Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství

§ 1

Seznam odrůd pro výrobu jakostního vína stanovené oblasti

(1) Seznam moštových odrůd révy vinné, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, je tvořen moštovými odrůdami ve Státní odrůdové knize¹) nebo v Odrůdových knihách ostatních zemí Evropské unie¹¹). Uvádí-li odrůdová kniha podle věty první synonyma názvů moštových odrůd, lze používat tato synonyma.

(2) Názvy některých odrůd podle odstavce 1 lze nahradit synonymy uvedenými v příloze č. 1.

(3) Názvy odrůd podle odstavce 1 lze nahradit zkratkami. Použití zkratek se týká pouze obalů, které nejsou určeny pro spotřebitele, evidenčních knih a průvodních dokladů. Seznam zkratek pro jednotlivé odrůdy je stanoven v příloze č. 2.

§ 2

Podrobnější požadavky na výrobu některých produktů a fyzikální, chemické a smyslové požadavky na jakost produktů

(1) Seznam chorob a vad vína týkající se vzhledu, barvy, vůně, chuti a perlení vína je uveden v příloze č. 3.

(2) Smyslové požadavky na jakost vína, s výjimkou šumivého vína, perlivého vína, likérového vína, odalkoholizovaného vína a nízkoalkoholického vína, jsou uvedeny v příloze č. 4.

(3) Smyslové požadavky na jakost perlivého vína a šumivého vína jsou uvedeny v příloze č. 5.

(4) Smyslové požadavky na jakost likérového vína jsou uvedeny v příloze č. 6.

(5) Smyslové požadavky na jakost odalkoholizovaného vína a nízkoalkoholického vína jsou uvedeny v příloze č. 8.

(6) Fyzikální a chemické požadavky na jakost vína, s výjimkou odalkoholizovaného vína a nízkoalkoholického vína, jsou uvedeny v příloze č. 9.

§ 3

(1) U vína s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením vyrobeného z hroznů révy vinné sklizených v České republice lze zvýšit celkový obsah alkoholu na 15 % objemových²).

(2) U jakostních vín s přívlastkem výběr z bobulí nebo ledové víno nesmí obsah těkavých kyselin překročit 30 miliekvivalentů na litr vína. U jakostních vín s přívlastkem výběr z cibéb nebo slámové víno nesmí obsah těkavých kyselin překročit 35 miliekvivalentů na litr vína³).

§ 4

Odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů

(1) Odstranění vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů se provádí

1. a) jejich prodejem,
2. b) jejich destilací,
3. c) jejich likvidací ve vinici, nebo
4. d) jiným prokazatelným způsobem.

(2) O množství vedlejších produktů vznikajících při zpracování nebo výrobě produktů provede výrobce záznam do evidenční knihy podle přílohy č. 16 a přílohy č. 22, 23 nebo 24. V případě odstranění vedlejších produktů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) přiloží doklad prokazující, že došlo tímto způsobem k odstranění vedlejších produktů.

(3) Minimální obsah alkoholu ve vedlejších produktech, zejména matolinách a vinných kalech, musí činit minimálně 5 % z objemu celkového alkoholu obsaženého v získaném víně.

§ 5

Hodnoty přípustných technologických ztrát při výrobě produktů

(1) Přípustné technologické ztráty při výrobě produktů (dále jen „normy ztrát“) se vztahují k manipulovanému množství, přičemž základem je objem produktu po zkvašení před prvním stáčením z kvasničných kalů.

(2) Normy ztrát při výrobě produktů podle jednotlivých operací s přihlédnutím k technologii výroby produktu jsou stanoveny takto:

1. a) první stáčení
   1. 1. bez použití bentonitu do 6,0 %,
   2. 2. s použitím bentonitu do 8,0 %,

1. b) druhé stáčení
   1. 1. bez použití bentonitu do 1,5 %,
   2. 2. s použitím bentonitu do 2,0 %,

1. c) školení, přičemž školením se rozumí technologický postup při výrobě vína vedoucí k odstranění nežádoucích látek a zvýšení jakosti vína,
   1. 1. bez použití bentonitu do 0,5 %,
   2. 2. s použitím bentonitu do 1,0 %,

1. d) filtrace do 1 %,
2. e) plnění produktu do obalu do 2 %,
3. f) manipulační ztráty do 1 %,
4. g) skladovací ztráty (odpar) pro dřevěné sudy za každý měsíc do 0,4 %.

