§ 1
Odkaz § 1Předmět a rozsah úpravy
Tato vyhláška stanoví zdroje a jejich použití při financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností z prostředků výrobních hospodářských jednotek a podniků1) (dále jen „organizace“).
90
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva financí
ze dne 9. prosince 1986
o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností výrobních hospodářských jednotek a podniků
Federální ministerstvo financí podle § 391 odst. 1 písm. a) bod 2 a písm. b) hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 45/1983 Sb.), stanoví:
Tato vyhláška stanoví zdroje a jejich použití při financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností z prostředků výrobních hospodářských jednotek a podniků1) (dále jen „organizace“).
(1) Provozními náklady pro účely této vyhlášky se rozumí veškeré náklady hrazené z provozních prostředků s výjimkou vybavení neinvestiční povahy, oprav, udržování a rekonstrukcí a modernizací základních prostředků prováděných současně s opravou.2) Pro tvorbu a používání fondu odměn platí zvláštní předpis3) a použití jeho prostředků není součástí provozních nákladů podle této vyhlášky.
(2) Pokud organizace tvoří fond oprav,4) hradí, v souladu s úpravou o jeho používání, opravy, udržování a rekonstrukce a modernizace základních prostředků prováděné současně s opravou 2) na zařízeních uvedených v § 3, § 4, § 5 odst. 1 a § 17, z fondu oprav. U zařízení uvedených v § 5 odst. 2, § 6 a § 7 provádí organizace zmíněné úhrady z fondu oprav pouze při dodržení zdroje financování stanoveného pro tato zařízení.
(3) Výjimky a odchylky povolené podle zvláštního předpisu5) zůstávají touto vyhláškou nedotčeny. Zdroj jejich úhrady se řídí příslušnými ustanoveními této vyhlášky.
(4) Na rekonstrukce a modernizace základních prostředků prováděné současně s opravou2) na zdravotnických zařízeních, předškolních zařízeních, kulturních zařízeních, rekreačních zařízeních a rekreačně tělovýchovných a sportovních zařízeních uvedených v této vyhlášce lze přispívat z fondu kulturních a sociálních potřeb.6)
(5) Organizace mohou sdružovat7) své prostředky též k činnostem, k nimž jsou podle této vyhlášky oprávněny.
(1) Organizace hradí
(2) Cestovní náhrady, poskytování pracovního volna a hospodářské zabezpečení pracovníků organizace při školeních pořádaných organizací nebo s jejím souhlasem a v jejím zájmu upravují zvláštní předpisy.8)
(3) Jako součást příslušného školení lze hradit výdaje nejvýše na dvoudenní tuzemské exkurze, a to pouze v případech jejich zařazení do osnovy školení a za předpokladu, že v rámci této osnovy byly pořadatelem školení schváleny.
(1) Organizace hradí
(2) V rámci provozních nákladů a vybavení neinvestiční povahy organizace hradí
(3) Výdaje na výchovu mimo vyučování slouží žákům (učňům) k ideově výchovné a kulturně vzdělávací činnosti, k zájmové tělesné výchově a sportu včetně výcvikových zájezdů, k exkurzím a k pořízení předmětů neinvestiční povahy; jejich opravy a udržování hradí organizace na vrub nákladů a nejsou součástí výdajů na výchovu mimo vyučování. Do výdajů na výchovu mimo vyučování náleží i úhrada za dopravu hromadnými dopravními prostředky a ubytování při ideově výchovných, kulturních, zájmově tělovýchovných a sportovních akcích a exkurzích organizovaných učilištěm. Náklady na stravování žáků (učňů) při uvedených akcích hradí organizace [odstavec 2a)] a nezahrnují se do výdajů na výchovu mimo vyučování.
(4) Na úhradu nákladů při výchově mimo vyučování lze přispívat i z fondu kulturních a sociálních potřeb,14) a to nad limit stanovený v odstavci 2b).
(1) Organizace hradí
(2) U závodních zdravotnických zařízení, u nichž nejsou splněny podmínky pro jejich zřízení podle zvláštního předpisu15) organizace hradí
(3) Organizace provozující předškolní zařízení je oprávněna požadovat náhradu poměrné části provozních nákladů, neinvestičního vybavení, oprav a udržování (dále jen „poměrná část nákladů“) připadající na děti pracovníků ostatních socialistických organizací. Náhradu lze požadovat od organizace, která je zaměstnavatelem matky nebo otce dítěte. Je též možné, aby se na náhradě podílely obě organizace, v nichž jsou zaměstnáni rodiče dítěte; v takovém případě je však třeba, aby se obě organizace dohodly na způsobu placení s provozovatelem předškolního zařízení.
