Obchodní smlouva mezi republikou Československou a Švýcarskem.

Dodatečné ustanovení.

Jestliže za mimořádných okolností jedna smluvní strana by pokládala za nutné zachovati nebo zavésti pro některé druhy zboží zákazy nebo omezení dovozu nebo vývozu, dohodne se v tomto ohledu s druhou stranou, pokud by nebylo dřívější dohody.

Švýcarsko nebude požadovati výhody poskytnuté Československou republikou Polsku v čl. XVII. obchodní úmluvy uzavřené mezi Československou republikou a Polskem dne 23. dubna 1925, ani kdyby Československá republika poskytla tytéž výhody jinému státu sousednímu.

Jest shoda v tom, že nakládání dle zásady nejvyšších výhod nevztahuje se na otázky tarifní v železniční dopravě.

Za účelem zajištění totožnosti zboží budou se navzájem uznávati úřední rozpoznávací značky připojené při výstupu z jedné země na zboží, na které byl dán volný list nebo které jest předmětem záznamního řízení. Celní úřady obou zemí mají právo připojiti k nim ještě své zvláštní značky, pokládají-li to za nutné. Puncování vzorků zboží z drahých kovů (zboží klenotnické, zlatnické a hodinářské atd.) v dovozní zemi není povinné; tím však nejsou dotčena opatření nutná, aby se zabezpečilo předložení vzorků k puncování, nebyly-li by zpět vyvezeny v předepsané lhůtě.

V případech uvedených v bodech 2 až 7 článku 7., může se zpětný vývoz nebo zpětný dovoz provésti také přes jiný celní úřad, než přes který zboží bylo dovezeno nebo vyvezeno. Celní úřad, přes který se provádí zpětný vývoz, bude oprávněn, aby sám vrátil dávky a poplatky zaplacené prozatímně nebo aby učinil nutná opatření k osvobození dovozce od jeho záruky, byly-li tyto dávky a poplatky pouze zaručeny.

Pokud jde o ustanovení rozhodce, sjednalo se toto:

Obě smluvní strany dohodnou se o osobě rozhodcově ve lhůtě dvou měsíců po předání žádosti o rozhodčí řízení.

Rozhodce nemůže ani býti příslušníkem jednoho z obou států, ani bydleti na jejich území, ani býti ve vztahu závislosti nebo v jiném podobném poměru k jednomu z obou států, ani býti členem jiného rozhodčího soudu, který se týká jednoho z obou států.

Nedohodnou-li se obě smluvní strany o rozhodci ve lhůtě dvou měsíců, svěří se jeho ustanovení předsedovi správní rady stálého rozhodčího soudu v Haagu.

(Cla při dovozu do československého celního území.)

K s. č. 37. — Jablka a hrušky, jež zabaleny jsou v několikerém obalu, kde tedy v nádobě každý jednotlivý kus jest ještě zvlášť zabalen nebo mezi ovoce jsou vloženy vrstvy z papírové nebo dřevité vlny, vaty, hoblovaček a pod., pokládají se za jemné stolní ovoce.

K s. č. 64—67. — Plemenný dobytek ras uvedených v příloze A vyclí se v dovozu s celní výhodou, předloží-li dovozce předepsané osvědčení příslušné čsl. zemědělské rady příp. zemědělského referátu civilní správy Podkarpatské Rusi, potvrzené nálezem čsl. úředního zvěrolékaře pověřeného zvěrolékařskou prohlídkou při dovozu, že jde v souhlase s údaji příslušného švýcarského dobytčího pasu o dovoz plemenného dobytka ras uvedených v osvědčení.

K s. č. 81. — Při odbavování zahradnického vosku zůstává obsah alkoholu až do 8 procent váhy bez povšimnutí. Dle smluvní sazby vyclívá se zahradnický vosk i v malém balení.

K s. č. 101. — Zvýší-li se clo saz. čísla 101 (tuky a směsi tuků, výslovně nejmenované), nebude nová celní sazba převyšovati 25 Kč za 100 kg.