(3) Souhrn norem ztrát z jednotlivých výrobních operací podle odstavce 2 písm. a) až f) nesmí překročit celkovou povolenou výši ztrát 12,5 %.

(4) Pro samostatné hodnocení jednotlivých operací se při

1. a) prvním stáčení produktu vyrobené množství produktu před prvním stáčením násobí normou ztrát pro první stáčení,
2. b) druhém stáčení produktu vyrobené množství produktu před druhým stáčením násobí normou ztrát pro druhé stáčení,
3. c) školení množství školeného produktu násobí normou ztrát pro školení,
4. d) filtraci násobí filtrované množství produktu normou ztrát pro filtraci,
5. e) plnění produktu násobí množství produktu předaného k plnění výše uvedenou normou ztrát pro daný typ plnění,
6. f) manipulaci bere pro výpočet normy ztrát za základ objem manipulace při přetáčení, mísení a dalších činnostech, provedených mimo první nebo druhé stáčení kalů,
7. g) skladování bere pro výpočet normy ztrát za základ počáteční zásoba produktu po druhém stáčení.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na produkty vyrobené v rámci výzkumných a šlechtitelských úkolů a uložené do nádob s obsahem do 60 litrů.

§ 6

Lhůty pro sdělení výsledku rozborů u nebaleného vína

Lhůty pro doručení výsledků rozborů nebaleného vína podle § 14b zákona jsou stanoveny v příloze č. 10. Při kombinaci více rozborů platí lhůta delší. Za skutečnost určující počátek lhůty se považuje odebrání vzorku nebaleného vína.

§ 7

Podrobnosti týkající se označování produktů

(1) Víno s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením lze označit slovem „barrique“, pokud takové víno zrálo nejméně 6 měsíců v dubovém sudu o objemu větším než 210 litrů a menším než 250 litrů, který nebyl používán pro výrobu vína déle než 36 měsíců. Toto označení lze doplnit údajem o době zrání vína v měsících nebo rocích.

(2) Víno vyrobené v České republice z hroznů sklizených v České republice s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením lze označit tradičním výrazem

1. a) „růžák“ nebo „ryšák“, pokud je barva vína meruňková, růžová, lososová nebo tmavorůžová a pokud bylo víno vyrobeno výhradně ze směsi
   1. 1. modrých a bílých nebo červených vinných hroznů, přičemž je přípustná i směs modrých, bílých a červených vinných hroznů, nebo
   2. 2. hroznového moštu z modrých a bílých nebo červených vinných hroznů, přičemž je přípustná i směs modrých, bílých a červených vinných hroznů;

1. b) „archivní víno“, pokud je víno uváděno do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně,
2. c) „mladé víno“, pokud je víno nabízeno ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do 30. dubna následujícího roku po roce sklizně vinných hroznů použitých při výrobě tohoto vína,
3. d) „panenská sklizeň“ nebo „panenské víno“, pokud víno pochází z první sklizně vinice; za první sklizeň vinice se považuje sklizeň uskutečněná nejdříve ve druhém roce po výsadbě vinice,
4. e) „zrálo na kvasnicích“ nebo „školeno na kvasnicích“ anebo „krášleno na kvasnicích“ nebo „sur lie“, pokud víno při výrobě bylo ponecháno na kvasnicích po dobu nejméně 6 měsíců,
5. f) „klaret“, pokud se jedná o bílé víno vyrobené z modrých vinných hroznů bez nakvášení,
6. g) „labín“, pokud se jedná o víno vyrobené z modrých vinných hroznů bez nakvášení ve vinařské oblasti Čechy.

(3) Víno vyrobené v České republice z hroznů sklizených v České republice s chráněným označením původu lze označit tradičním výrazem

1. a) „rezerva“, pokud víno, s výjimkou šumivého a perlivého vína, zrálo nejméně 24 měsíců, z toho v dřevěném sudu nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína a zbytek uvedené doby v lahvích,
2. b) „rezerva“, pokud jakostní šumivé víno nebo jakostní šumivé víno stanovené oblasti nebo pěstitelský sekt, vyrobené tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi, zrálo nejméně 18 měsíců v lahvi na kalech,
3. c) „grand rezerva“, pokud jakostní šumivé víno nebo jakostní šumivé víno stanovené oblasti nebo pěstitelský sekt, vyrobené tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi, zrálo nejméně 30 měsíců v lahvi na kalech,
4. d) „botrytický sběr“ nebo „premium“, pokud jakostní víno s přívlastkem druhů výběr z hroznů nebo výběr z bobulí nebo výběr z cibéb bylo vyrobeno z hroznů, které byly aspoň z 30 % napadeny ušlechtilou plísní šedou Botrytis cinerea P.

(4) Víno s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením lze označit slovy

1. a) „zrálo v sudu“, pokud víno zrálo v dřevěném sudu po dobu nejméně 6 měsíců, dále lze uvést druh dřeva, ve kterém takové víno zrálo¹²),
2. b) „kvašeno v sudu“ nebo „školeno v sudu“, pokud takové víno bylo kvašeno nebo školeno v dřevěném sudu, dále lze uvést druh dřeva, ve kterém bylo takové víno kvašeno nebo školeno¹²).

(5) Víno lze označit údajem o barvě vína slovy „bílé“, „růžové“ nebo „červené“; označení barvy růžové lze nahradit označením „rose“ nebo „rosé“. Vína s chráněným označením původu nebo vína s chráněným zeměpisným označením nelze označit jako „rose“, „rosé“ nebo „růžové“, pokud vznikla mísením bílého a červeného vína.

(6) Víno s chráněným zeměpisným označením nebo víno s názvem odrůdy nebo označením ročníku nebo víno bez názvu odrůdy nebo označení ročníku původem z České republiky lze označit údajem o barvě slovy „Oranžové“, případně „Orange“; pokud víno prošlo dlouhou macerací, drobné odchylky ve vzhledu jsou povoleny, a to s ohledem k deklarované technologii. U těchto vín není přípustné zvyšování přirozeného obsahu alkoholu, slazení a přidávání jiných činidel a přípravků pro úpravu moštu nebo vína s výjimkou bentonitu a konzervantu oxidu siřičitého; maximální přípustný obsah zbytkového cukru je 4 g/l; maximální přípustný obsah celkového oxidu siřičitého je 70 mg/l. Užití názvů, jako je „natural“ nebo „natural wine“ nebo „naturální víno“ nebo „živé víno“ a dalších výrazů majících podobný význam, je zakázáno.

(7) Šumivé nebo perlivé víno s chráněným zeměpisným označením nebo šumivé nebo perlivé víno s názvem odrůdy nebo označením ročníku nebo šumivé nebo perlivé víno bez názvu odrůdy nebo označení ročníku původem z České republiky, lze označit výrazem „pétillant naturel“, případně „pét nat“, případně „PET NAT“, pokud je proces primárního kvašení dokončen v lahvi bez přídavku tirážního likéru. Drobné odchylky ve vzhledu jsou povoleny, a to s ohledem k deklarované technologii. Užití názvů, jako je „natural“ nebo „natural wine“ nebo „naturální víno“ nebo „živé víno“ a dalších výrazů majících podobný význam, je zakázáno.

(8) Víno s chráněným zeměpisným označením nebo víno s názvem odrůdy nebo označením ročníku nebo víno bez názvu odrůdy nebo označení ročníku původem z České republiky lze označit údajem „Nefiltrované víno“, případně „Nefiltrováno“ s ohledem k deklarované technologii bez použití ostré filtrace, tj. pod 20 mikrometrů, přičemž drobné odchylky ve vzhledu jsou povoleny, a to s ohledem k deklarované technologii. U těchto vín není přípustné zvyšování přirozeného obsahu alkoholu a slazení; maximální přípustný obsah zbytkového cukru je 4 g/l; maximální přípustný obsah celkového oxidu siřičitého je 70 mg/l. Užití názvů, jako je „natural“ nebo „natural wine“ nebo „naturální víno“ nebo „živé víno“ a dalších výrazů majících podobný význam, je zakázáno.

(9) Tam, kde je dovoleno v označení vína uvádět název odrůdy nebo jeho synonymum, uvede se tento název nebo jeho synonymum v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 nebo podle příloh č. 1 a 11.

(10) V označení produktu v obalu určeném pro spotřebitele lze uvést informace pro spotřebitele týkající se

1. a) způsobu výroby produktu,
2. b) charakteristických smyslových nebo analytických vlastností produktu,
3. c) historie produktu, jeho výrobce nebo osob, které se podílely na uvádění produktu do oběhu, nebo činností v odvětví vinohradnictví nebo vinařství vážících se k území České republiky, pokud je produkt vyroben z hroznů sklizených na území České republiky,
4. d) přírodních nebo technických podmínek, které dávají základní charakteristické vlastnosti tomuto produktu,
5. e) vyzrálosti produktu dosažené skladováním produktu,
6. f) doporučení, ke kterému jídlu je vhodné produkt podávat,
7. g) způsobu, jakým je vhodné produkt předložit ke spotřebě,
8. h) způsobu skladování produktu,
9. i) označení „víno ze šlechtitelských a výzkumných ploch“, pokud víno pochází z vinic, kde se provádí uznávací řízení ke sklizni množitelských materiálů révy vinné nebo se řeší výzkumný úkol financovaný grantem z veřejných prostředků.

(11) V označení produktu v obalu určeném pro spotřebitele lze uvést vyobrazení nebo obrazové připomenutí místa nebo objektu nacházejícího se na území České republiky nebo symbolu, znaku, erbu nebo obdobného prvku vážícího se k území České republiky, pokud je

1. a) produkt vyroben z hroznů sklizených na území České republiky a
2. b) jeho výroba proběhla na území České republiky v místě majícím blízký geografický nebo historický vztah k vyobrazenému nebo připomenutému místu, objektu nebo prvku nebo jeho výrobce má blízký geografický nebo historický vztah k vyobrazenému nebo připomenutému místu, objektu nebo prvku.

(12) Názvy tradičních výrazů lze nahradit zkratkami. Použití zkratek se týká pouze obalů, které nejsou určeny pro spotřebitele. Seznam zkratek tradičních výrazů je stanoven v příloze č. 2.

§ 8

Zemské víno

(1) Požadavky na jakost zemského vína vyplývají ze zeměpisného označení:

1. a) české zemské víno, nebo
2. b) moravské zemské víno.

(2) Zemské víno lze vyrábět z odrůd, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti podle § 1 odst. 1, a dále z odrůd uvedených v příloze č. 11.

§ 9

Rozsah charakteristiky vlastností vína uvedeného v žádosti o povolení přiznávat označení vína originální certifikace

Charakteristika vína uvedeného v žádosti podle § 23 odst. 5 písm. d) zákona musí obsahovat smyslové požadavky na jakost vína a chemické a fyzikální požadavky na jakost vína, a to nejméně v rozsahu potřebném pro hodnocení jakostního vína stanovené oblasti podle § 2 tak, aby tato charakteristika vína definovala odlišnost vína originální certifikace.

§ 10

Způsob odběru, velikost vzorků vína a přípustné odchylky od výsledků rozboru z laboratoře

(1) Odběr vzorků vína podle § 26 odst. 4 zákona se provádí tak, že se odebere

1. a) dílčí vzorek A pro potřebu rozboru laboratoře - jedna láhev o minimálním objemu 1 litr, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 1 litr,
2. b) dílčí vzorek B pro smyslové hodnocení vína - jedna láhev o minimálním objemu 0,5 litru, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 0,5 litru,
3. c) dílčí vzorek C k uložení jako referenční vzorek u Inspekce k případnému prověření výsledků rozborů z laboratoře, nebo k ověření identity zatřiďované šarže vína, nebo jako záložní vzorek ke smyslovému hodnocení vína v případě, že by byl dílčí vzorek B nevyhovující po korku - jedna láhev o minimálním objemu 1 litr, u vína již nalahvovaného tolik lahví, aby jejich celkový objem činil nejméně 1 litr.

(2) Předkládané dílčí vzorky vína A, B a C musí být odebrány takovým způsobem, aby byly reprezentativní pro celou šarži vína předkládanou k zatřídění.

(3) Hodnoty skutečného obsahu alkoholu, celkového obsahu alkoholu a obsahu bezcukerného extraktu u vína uváděného do oběhu musí odpovídat hodnotám zjištěným při zatřídění vína vyrobeného z vinných hroznů vypěstovaných na území České republiky. Přípustné jsou následující odchylky, které zahrnují rozšířené nejistoty stanovení pro použité metody rozboru u

1. a) skutečného obsahu alkoholu +/- 0,9 % objemových, u vína skladovaného v lahvích déle než 3 roky je přípustná odchylka +/- 1,2 % objemových,
2. b) celkového obsahu alkoholu +/- 0,9 % objemových, u vína skladovaného v lahvích déle než 3 roky je přípustná odchylka +/- 1,2 % objemových,
3. c) obsahu bezcukerného extraktu +/- 2,5 g na litr.