Zákon o zemědělském družstevnictví

§ 1

Jednotné zemědělské družstvo

(1) Jednotné zemědělské družstvo (dále jen „družstvo“) je socialistickou organizací. Družstvo je dobrovolným sdružením členů k provozování zemědělské, jakož i potravinářské výroby a jiné činnosti; svou podnikatelskou činnost provozuje v souladu se státním plánem hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen „státní plán“), zásadou úplného chozrasčotu a zásadou družstevní demokracie.

(2) Družstvo je zároveň společenskou organizací přispívající k rozvoji socialistických společenských vztahů a napomáhající svou činností k uspokojování sociálních a kulturních potřeb svých členů.

(3) Družstvo hospodaří s majetkem ve svém vlastnictví nebo v družstevním užívání, popřípadě v jiném společenském užívání. Družstvo má právo a povinnost tento majetek rozmnožovat, zkvalitňovat, plně, účelně a hospodárně využívat, nakládat s ním a chránit v zájmu dosažení co nejlepších hospodářských výsledků a plného uspokojování potřeb socialistické společnosti. Majetkem družstva jsou rovněž majetková práva, jichž družstvo nabylo.

(4) Družstevní kolektiv řídí své záležitosti prostřednictvím členské schůze a volených orgánů družstva v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami družstva.

(5) Družstvo nese odpovědnost za výsledky svého hospodaření, na nichž bezprostředně závisejí příjmy družstevního kolektivu a jeho jednotlivých členů.

(6) Družstvo je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

§ 2

Úkoly družstva

Družstvo zejména

1. a) zajišťuje v souladu se záměry a úkoly státního plánu především rozvoj socialistické zemědělské výroby,
2. b) chrání a plně využívá veškerou půdu a ostatní výrobní prostředky i zdroje k zabezpečení rostoucích potřeb a požadavků socialistické společnosti,
3. c) zvyšuje intenzitu a efektivnost výroby uplatňováním vědeckotechnického pokroku a pokrokových způsobů a forem organizace a řízení,
4. d) podporuje pracovní iniciativu členů při plnění úkolů družstva a vytváří podmínky pro jejich účast na řízení podle zásady družstevní demokracie,
5. e) napomáhá při zvyšování kvalifikace svých členů a k těmto účelům může vytvářet svá vlastní nebo společná vzdělávací zařízení; vytváří podmínky pro přípravu mládeže na dělnická povolání,
6. f) usiluje o uspokojování sociálně ekonomických a společenských potřeb, o rozvoj aktivních činností a zájmů členů, včetně důchodců a členů se změněnou pracovní schopností, v souladu se zájmy a potřebami společnosti a na základě svých možností.

§ 3

Spolupráce v zemědělském družstevnictví

Družstva mohou organizovat mezi sebou i s dalšími socialistickými organizacemi účelnou spolupráci v zájmu vytváření lepších předpokladů k plnění svých úkolů podle zásad rovnosti a vzájemné ekonomické výhodnosti a ostatních zásad zemědělského družstevnictví (§ 67 až 77). V rámci této spolupráce mohou vytvářet společné podniky a kooperační sdružení.

§ 4

Vztahy družstva a společného podniku k státu

(1) Stát vytváří v souladu se svou hospodářsko-organizátorskou funkcí především obecně závaznými právními předpisy podmínky pro hospodářský, sociální a společenský rozvoj družstva a společného podniku.

(2) Družstvo a společný podnik jsou přímými adresáty výstupů státního plánu, jimiž jsou zejména ekonomické normativy, jmenovité úkoly, limity a dotace; státní plán stanoví, které z nich jsou pro ně závazné.

(3) Činnost a územní působnost družstva a společného podniku lze omezovat nebo do nich zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

(4) Proti zásahům orgánu hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo a společný podnik mohou domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.¹)

(5) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva nebo společného podniku způsobí majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon.¹)

(6) Způsobí-li družstvo nebo společný podnik svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, jsou povinny ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.

