§ 252.
změněno 1. 1. 1957 zákonem 63/1956 Sb.
§ 252. Lichva. (1) Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení dá sobě nebo někomu jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu ji uplatnit na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok a trestem peněžitým. (2) Odnětím svobody na jeden rok až deset let a trestem peněžitým bude pachatel potrestán, a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.