§ 18
změněno 1. 9. 1984 zákonem 57/1984 Sb.
§ 18 (1) Za nezaopatřené se považuje vlastní i osvojené dítě pracovníka nebo jeho manžela až do skončení povinné školní docházky. (2) Po skončení povinné školní docházky se dítě považuje za nezaopatřené, nejdéle však do dosažení 26 let, jestliže nemá vlastní hrubý příjem vyšší než 620 Kčs za kalendářní měsíc a a) jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo anebo předepsaným výcvikem, nebo b) jestliže se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, anebo d) pro tělesnou nebo duševní vadu trvale dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno k práci a jestliže z těchto důvodů nepobírá invalidní důchod vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav. (3) Za nezaopatřené dítě se uznává také vnuk nebo sourozenec pracovníka nebo jeho manžela, jestliže je v přímém zaopatření pracovníka, nelze na něj přiznat přídavky nebo výchovné z jiného důvodu a jinak jsou u něho splněny podmínky požadované u vlastních dětí.