(4) Organizace, jejíž pracovníci mají umístěny své děti v předškolních zařízeních provozovaných socialistickými organizacemi, hradí na vrub svých nákladů provozovatelům, pokud o úhradu požádají, poměrnou část nákladů připadající na děti jejich pracovníků. Úhradu poměrné části nákladů nelze hradit provozovatelům územních předškolních zařízení (místním a městským národním výborům). Úhrada poměrné části mezd není jejich refundací.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí pouze v případě, že ani jeden z rodičů dítěte není pracovníkem provozovatele předškolního zařízení.
(6) Poměrná část nákladů se stanoví za dny, po které je dítě v předškolním zařízení zapsáno pro pobyt. Výše náhrady poměrné části nákladů může být dohodou organizací stanovena i paušální částkou.
(7) Organizace provozující předškolní zařízení vybírá od rodičů dětí umístěných v tomto zařízení příspěvek na stravování, který odvádí příslušnému národnímu výboru v dohodnutém termínu.
(1) Organizace hradí
(2) Organizace hradí modernizace, opravy, udržování, modernizace základních prostředků prováděné současně s opravou,2) technický provoz a mzdy pracovníků zabezpečujících technický provoz i tehdy, jde-li o kulturní zařízení Revolučního odborového hnutí, která jsou ve správě závodního výboru Revolučního odborového hnutí, a to ze zdrojů stanovených pro uvedené účely v odstavci 1.
(3) Financování vybavení investiční a neinvestiční povahy pro zájmovou činnost a financování ideově výchovné a kulturně vzdělávací činnosti upravují zvláštní předpisy.19)
(1) Organizace hradí
(2) Opravy a udržování zařízení investiční povahy u zařízení, která mají statut rehabilitačně rekreační se stálou léčebnou péčí, se hradí podle § 5.
(3) Organizace hradí opravy a udržování zařízení investiční povahy z rozdělení zisku i tehdy, jde-li o tuzemská rekreační zařízení Revolučního odborového hnutí, která jsou ve správě závodního výboru Revolučního odborového hnutí. Ze stejných zdrojů hradí organizace opravy a udržování ostatního zařízení investiční povahy pořízeného z fondu kulturních a sociálních potřeb.
Organizace hradí pořízení, rekonstrukce, modernizace, vybavení investiční a neinvestiční povahy, opravy, udržování, rekonstrukce a modernizace základních prostředků prováděné současně s opravou2) a provozní náklady víceúčelových zařízení ze zdrojů stanovených pro jednotlivé účely příslušnými právními předpisy; poměr využití ke stanoveným účelům musí odpovídat poměru investičních zdrojů použitých při pořízení víceúčelového zařízení s výjimkou období, v němž nelze daný účel provozovat.20) Při změně poměru ve využívání víceúčelového zařízení v rozpětí nad 40 % ze stanoveného účelu, uhradí organizace odpovídající část zůstatkové ceny základních prostředků z příslušných zdrojů. Změny ve využívání nad 40 % mohou být pouze trvalé.
(1) Účelovou peněžní odměnu pro vyhodnocené organizace v socialistickém soutěžení organizovaném vládou Československé socialistické republiky a Ústřední radou odborů hradí nadřízený ústřední orgán z finančních prostředků, které obdrží ze státního rozpočtu československé federace.
(2) Účelovou peněžní odměnu podle odstavce 1 rozdělí organizace po projednání s odborovým orgánem, v souladu s příslušnými předpisy, takto:
(3) Účelová peněžní odměna pro vyhodnocené organizace v socialistickém soutěžení organizovaném ústředním orgánem (krajským národním výborem) a příslušným odborovým orgánem se hradí z rezervního fondu příslušného ústředního orgánu (krajského národního výboru); při jejím rozdělení se postupuje podle odstavce 2. V socialistickém soutěžení organizovaném odvětvovým ministerstvem v dohodě s příslušným odborovým svazem a krajským národním výborem i v organizacích, které přímo neřídí, se hradí účelová peněžní odměna z rezervního fondu toho ústředního orgánu (krajského národního výboru), v jehož působnosti je vyhodnocená organizace; při jejím rozdělení se postupuje podle odstavce 2.