(7) Družstvo a společný podnik rozvíjejí svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možností, daných jim socialistickým právním řádem, úspěšně naplňovaly své poslání. V souvislosti s tím berou na sebe přiměřené hospodářské riziko.

(8) Družstvo a společný podnik nesmí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské, zejména nesmí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů, nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti.

§ 5

Kontrolní činnost státu

Kontrolní činnost mohou v družstvu a společném podniku provádět pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Kontroly musí přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodářské, sociální a společenské činnosti družstva a společného podniku. Státní orgány vykonávají tuto činnost podle potřeby za účasti kontrolních a revizních komisí družstva a společného podniku.

§ 6

Systém informací a účetní závěrka

(1) Družstvo a společný podnik jsou povinny podle obecně závazných právních předpisů zpracovávat, vést a předávat sociálně ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen „informace“).

(2) Vyžadovat předkládání informací od družstva a společného podniku je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

(3) Družstvo a společný podnik jsou povinny vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční účetní závěrku a poskytovat ji příslušným státním orgánům.

§ 7

Ceny

(1) Družstvo a společný podnik prodávají výrobky a poskytují práce a služby za ceny, popřípadě úhrady stanovené nebo dohodnuté v souladu s cenovými předpisy.

(2) Družstvo a společný podnik jsou povinny dodržovat pravidla státního řízení cen. Prostředky získané neoprávněně porušením cenových předpisů, pokud je družstvo a společný podnik nevrátí neprodleně poškozenému odběrateli, odvedou do státního rozpočtu. Za porušení cenové kázně jsou družstvo a společný podnik postihovány podle obecně závazných právních předpisů.

§ 8

Spolupráce s národními výbory a volební programy Národní fronty

(1) Družstvo a společný podnik spolupracují ve své hospodářské, společenské a sociální činnosti s příslušnými národními výbory a podílejí se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek, které stanoví zákon. Ve své činnosti jsou družstvo a společný podnik povinny dodržovat rozhodnutí národních výborů vydaná v souladu s jejich pravomocí. Příslušné národní výbory se vyjadřují rovněž k rozvoji družstva a společného podniku a k zásadním změnám předmětu jejich hospodářské a sociální činnosti.

(2) Družstvo a společný podnik se podílejí na vypracování a provádění volebních programů Národní fronty.

§ 9

Tvorba a ochrana životního prostředí a racionální využívání přírodních zdrojů

(1) Družstvo a společný podnik jsou povinny organizovat hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránily životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jejich činností vyvolávány, zejména aby neohrožovaly zdraví občanů. Uskutečňují a financují opatření k ochraně životního prostředí.

(2) Družstvo a společný podnik zodpovídají za racionální využívání a ochranu přírodních zdrojů.

(3) Družstvo a společný podnik jsou povinny hospodárně a účelně využívat vedlejší produkty ze své hospodářské činnosti, popřípadě vytvářet podmínky pro jejich hospodářské využití jinými subjekty. Za tím účelem jsou povinny tyto produkty evidovat, chránit a využívat je způsobem neohrožujícím životní prostředí.

(4) Při realizaci opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a při racionálním využívání přírodních zdrojů družstvo a společný podnik spolupracují s příslušným národním výborem.

§ 10

Sjezdy a konference družstev

(1) K projednání hospodářské, sociální a společenské činnosti družstev jsou svolávány celostátní sjezdy a konference družstev.

(2) Celostátní sjezd družstev svolává vláda Československé socialistické republiky na návrh ústředního výboru Svazu družstevních rolníků zpravidla jednou za pět let.

(3) Konference družstev svolává příslušný státní orgán a příslušný orgán Svazu družstevních rolníků.

§ 11

Vznik družstva

(1) Ke vzniku družstva je třeba předchozího souhlasu orgánu hospodářského řízení a

1. a) usnesení ustavující schůze o jeho založení,
2. b) přijetí stanov družstva,
3. c) zvolení orgánů družstva.

