§ 37
změněno 15. 4. 1992 zákonem 164/1992 Sb.
§ 37. Další služba. (1) Vojákům, kteří vykonali základní službu, lze na jejich žádost povolit, aby vykonali další službu. Vojákům, kteří konali jen náhradní službu, lze toto povolení udělit, jen byli-li k náhradní službě určeni podle § 29 nebo § 31, odst. 1. Vláda stanoví nařízením, jakým způsobem a za jakých podmínek se povoluje konání další služby. (2) Další službou jsou povinni vojáci, kteří vykonali základní službu, a) byli jsou-li na svou žádost vzděláni a vycvičeni na náklad státu vzděláváni nebo cvičeni pro vojenskou službu vojáků z povolání nebo dostali-li k tomu účelu stipendia nebo alespoň částečnou náhradu studijních nákladů, nebo b) byla-li jim jako vojákům z povolání na jejich vlastní žádost státem poskytnuta úhrada nákladů nebo podpora k zdokonalení nebo vzdělání v zájmu vojenské služby, nebo c) byli-li na svou žádost zdokonaleni nebo vycvičeni ve zvláštních odvětvích vojenské služby, nebo d) převzali-li závazek k takové službě. (3) Závazek k Do další službě služby se přijímají vojáci podle odstavce 2, písm. a b) až c) se posuzuje podle předpisů platných v době jeho vzniku, závazek k další službě podle odstavce na dobu 2, písm až 5 let. d) podle předpisů platných v době jeho převzetí. Vláda stanoví nařízením, kdy a za jakých podmínek lze vojáka předčasně propustit z tohoto závazku. Výši náhrady za nesplnění závazku k další službě stanoví federální ministerstvo obrany a federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem financí.