§ 33.
změněno 15. 5. 1946
§ 33. Trestné činy. (1) Kdo úmyslně nebo vědomě: a) koná nebo přijímá platy proti ustanovením §§ 7, 10 nebo 11, b) nesplní odvodovou povinnost podle § 8 nebo podle § 9, c) vyváží do ciziny nebo dováží z ciziny platidla, cenné papíry a drahé kovy proti ustanovení § 12, d) vyváží dary, svršky a cenné předměty proti ustanovení § 14, e) nabývá nebo zcizuje cizozemská platidla, drahé kovy nebo cenné papíry, anebo jinak s nimi nakládá proti ustanovením §§ 15, 16, po případě 17, f) nakládá s pohledávkami proti ustanovení § 18, g) přijímá nebo poskytuje úvěry, záruky anebo jiné jistoty proti ustanovení § 20, h) nakládá právními jednáními s nemovitostmi, podniky nebo účastmi, anebo jich nabývá proti ustanovení § 21, i) uvádí nesprávné nebo neúplné údaje skutkových okolností, nebo jich používá, aby vylákal pro sebe nebo pro někoho jiného povolení nebo doklad, jichž jest třeba podle tohoto zákona nebo podle předpisů na jeho podkladě vydaných, nebo aby se vyhnul povinnosti tímto zákonem stanovené, bude potrestán, není-li čin přísněji trestný podle ustanovení trestního zákona, za těžký přestupek důchodkový pokutou ve výši jednoduché až desetinásobné hodnoty předmětu trestného činu, při čemž se může uložiti i trest vězení od jednoho dne do jednoho roku. bude potrestán, není-li čin přísněji trestný podle ustanovení trestního zákona, za těžký přestupek důchodkový pokutou ve výši jednoduché až desetinásobné hodnoty předmětu trestného činu, při čemž se může uložiti i trest vězení od jednoho dne do jednoho roku. (2) Spáchal-li obviněný trestný čin podle odstavce 1 za přitěžujících okolností, zejména a) použil-li podvržených, padělaných nebo porušených listin, předstíraných jmen nebo zápisů v obchodních knihách, anebo jiných prostředků k oklamání zvláště způsobilých, b) snažil-li se uniknouti svému zadržení anebo zadržení předmětu trestného činu používaje při tom dopravních prostředků, nebo snažil-li se tímto způsobem po zadržení osvoboditi sebe nebo předmět trestného činu, c) dopouští-li se trestných činů uvedených v odstavci 1 po živnostensku nebo ze zvyku, d) spáchal-li trestný čin společně s dvěma nebo více osobami, e) byl-li již pro porušení devisových předpisů pravoplatně odsouzen a dopustil-li se opět trestného činu podle odstavce 1 do pěti let po odsouzení, f) převyšuje-li hodnota předmětu trestného činu 200.000 Kčs, bude vedle pokuty uložen trest vězení od jednoho dne do jednoho roku; převyšuje-li však hodnota předmětu trestného činu 1,000.000 Kčs, bude uložen vedle pokuty trest tuhého vězení do dvou let. (3) Nelze-li hodnotu předmětu trestného činu zjistiti, ani přibližně odhadnouti, budiž uložena pokuta až do 1,000.000 Kčs. (4) Kdo jedná proti ustanovením tohoto zákona nebo proti předpisům a příkazům podle něho vydaným, bude potrestán, nejde-li o čin trestný podle odstavce 1, za prostý přestupek důchodkový pokutou do 200.000 Kčs. (5) Pro případ nedobytnosti pokuty budiž uložen náhradní trest vězení od jednoho dne do jednoho roku. Náhradní trest vězení stanoví se ve výměře jeden den za sto až tři sta korun podle míry zavinění. (6) Stejně jako pachatel bude potrestán, kdo návodem, povzbuzováním, nabízením, radou, utvrzováním, slibem nebo poskytnutím pomoci, zejména též nesprávným vedením obchodních a hospodářských knih nebo jinak úmyslně působí ke spáchání nebo při spáchání trestného činu jinou osobou. Totéž platí pro toho, kdo po spáchání trestného činu jinou osobou působí k tomu, aby účelu trestného činu bylo dosaženo, nebo aby opatřil sobě nebo někomu jinému z něho prospěch. (7) Při ukládání pokut podle tohoto zákona neplatí ustanovení trestního zákona důchodkového o nejvyšší výměře pokut. (8) Na upuštění od trestního řízení nemá obviněný právního nároku.