(2) Družstvo může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Návrh na zápis družstva do podnikového rejstříku podává družstvo; k návrhu je povinno připojit stanovy družstva, předchozí souhlas orgánu hospodářského řízení a usnesení ustavující schůze o jeho založení.

§ 12

Stanovy družstva

Základním vnitrodružstevním předpisem jsou stanovy družstva (dále jen „stanovy“), které družstvo vypracuje v souladu s tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy. Stanovy musí obsahovat

1. a) název družstva, ve kterém musí být výslovně uvedeno, že jde o jednotné zemědělské družstvo, a sídlo družstva,
2. b) předmět hospodářské a společenské činnosti družstva,
3. c) práva a povinnosti členů,
4. d) ustanovení o péči o členy - důchodce a zabezpečení podmínek pro společenské a pracovní uplatnění členů se změněnou pracovní schopností,
5. e) organizaci, řízení a orgány družstva,
6. f) určení orgánů družstva činných v kárném řízení a jejich pravomoc.

§ 13

Předmět hospodářské činnosti družstva

(1) Družstvo je povinno především provozovat zemědělskou výrobu a v zájmu jejího dalšího rozvoje racionálně a efektivně hospodařit na zemědělské půdě, v lesích, vodních plochách a rybnících s chovem ryb, které užívá.

(2) Družstvo může

1. a) zpracovávat zemědělské a lesní suroviny a vyrábět z nich potravinářské výrobky,
2. b) vykonávat činnosti a vyrábět výrobky sloužící potřebám zemědělské a potravinářské výroby; pokud je třeba k této činnosti souhlasu podle zvláštních předpisů, jen s tímto souhlasem,
3. c) poskytovat práce a služby pro občany,
4. d) prodávat vlastní vyrobené zboží.

(3) Předmětem hospodářské činnosti družstva může být, po předchozím souhlasu orgánu hospodářského řízení, i jiná činnost, pokud není provozována na úkor racionálního využívání půdního fondu a vlastní zemědělské výroby.

§ 14

Zahraničně hospodářská činnost

(1) Družstvo využívá ve své hospodářské činnosti i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace.

(2) Družstvo může podle zákonem stanovených pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost, a to zpravidla na základě devizového samofinancování. Má právo za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.

§ 15

Devizový fond

(1) Družstvo má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává družstvo podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací a úvěrů.

(2) Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti družstva, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.

(3) Prostředky devizového fondu vytvořené družstvem mu nelze odejmout; družstvo o jeho použití rozhoduje v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek devizového fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

§ 16

Hospodaření družstva

(1) Družstvo hospodaří podle vlastního hospodářského plánu, který musí zabezpečovat závazné výstupy státního plánu a uzavřené hospodářské smlouvy a je pro družstvo závazný.

(2) Družstvo použije svou produkci především ke splnění jmenovitých úkolů státního plánu, závazků z hospodářských smluv, k zabezpečení vlastní rozšířené reprodukce a dále k uspokojování osobní spotřeby svých členů, popřípadě pracovníků.

(3) Ze svých příjmů družstvo splní zejména své povinnosti vůči státu (odvody a daně). Zisk zbylý po provedení odvodů a daní využívá družstvo samostatně a nelze mu jej odejmout; přitom zajistí přednostně potřeby financování rozšířené reprodukce a vědeckotechnického rozvoje. Je povinno vytvořit fond rozvoje a fond kulturních a sociálních potřeb; další fondy vytváří podle své potřeby.

(4) Odpisy ze základních prostředků zůstávají družstvu v plné výši a družstvo je využívá samostatně.

§ 17

Zvláštní režim hospodaření družstva

(1) Družstvu, které není schopno samostatně hospodařit, může orgán hospodářského řízení poskytnout finanční prostředky a vázat jejich použití na jím stanovený zvláštní režim hospodaření družstva.

