§ 12a
změněno 1. 1. 1995 zákonem 241/1994 Sb.
§ 12a Poskytování peněžité pomoci pracovníku zaměstnanci (1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému pracovníku zaměstnanci, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela. (2) Peněžitá pomoc náleží také pracovníku zaměstnanci, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. (3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u pracovníka zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se pracovník zaměstnanec o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku. (4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci pracovníku zaměstnanci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.