Zákon o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech.

§ 1

Státní svátky

Devátý květen, výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, a dvacátý osmý říjen, den vzniku samostatného československého státu, se prohlašují za státní svátky Československé socialistické republiky.

§ 2.

Dny pracovního klidu.

(1) Státní svátky 9. květen a 28. říjen jsou dny pracovního klidu.

(2) Ostatní dny pracovního klidu vedle nedělí jsou:

1. a) 1. leden (Nový rok),
2. b) pondělí velikonoční,
3. c) 1. květen (Svátek práce),
4. d) 25. prosinec (první svátek vánoční),
5. e) 26. prosinec (druhý svátek vánoční).

(3) Pokud se dále nestanoví jinak, vztahují se na dny pracovního klidu předpisy o nedělích.

(4) Vyžadují-li to hospodářské nebo jiné důležité zájmy státu, může příslušný ústřední úřad nebo orgán jím zmocněný stanovit, že se v určitých závodech nebo provozovnách ve dnech pracovního klidu pracuje a v jakém rozsahu.

§ 3

Významnými dny Československé socialistické republiky jsou:

1. a) 25. únor,
2. b) 29. srpen,
3. c) 7. listopad.

§ 4.

Památnými dny republiky Československé jsou

1. a) 5. červenec (slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj),
2. b) 6. červenec (Mistr Jan Hus).

§ 5.

Významné a památné dny republiky Československé jsou dny pracovními.

§ 7.

Zrušují se všechny dosavadní předpisy v oboru svátkového práva.

§ 8.