Zákon o rodině

§ 26 (1) V rozhodnutí Před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. (2) Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. (3) Rozhodnutí o úpravě práv a povinností rodičů k dítěti výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno jejich dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu. (34) Soud při Při rozhodování o právech svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a povinnostech vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů nebo při schvalování jejich dohody vždy. Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Soud přihlédne rovněž k tomu citové orientaci a zázemí dítěte, aby byly zajištěny nejpříznivější podmínky pro zdárný vývoj výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů. (5) Soud vždy vezme v uvědomělého občana úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní.