§ 12.
změněno 1. 1. 1954
§ 12. Výměra trestu. (1) Při výměře trestu se přihlíží k stupni nebezpečnosti přestupku pro společnost, k míře zavinění, k osobě pachatele, jakož i k okolnostem přitěžujícím a polehčujícím. (2) Převažují-li okolnosti přitěžující, lze uložit pokutu a odnětí svobody zároveň, i když to není ve zvláštní části stanoveno. (3) Je-li ze způsobu spáchání přestupku patrno, že jím byl nebo měl být projeven nepřátelský postoj k lidově demokratickému řádu republiky nebo k její socialistické výstavbě, lze uložit trest odnětí svobody na tři měsíce až dvě léta. Zároveň lze uložit pokutu až do dvojnásobku sazby stanovené na přestupek ve zvláštní části. Trest odnětí svobody i náhradní trest odnětí svobody za nedobytnou pokutu se v těchto případech vykoná v táboře nucené práce. (4) Ustanovení odstavce 3 nelze použít u osoby mladší než osmnáct let.