(4) Účelová peněžní odměna pro podniky vyhodnocené v rámci socialistického soutěžení organizovaného výrobní hospodářskou jednotkou nebo okresním národním výborem a příslušným odborovým orgánem se hradí z rezervního fondu výrobní hospodářské jednotky nebo okresního národního výboru; při jejím rozdělení se postupuje podle odstavce 2. Pokud výrobní hospodářská jednotka vytváří fond odměn, hradí část účelové peněžní odměny, která je určena k výplatě nejlepším pracovníkům [odstavec 2 písm. b)], přímo ze svého fondu odměn bez použití prostředků rezervního fondu.
(5) Část účelové peněžní odměny, která je určena k poskytnutí peněžních odměn nejlepším pracovníkům, se převádí z rezervního fondu do fondu odměn v rámci rozpisové rezervy mzdových prostředků.3)
(6) Věcné náklady [odstavec 2 písm. a)] spojené s předáváním resortních vyznamenání (vyznamenání krajských národních výborů) nebo oborových vyznamenání (vyznamenání okresních národních výborů) kolektivům a jednotlivcům, kteří jsou pracovníky organizací v jejich působnosti, lze hradit z rezervního fondu toho orgánu, který vyznamenání udělil.
(1) Organizace poskytuje pro činnost základních organizací Revolučního odborového hnutí (závodní výbor Revolučního odborového hnutí, podnikový výbor Revolučního odborového hnutí, oborový výbor Revolučního odborového hnutí), Komunistické strany Československa, Socialistického svazu mládeže a Svazu československo-sovětského přátelství bezplatně místnosti a jejich vybavení včetně vytápění, spotřeby elektrického proudu, plynu, vody a úklidu.
(2) Nemá-li organizace vhodné místnosti pro činnost základní organizace Revolučního odborového hnutí, jejích orgánů a zařízení v objektu sídla organizace, zajistí na svůj náklad po dohodě se závodním (podnikovým, oborovým) výborem Revolučního odborového hnutí, místnosti náhradní.
(3) Organizace nehradí výdaje na internátní politická, odborářská, popřípadě další školení pořádaná organizacemi Národní fronty.
(4) Při školeních pořádaných organizacemi Národní fronty pro pracovníky organizace v rekreačních, rekreačně rehabilitačních a výchovných a vzdělávacích zařízení organizace se do úhrady za pobyt pracovníků vlastní organizace nezahrnují odpisy základních prostředků, ochrana, opravy, udržování a rekonstrukce a modernizace základních prostředků prováděné současně s opravou,2) jejichž úhrada je prováděna na vrub nákladů nebo z rozdělení zisku, a to i prostřednictvím fondu oprav.
(5) Organizace hradí na vrub nákladů příspěvek závodnímu (podnikovému) výboru Revolučního odborového hnutí na rozvoj vynálezecké a zlepšovatelské činnosti ve výši 10 % stanovený z úhrnu odměn23) vyplacených autorům za využívané vynálezy, zlepšovací návrhy a průmyslové vzory. Tento příspěvek se převádí účelově na účet závodního (podnikového) výboru Revolučního odborového hnutí a používá se na účely stanovené Ústřední radou odborů.
(1) Organizace poskytuje pobočce Československé vědeckotechnické společnosti (dále jen „pobočka“) v souladu s plánem její činnosti bezplatně místnosti a jejich vybavení včetně vytápění, spotřeby elektrického proudu, plynu, vody a úklidu.
(2) Pobočka je oprávněna používat bezplatně zařízení organizace,24) vyžaduje-li to plnění úkolů, které pro pobočku vyplývají z jejího plánu práce, a jsou-li tyto úkoly v souladu s činností organizace.
(3) Pokud je organizace kolektivním členem Československé vědeckotechnické společnosti, hradí příslušné pobočce stanovený základní členský příspěvek. Základní členský příspěvek je minimální a organizace může poskytnout pobočce příspěvek i ve větší výši, a to za splnění určitého předem stanoveného úkolu,25) který je nad rámec úkolů stanovených v plánu hospodářské činnosti organizace. Smlouva o provedení určitého úkolu mezi pobočkou a organizací musí být uzavřena písemně. Základní i zvýšený členský příspěvek hradí organizace na vrub nákladů. Částku zvýšeného členského příspěvku lze stanovit ve výši materiálových a mzdových nákladů, které by organizace za určitý úkol byla povinna uhradit. Použití základního a zvýšeného členského příspěvku se řídí zásadami hospodaření, které vydává Ústřední rada Československé vědeckotechnické společnosti.