(2) Zvláštní režim hospodaření družstva spočívá zejména v uplatnění konsolidačního programu na stanovenou dobu a ve sledování jeho plnění.

(3) Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních, finančních a kádrových opatření, opatření v oblasti odměňování a případně dalších opatření směřujících k obnovení schopnosti družstva plnit své hospodářské funkce.

§ 18

Zánik družstva

(1) Členská schůze se může usnést, že družstvo zanikne

1. a) pro trvalou ztrátu půdní základny,
2. b) pro ztrátu schopnosti samostatně hospodařit.

Družstvo zaniká dnem jeho výmazu z podnikového rejstříku.

(2) Družstvo zanikne sloučením nebo rozdělením.

(3) Družstvo, na které přešly majetek a závazky zaniklého družstva, je povinno neprodleně vyrozumět jiné právnické osoby, které jsou zánikem družstva dotčeny, o zániku družstva a o přechodu jeho majetku a závazků, při likvidaci má tuto povinnost likvidátor.

§ 19

(1) V případě zániku družstva z důvodů uvedených v § 18 odst. 1 se provede likvidace družstva.

(2) Likvidátora ustanoví členská schůze.

(3) Návrh zápisu do podnikového rejstříku o tom, že je družstvo v likvidaci a kdo je jeho likvidátorem, podává družstvo.

(4) Dnem, ke kterému byl proveden zápis do podnikového rejstříku podle odstavce 3, zanikají, s výjimkou členské schůze, funkce všech orgánů družstva.

§ 20

(1) Likvidátor je oprávněn jednat jménem družstva ve věcech spojených s likvidací.

(2) Likvidátor o vstupu družstva do likvidace neprodleně vyrozumí všechny organizace, orgány a jiné osoby, které jsou tím dotčeny.

(3) Ke dni zahájení likvidace sestaví družstvo účetní závěrku a účetní výkazy a předá je likvidátorovi.

§ 21

(1) Likvidátor sestaví do jednoho měsíce po svém ustanovení do funkce zahajovací rozvahu a předloží ji členské schůzi spolu s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků provedené ke dni zahájení likvidace.

(2) Likvidátor v průběhu likvidace zejména

1. a) soustředí peněžní prostředky na jednom účtu u jednoho peněžního ústavu,
2. b) dokončí běžné záležitosti,
3. c) zpeněží co nejvýhodněji majetek družstva nebo s ním naloží i jinak v souladu s obecně závaznými právními předpisy,
4. d) dá podnět příslušnému státnímu orgánu k opatření, pokud jde o půdu a jiný zemědělský majetek k zajištění výroby,
5. e) uspokojí z výtěžku likvidace pohledávky státu na odvodech, daních a poplatcích, dále pohledávky členů a pracovníků družstva a dále ostatní pohledávky,
6. f) předkládá členské schůzi čtvrtletní a roční hlášení o průběhu likvidace doložené čtvrtletní a roční účetní závěrkou.

§ 22

(1) Likvidátor ke dni skončení likvidace sestaví účetní závěrku a předloží ji členské schůzi ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace.

(2) Po schválení účetní závěrky členskou schůzí likvidátor

1. a) odvede případný likvidační přebytek po uspokojení všech závazků družstva a vrácení členských podílů příslušnému Státnímu fondu pro zúrodnění půdy,
2. b) zajistí bezpečné uložení spisového materiálu a účetních písemností,
3. c) podá návrh na výmaz družstva z podnikového rejstříku.

§ 23

Sloučení

(1) Družstva slučovaná do nového družstva zanikají dnem jejich výmazu z podnikového rejstříku. Obdobně zanikají i družstva, která vplývají do již ustaveného družstva.

(2) Na nové družstvo, popřípadě na družstvo, do kterého vplývají jiná družstva, přechází majetek a závazky zaniklých družstev; členové zaniklých družstev se stávají členy sloučeného družstva.

