§ 47.
změněno 1. 1. 1957 zákonem 63/1956 Sb.
§ 47. (1) Soud vysloví může vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům pachatele vyslovit propadnutí jmění tam, kde to zákon výslovně stanoví; může je však vyslovit i tehdy, odsuzuje-li pachatele k trestu smrti nebo za úmyslný trestný čin k trestu smrti, k trestu odnětí svobody na doživotí nebo k trestu dočasného odnětí svobody nejméně na tři převyšujícímu dvě léta anebo projevil-li pachatel trestným činem nepřátelství k lidově demokratickému řádu. (2) Propadnutí jmění postihuje pachatelovo jmění celé nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k ukojení životních potřeb pachatele nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je pachatel podle zákona povinen pečovat. (3) Výrokem o propadnutí jmění zaniká zákonné společenství majetkové. (4) Vlastníkem propadlého jmění se stává stát.