(1) Účast dětí a mládeže ve vědeckotechnickém rozvoji je zabezpečována činností zájmových kroužků, oddílů, odborných kroužků, klubů vědeckotechnické činnosti a stanic mladých techniků a přírodovědců26) (dále jen „stanice mladých techniků a přírodovědců“).
(2) Organizace, která zřídila stanici mladých techniků a přírodovědců, jejíž úkoly jsou v souladu s činností organizace, financuje, při dodržení zásady hospodárnosti, vybavení a činnost stanice mladých techniků a přírodovědců včetně mezd vedoucích a instruktorů, v rámci nákladů na svoji hospodářskou činnost, a to z investičních a provozních prostředků.
(3) Organizace může pro potřeby stanic mladých techniků a přírodovědců, jejichž zřizovateli jsou ostatní socialistické organizace, poskytovat
(1) Pro vydávání podnikového nebo oborového časopisu28) poskytuje organizace bezplatně místnosti a jejich vybavení včetně vytápění, spotřeby elektrického proudu, plynu, vody, úklidu a hradí na vrub nákladů mzdy redaktorů a pomocných pracovníků redakce.
(2) Časopis je prodáván za ceny podle platných cenových předpisů. Vznikne-li vydáváním časopisu ztráta, hradí organizace 70 % této ztráty z rozdělení zisku a zbývajících 30 % u podnikových časopisů je hrazeno z odborových prostředků,29) u oborových časopisů z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb výrobní hospodářské jednotky.14)
(1) Organizace mohou hradit výdaje, podle jejich povahy z investičního fondu nebo na vrub nákladů, na vědecká a odborná symposia, kongresy a konference (dále jen „konference“), které pořádají, pokud jejich program souvisí s náplní hospodářské činnosti organizace, jen se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu, který dbá o politickou a odbornou úroveň konferencí. Pořádající organizace je odpovědná za hospodárné provedení konference.
(2) U konferencí s mezinárodní účastí je pořádající organizace povinna předložit návrh rozpočtu příjmů a výdajů spojených s pořádáním konferencí ke schválení nadřízenému ústřednímu orgánu.
(3) Pořádající organizace poskytuje pro konferenci bezplatně místnosti a jejich vybavení a pokud je nemá, opatří na svůj náklad místnosti náhradní.
(4) Rozpočet konference musí být vyrovnán příspěvky od účastníků (organizací, popřípadě jednotlivců). Pořadatel konference je povinen požadovaný příspěvek rozčlenit na
(5) Vysílající organizace nehradí výdaje, které nejsou rozčleněny podle odstavce 4 a jejichž výše je v rozporu s platnými předpisy.30)
(1) Organizace mohou hradit na vrub nákladů odborné knihy, brožury, časopisy, mikrofilmy a obdobné předměty (dále jen „publikace“) související s činností organizace. Publikace lze nakupovat jen v množství potřebném k řádnému plnění úkolů organizace.
(2) Publikace, jejichž obsah nesouvisí přímo s činností organizace, musí být omezeny na míru postačující k všeobecné orientaci.
(3) Nákup odborového tisku a literatury pro pracovní kolektivy upravuje zvláštní opatření.29)
(1) Při významných oslavách31) může organizace hradit na vrub nákladů věcné výdaje těchto oslav32) jen v nejnutnější míře při zachování nejvyšší hospodárnosti. Výdaje na občerstvení, společný oběd (večeři) a na kulturní pořady u příležitosti těchto oslav lze hradit jen podle zvláštních předpisů a opatření.33)
(2) Z nákladů nelze pro uvedené účely poskytovat příspěvky jiným orgánům a organizacím.
(1) Organizace hradí
(2) Organizace nepožaduje na stranických orgánech úhradu mezd poskytovaných příslušníkům vlastní jednotky Lidových milicí za dobu jejich nepřítomnosti v práci z důvodů plnění úkolů v Lidových milicích, a to ani v případě internátního kursu organizovaného příslušným stranickým orgánem, který nepřesahuje v jednom sledu tři měsíce.
Výjimky a odchylky z části druhé a třetí této vyhlášky může v závažných případech povolit na základě žádosti příslušného ústředního orgánu příslušné ministerstvo financí.
(2) Výjimky a odchylky povolené podle zrušené vyhlášky pozbývají platnosti dnem 1. března 1987.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1987.