Trestní zákon

§ 66. Promlčení výkonu trestu. (1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, která činí a) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu smrti nebo odnětí svobody na doživotí pětadvacet let, b) patnáct let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody převyšujícímu deset let, c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu dočasného odnětí svobody nejméně na pět let, d) pět let při odsouzení k jinému trestu. (2) Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudku a při podmíněném odsouzení právní mocí rozhodnutí, že se trest vykoná. Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nelze trest vykonat proto, že se odsouzený zdržuje v cizině. (3) Promlčení výkonu trestu se přerušuje, a) učiní-li prokurátor nebo soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde, nebo b) dopustí-li se odsouzený v promlčecí době trestného činu nového, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější než na trestný čin, za který byl pachatel odsouzen. (4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.