu 2.2 doplňují slova „a jakékoli odchylky jsou řádně zdokumentovány“.
  4. 9. V příloze č. 3 bodě 2.5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; velkou křižovatkou se pro účely tohoto ustanovení rozumí křižovatka, která naruší plynulost dopravy a kde vznikají emise odlišné od ostatních částí silnice“.
  5. 10. V příloze č. 3 bod 3.1 zní:
    1. „3.1 Dokumentují se postupy výběru míst a umístění všech měřicích míst v síti, a to včetně pořízení fotografie okolí měřicí lokality v hlavních světových stranách, a podrobné mapy. V případě orientačního měření nebo modelování musí dokumentace obsahovat podrobné informace o těchto metodách a o plnění požadavků uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce.“.
  1. 11. V příloze č. 3 bodě 3.2 se za slova „pravidelně přezkoumává“ vkládají slova „nejméně každých 5 let“ a na konci textu bodu se doplňují slova „, koncepce sítě a měřicích míst“.
  2. 12. V příloze č. 6 část A zní:

    „Část A Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz při stacionárním měření „Část A

    1. 1.1. Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14212:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí“.
    2. 1.2. Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14211:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu dusičitého a oxidu dusnatého chemiluminiscencí“.
    3. 1.3. Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14902:2006 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení Pb, Cd, As a Ni ve frakci PM10 aerosolových částic“.
    4. 1.4. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM10 a PM2,5 se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 12341:2014 „Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM10 a PM2,5“.
    5. 1.5. Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy ČSN EN 14662:2006 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzenu“.
    6. 1.6. Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14626:2012 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektrometrií“.
    7. 1.7. Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda podle české technické normy EN ČSN 14625:2013 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení ozonu ultrafialovou fotometrií“.
    8. 1.8. Pro odběr vzorků polycyklických aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15549:2010 „Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší“.
    9. 1.9. Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15852:2010 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení celkové plynné rtuti“. Pro měření celkové depozice rtuti se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15853:2010 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení depozice rtuti“.
    10. 1.10. Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 1 se použije referenční metoda podle technické normy ČSN EN 15980:2011 „Kvalita ovzduší - Stanovení depozice benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu“.
    11. 1.11. Pro odběr vzorků deponovaného arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15841:2009 „Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení arsenu, kadmia, olova a niklu v atmosférické depozici“.“.
  1. 13. Za přílohu č. 6 se doplňuje příloha č. 7, která zní:
    „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.

    Obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění

    1. 1. Datum provedení měření úrovně znečištění a datum vystavení protokolu
    2. 2. Identifikace osoby provádějící měření úrovně znečištění, včetně informací umožňujících identifikaci oprávnění k provádění měření jako je autorizace a akreditace, byla-li udělena
    3. 3. Jméno a podpis osoby odpovědné za správnost a přesnost provedení měření
    4. 4. Účel měření úrovně znečištění
    5. 5. Typ a rozsah měření úrovně znečištění a doprovodných meteorologických veličin: metoda měření, odběru a zpracování vzorků a odkazy na normy a standardní operační postupy
    6. 6. Umístění měřicího místa v terénu včetně zeměpisných souřadnic a nadmořské výšky, popis lokality, typ a reprezentativnost lokality, porovnání s požadavky příslušných předpisů pro umisťování měřicího místa, stávající úroveň znečištění dané lokality dle databáze Informačního systému kvality ovzduší a map klouzavých pětiletých průměrných koncentrací znečišťujících látek
    7. 7. Popis meteorologických podmínek, zejména srážek, vlhkosti vzduchu, mlhy, teploty a rozptylových podmínek, při kterých bylo prováděno měření úrovně znečištění, resp. odběr vzorků pro následné laboratorní zpracování, lokalizace zdrojů znečišťování a dalších vlivů, které mohly přímo významně ovlivnit měření úrovně znečištění, jako jsou stacionární zdroje, pozemní komunikace, frekvence dopravy, otevřený oheň, stavební, zemědělská či jiná činnost s výrazným vlivem na znečištění ovzduší, a popis jejich vlivu
    8. 8. Kvalita dat, zejména zajištění správnosti a přesnosti odběru, manipulace, logistika a skladování odebraných vzorků a jejich laboratorní zpracování, vyhodnocení dat, zajištění kontroly a verifikace naměřených dat, nejistota měření, časová a prostorová reprezentativnost naměřených dat
    9. 9. Použitá přístrojová technika, zejména odběrová zařízení, měřidla, analyzátory a jejich rozsahy a přesnost, a popis zajištění metrologické návaznosti a způsob sběru dat
    10. 10. Oblast spolupráce, zejména identifikace spolupracující autorizované nebo akreditované osoby, předmět spolupráce stanovované znečišťující látky a metody stanovení
    11. 11. Výsledky měření úrovně znečištění, zejména verifikované hodnoty naměřených hmotnostních koncentrací z jednotlivých měření přepočtené na podmínky, za kterých je stanoven imisní limit, a vyjádřené v relevantní době průměrování, případně grafy průběhu, odpovídající imisní limit a podmínky, za jakých je stanoven, a nejistota tohoto měření
    12. 12. Soubory výsledků naměřených a doprovodných veličin
    13. 13. Seznam dokumentů použitých pro měření úrovně znečištění, zejména právních předpisů, norem, standardních operačních postupů, literatury a seznam zkratek, pokud jsou v protokolu použity“.

Čl. II

Odkaz

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2017.

Ministr:
Mgr. Brabec v. r.