Zákon o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech.

§ 1.

Státní svátek.

Devátý květen, výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, se prohlašuje za státní svátek republiky Československé.

§ 2.

Dny pracovního klidu.

(1) Státní svátek je dnem pracovního klidu.

(2) Ostatními dny pracovního klidu vedle nedělí jsou:

1. a) 1. leden (Nový rok),
2. b) pondělí velikonoční,
3. c) 1. květen (Svátek práce),
4. d) 28. říjen (Den znárodnění),
5. e) 25. prosinec (první svátek vánoční),
6. f) 26. prosinec (druhý svátek vánoční).

(3) Pokud se dále nestanoví jinak, vztahují se na dny pracovního klidu předpisy o nedělích.

(4) Vyžadují-li to hospodářské zájmy státu, může vláda pro jednotlivý rok stanovit, že se den pracovního klidu připadající na 28. říjen přesouvá na jiný den.

(5) Vyžadují-li to hospodářské nebo jiné důležité zájmy státu, může příslušný ústřední úřad nebo orgán jím zmocněný stanovit, že se v určitých závodech nebo provozovnách ve dnech pracovního klidu pracuje a v jakém rozsahu.

§ 3.

Významnými dny republiky Československé jsou

1. a) 25. únor,
2. b) 29. srpen (Slovenské národní povstání),
3. c) 7. listopad (Velká říjnová socialistická revoluce).

§ 4.

Památnými dny republiky Československé jsou

1. a) 5. červenec (slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj),
2. b) 6. červenec (Mistr Jan Hus).

§ 5.

Významné a památné dny republiky Československé jsou dny pracovními.

§ 7.

Zrušují se všechny dosavadní předpisy v oboru svátkového práva.

§ 8.