§ 11
změněno 1. 1. 1995 zákonem 241/1994 Sb.
§ 11 (1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také pracovnici zaměstnankyni, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. (2) Peněžitá pomoc v mateřství se v případech uvedených v předchozím odstavci poskytuje pracovnici zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě, b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, nebo jde-li o pracovnici zaměstnankyni uvedenou v § 10 odst. 2, ne však déle, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku.