Nařízení o osobní způsobilosti k vedení lékárny

§ 1.

Lékárnu provozovanou v rámci národního podniku musí vést odpovědný správce jmenovaný národním podnikem a schválený okresním národním výborem.

§ 2.

Odpovědným správcem může býti jmenována jen osoba, která

1. 1. je bezúhonným a svéprávným československým občanem,
2. 2. má
   1. a) hodnost magistra farmacie získanou na některé československé vysoké škole nebo nejpozději do 31. července 1919 na některé vysoké škole bývalého Rakousko-Uherska nebo
   2. b) hodnost uznanou podle § 3 za rovnocennou hodnosti magistra farmacie získané na některé československé vysoké škole,

1. 3. konala po nabytí některé z hodností uvedených pod č. 2 nejméně po dobu 3 roků odbornou činnost
   1. a) ve veřejné nebo ústavní (na Slovensku domácí) lékárně nebo v lékárně provozované podle zákona č. 271/1949 Sb. nebo
   2. b) ve vojenské lékárně, ve vojenském zdravotnickém skladu nebo v jiných zařízeních vojenské správy nebo
   3. c) v zařízeních, v nichž Ústřední národní pojišťovna vydává léčiva podle § 210 odst. 2 zákona o národním pojištění anebo
   4. d) v podniku provádějícím distribuci léčiv ve velkém a

1. 4. je tělesně a duševně způsobilá k výkonu všech odborných a administrativních prací nutných k vedení lékárny.

§ 3.

O uznání hodnosti, nabyté v cizině, za rovnocennou hodnosti magistra farmacie získané na některé československé vysoké škole rozhoduje ministerstvo školství, věd a umění v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a po slyšení odborového sboru lékárnického studia.

§ 4.

Do doby odborné činnosti uvedené v § 2 č. 3 se započítává doba,

1. a) po kterou farmaceut po vykonané aspirantské zkoušce konal odbornou činnost ve veřejné nebo ústavní lékárně, poněvadž pro uzavření vysokých škol nebo v důsledku národní, politické nebo rasové persekuce nemohl universitní studium, potřebné k dosažení diplomu magistra farmacie, započíti nebo v něm pokračovati,
2. b) po kterou magistr farmacie nebo farmaceut po vykonané aspirantské zkoušce byl za doby nesvobody přikázán k odborné činnosti v cizozemských lékárnách.

§ 5.

Odpovědného správce schvaluje okresní národní výbor, v jehož obvodu je lékárna, kterou má odpovědný správce vést, a to na žádost národního podniku a po slyšení jednotné odborové organisace.

§ 6.

(1) Krajský národní výbor neodejme podle § 8 odst. 3 písm. c) zákona č. 271/1949 Sb. oprávnění k provozu lékárny, i když oprávněný je trvale nezpůsobilý k jejímu řádnému osobnímu vedení, provozuje-li se lékárna na účet pozůstalosti, vdovy nebo potomků po účastníku národního boje za osvobození nebo po osobě, která zemřela v důsledku národní, politické nebo rasové persekuce. Oprávnění k provozu takové lékárny neodejme krajský národní výbor

1. a) po dobu projednávání pozůstalosti, provozuje-li se lékárna na účet pozůstalosti,
2. b) po dobu 5 roků ode dne počátku účinnosti tohoto nařízení, provozuje-li se lékárna na účet vdovy nebo potomků.

(2) Osoba, na jejíž účet je lékárna provozována (její zákonný zástupce), je povinna neprodleně zažádat u krajského národního výboru o vydání osvědčení, že může lékárnu dále provozovat, a předložit potřebné osobní doklady a doklady o tom, že jest splněna podmínka uvedená v odstavci 1.

§ 7.

(1) Vydá-li krajský národní výbor osvědčení podle § 6 odst. 2, může být lékárna dále provozována dosavadním způsobem odpovědným správcem nebo pachtýřem.

(2) Odpovědný správce a pachtýř musí splňovat podmínky § 2.

§ 8.

Jednání a opomenutí, která se příčí ustanovením tohoto nařízení, se trestají podle § 16 zákona č. 271/1949 Sb.

§ 9.