§ 24

Rozdělení

(1) Členská schůze rozdělovaného družstva určí, jak se družstvo rozdělí, jak se rozdělí jeho majetek a závazky, a s přihlédnutím k oprávněným zájmům jednotlivých členů doporučí také, do kterých družstev jednotliví členové přejdou.

(2) Rozdělované družstvo zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na nová družstva dnem, ke kterému byla zapsána do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném členskou schůzí rozdělovaného družstva. Tímto dnem se členové rozdělovaného družstva stávají členy nových družstev.

§ 25

Členská schůze

(1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva a kontrolovat jeho činnost.

(2) Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců, popřípadě, byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců, jednou za rok.

(3) Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to alespoň jedna třetina všech členů družstva nebo kontrolní a revizní komise nebo příslušný orgán Svazu družstevních rolníků, pokud je družstvo jeho členskou organizací.

(4) Do působnosti členské schůze patří

1. a) volba, popřípadě odvolání orgánů družstva a jejich jednotlivých členů, s výjimkou sboru zástupců,
2. b) přijímání stanov, jejich změn a doplňků,
3. c) projednávání a schvalování zpráv představenstva a kontrolní a revizní komise o výsledcích jejich činnosti a činnosti družstva,
4. d) přijímání pracovního, organizačního, volebního a jednacího řádu družstva, jejich změn a doplňků,
5. e) přijímání zvláštního režimu hospodaření družstva,
6. f) schvalování pětiletých a ročních hospodářských plánů a koncepcí dalšího rozvoje družstva,
7. g) rozhodování o tvorbě a pravidlech používání fondů družstva,
8. h) schvalování ročních účetních závěrek,
9. i) zásadní rozhodování o půdním fondu družstva,
10. j) rozhodování o zániku družstva,
11. k) rozhodování o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví zákon, stanovy, popřípadě pokud si rozhodování o některé věci členská schůze vyhradila.

(5) Stanovy mohou určit, že místo členské schůze budou konány dílčí členské schůze.

§ 26

Volené orgány družstva

(1) Volené orgány družstva jsou

1. a) sbor zástupců,
2. b) představenstvo,
3. c) předseda,
4. d) kontrolní a revizní komise,
5. e) rozhodčí komise,
6. f) sociální komise,
7. g) komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2) O způsobu voleb volených orgánů družstva rozhoduje členská schůze. Volí se zpravidla tajným hlasováním.

(3) Funkční období volených orgánů družstva je pět let.

§ 27

Složení volených orgánů družstva a jejich usnášení

(1) Počet členů sboru zástupců musí být aspoň pětinásobkem počtu členů představenstva. Představenstvo má 7 až 29 členů, komise 3 až 11 členů.

(2) Počet členů jednotlivých volených orgánů družstva a jejich složení určí stanovy.

(3) Členská schůze a volené orgány družstva jsou usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů; k platnosti usnesení je třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů.

(4) Členská schůze se může platně usnášet po uplynutí čekací doby jedné hodiny, jestliže je přítomna alespoň jedna třetina všech členů; pro usnášeníschopnost a platnost usnesení o zániku družstva platí ustanovení odstavce 3.

§ 28

Sbor zástupců

(1) Stanovy určí, zda bude v družstvu zřízen sbor zástupců, který má práva členské schůze, s výjimkou

1. a) volby, popřípadě odvolání orgánů družstva,
2. b) přijímání stanov, pracovního, volebního a jednacího řádu družstva,
3. c) schvalování ročních účetních závěrek,
4. d) rozhodování o zániku družstva,
5. e) schvalování pětiletých hospodářských plánů a koncepcí rozvoje družstva,
6. f) rozhodování o tvorbě a pravidlech používání fondů družstva,
7. g) přijímání zvláštního režimu hospodaření družstva.

(2) Sbor zástupců se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce, s výjimkou čtvrtletí, ve kterém se schází členská schůze.

§ 29

Představenstvo

(1) Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení členské schůze (sboru zástupců) a pravidelně jí podává zprávy o své činnosti a činnosti družstva.

(2) Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech družstva, nejsou-li svěřeny členské schůzi nebo jiným voleným orgánům družstva.

(3) Představenstvo připravuje jednání a svolává členskou schůzi a schůzi sboru zástupců.

(4) Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc. Musí být svoláno z podnětu kontrolní a revizní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.

§ 30

Předseda

(1) Předseda družstva

1. a) řídí jednání představenstva a zajišťuje plnění jeho usnesení,
2. b) organizuje a řídí běžnou činnost družstva,
3. c) je oprávněn jednat jménem družstva ve všech věcech,²)
4. d) skládá účty ze své činnosti členské schůzi (sboru zástupců) a představenstvu.

(2) Předsedu zastupuje v době jeho nepřítomnosti místopředseda volený členskou schůzí (sborem zástupců).

§ 31

Kontrolní a revizní komise

(1) Kontrolní a revizní komise kontroluje veškerou hospodářskou, sociální a společenskou činnost družstva a projednává stížnosti jeho členů a pracovníků. Svou činnost zabezpečuje v bezprostřední spolupráci s kontrolními orgány státu a Svazu družstevních rolníků; je nezávislá na orgánech družstva a odpovídá pouze členské schůzi.

(2) Kontrolní a revizní komise je povinna provádět roční revizi hospodářské, sociální a společenské činnosti a roční účetní závěrky družstva; o výsledcích podává zprávu členské schůzi.

(3) Na zjištěné nedostatky upozorňuje příslušné vedoucí organizačních jednotek nebo orgány družstva a vyžaduje zjednání nápravy.

(4) Předseda kontrolní a revizní komise je volen členskou schůzí (sborem zástupců) a může být pro výkon své funkce uvolněn z ostatní práce v družstvu; je oprávněn účastnit se jednání představenstva.

(5) Každý člen nebo pracovník družstva má právo obrátit se na kontrolní a revizní komisi ve všech věcech týkajících se družstva a jeho členů a pracovníků. Kontrolní a revizní komise je povinna věc prošetřit, žádat zjednání nápravy, pokud je toho třeba, a o výsledku svého šetření uvědomit nejpozději do jednoho měsíce člena nebo pracovníka, který dal k šetření podnět.

§ 32

Rozhodčí komise

(1) Rozhodčí komise projednává a rozhoduje

1. a) spory mezi družstvem a jeho členy o nároky z pracovních a jiných vztahů vyplývajících z členství,
2. b) návrhy členů na zrušení uloženého kárného opatření,
3. c) spory o náhradu škody způsobené družstvu trestným činem, přečinem nebo přestupkem člena, pokud nebylo řízení o náhradu škody započato nebo o náhradě škody již rozhodnuto jiným orgánem,
4. d) spory mezi družstvem a jeho pracovníky o nároky vyplývající z pracovního poměru, včetně sporů uvedených pod písmeny b) a c), jestliže o to pracovník požádal nebo s tím vyslovil souhlas.

(2) Rozhodčí komise neprojednává spory o vznik a skončení členství nebo pracovního poměru a o nároky z toho vyplývající; dále neprojednává spory, jejichž účastníkem je předseda, místopředseda, členové představenstva, kontrolní a revizní komise a rozhodčí komise.

(3) Rozhodčí komise projedná spor, jen pokud byl nárok u ní uplatněn v době trvání členství nebo pracovního poměru a pokud projednání sporu není obecně závazným právním předpisem vyhrazeno jiným orgánům.

§ 33

Neslučitelnost funkcí

Členy kontrolní a revizní komise a rozhodčí komise nemohou být členové jiných volených orgánů družstva, s výjimkou sboru zástupců, ani osoby jim blízké³) a ekonom družstva.

§ 34

Sociální komise

Sociální komise zejména

1. a) podává v řízení o dávkách důchodového zabezpečení příslušnému národnímu výboru návrh na započtení doby pracovní činnosti a na zápočet kalendářního roku, v němž člen družstva neodpracoval stanovený počet pracovních dnů, podle zvláštních předpisů,
2. b) vyjadřuje se k žádostem o dávky a služby a o lázeňskou léčbu, o nichž rozhodují orgány sociálního zabezpečení národních výborů nebo příslušný orgán důchodového zabezpečení republiky,
3. c) pomáhá vytvářet předpoklady pro nejširší a trvalé uplatnění členů se změněnou pracovní schopností a spolupůsobí při jejich zařazování do práce,
4. d) rozhoduje o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte; sociální komise může pověřit svého předsedu a tajemníka přiznáváním těchto dávek v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nepochybné a nesporné.

§ 35

Komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako základní článek společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v družstvu, zejména

1. a) organizuje výchovu členů, popřípadě pracovníků ke zvyšování úrovně a důslednému dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví a hygieny práce,
2. b) kontroluje, zda jsou soustavně vytvářeny podmínky pro dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zda jsou členové, popřípadě pracovníci náležitě seznámeni se všemi předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dále, zda jsou důsledně používány ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a jak jsou dodržovány předpisy o práci žen a mladistvých, o noční a přesčasové práci,
3. c) kontroluje, zda pracoviště, zařízení, stroje a stanovené pracovní postupy odpovídají předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,
4. d) sleduje, zda jsou plněna opatření uložená orgány státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, orgány státní zdravotní správy a orgány společenské kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci,
5. e) zúčastňuje se vyšetřování a hodnocení příčin pracovních úrazů, nemocí z povolání a provozních nehod a na zjištěné závady upozorňuje, požaduje jejich odstranění a předkládá návrhy na zlepšení podmínek pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci a na zvýšení úrazové prevence,
6. f) pomáhá ostatním orgánům družstva a vedoucím organizačních jednotek při plnění jejich povinností vyplývajících z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

§ 36

Další komise

(1) Členská schůze (sbor zástupců) i představenstvo mohou podle potřeby zřizovat další komise, a to jako trvalé nebo dočasné.

(2) Členy těchto komisí volí nebo jmenuje a odvolává orgán družstva, který je zřídil.

§ 37

Organizace družstva

(1) Členění družstva na organizační jednotky určí stanovy.

(2) Podrobnější organizaci družstva určí organizační řád družstva.

§ 38

Pracovní kolektiv organizační jednotky

(1) Pracovní kolektiv organizační jednotky (dále jen „kolektiv“) tvoří členové, kteří jsou trvale pro výkon práce v družstvu zařazeni do této jednotky.

(2) Kolektiv projednává hospodářské, sociální a společenské záležitosti týkající se zejména činnosti organizační jednotky a je oprávněn předkládat v těchto věcech návrhy představenstvu; představenstvo musí o nich bez zbytečného odkladu rozhodnout a kolektiv informovat.

(3) Kolektiv volí a odvolává své členy ve sboru zástupců v počtu určeném stanovami. Členové sboru zástupců pravidelně informují kolektiv o činnosti sboru zástupců a o přijímaných rozhodnutích. Kolektiv navrhuje také kandidáty pro volbu dalších orgánů družstva a na jmenování vedoucího své organizační jednotky (dále jen „vedoucí“).

(4) Kolektiv se schází podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce; jeho jednání musí být přítomen předseda nebo jiný pověřený člen představenstva. Kolektiv svolává a jednání řídí jeho vedoucí.

(5) Kolektiv je způsobilý se usnášet, jsou-li přítomny dvě třetiny členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů.

§ 39

Volební a jednací řád družstva

Způsob voleb volených orgánů družstva a dalších komisí, jejich složení, působnosti a jednání, jakož i jednání kolektivů a dílčích členských schůzí a ověřování zápisů, stanoví volební a jednací řád družstva.