K s. č. 114. — Biskuity, suchary a kakes, též s přísadou cukru, požívají smluvního cla 735 Kč.

K s. č. 119. — 1. Označení „Emmental“, „Gruyère“ a „Saanen“ neudávají místo výroby, nýbrž způsob švýcarské výroby. Smluvní clo přiznává se tudíž všem sýrům vyrobeným tímto způsobem, bez ohledu na to, ve které švýcarské krajině byly vyrobeny.

1. 2. Poskytne-li Československá republika některému třetímu státu pro některý jiný druh sýrů saz. pol. 119 a) příp. 119 b) nižší clo, než jest stanoveno v příloze A pro švýcarské druhy sýrů saz. pol. 119 a) příp. 119 b), bude stejného cla použito též na švýcarské druhy sýrů, jmenované v příloze A v saz. pol. 119 a) příp. 119 b).
2. 3. K jemným stolním sýrům patří kromě sýrů, jež podle jich jakosti patří k jemným sýrům, též všecky sýry, které se dovážejí v malých bedničkách, krabičkách, škatulkách, ve staniolu, papíru a pod.; tyto vnitřní obaly (krabičky, škatulky atd.) vyclívají se se zbožím. Sýry vyjmenované v příloze A v saz. čís. 119, v bochnících, vyclívají se podle saz. pol. 119 b) za sazbu 210 Kč.
3. 4. Pod označením „švýcarský ementálský“, „originální ementálský“, „originální švýcarský sýr“, „švýcarský sýr v krabicích“, může býti v Československé republice prodáván nebo jinak do obchodu uváděn jen takový sýr, který byl ve Švýcarsku vyroben. Vůbec jest u všech druhů sýra, jenž nebyl ve Švýcarsku vyroben, zakázáno připojovati k označením „Emmental“, „Gruyère“, „Sbrinz“, udávajícím způsob výroby, jakákoli pojmenování vzbuzující dojem, že dotyčný sýr byl vyroben ve Švýcarsku.

K s. č. 132. — Jako glarnský bylinný sýr (zvaný také „Schabzieger“) rozumí se hubený sýr s přísadou pískavice (melilotus coerulea).

Při vyclívání glarnského bylinného sýru nepřihlíží se na případný přídavek másla až do 40 procent váhy.

K s. č. 131 a 132. — Výživné moučky, též s přísadou cukru, požívají smluvního cla 480 Kč.

Kondensované a sušené mléko, též s přísadou cukru, požívají smluvního cla 200 Kč, 150 Kč nebo 320 Kč.

Při vyclívání kondensovaného mléka v cihlách nehledí se na ochranný povlak z kakaového másla nebo z jiných rostlinných tuků v síle nepřesahující 1 mm.

K s. č. 162. — Je shoda v tom, že osvobození od cla poskytuje se jak pro přírodní indigo tak i pro syntetické indigo téhož chemického složení jako přírodní indigo (indomodř) na dobu trvání této smlouvy, nejvýše však na dobu tří let. Pro bezcelné odbavení musí býti zásilky syntetického indiga doprovázeny osvědčením továrny podle níže uvedeného vzoru o tom, že indomodř jest bez přísady jiných látek. Celní správě československé jest vyhraženo přezkoušeti správnost takovýchto osvědčení.

Osvědčení.

K s. č. 163. — Jako tekuté výtažky odbavují se extrakty mající hustotu menší než 35° Baumé.

Přírodní tekuté výtažky barvířské, připravené s přísadou mořidel k potřebě v textilním tiskařství a barvířství, patří jen tenkráte do saz. pol. 163 a), jestliže obsah popele v sušině nečiní více než 25%; barvířské výtažky s větším obsahem popele nutno vyclívati podle č. 626.

K s. č. 183, 184, 185 a 186. — Jako surová bavlněná příze vyclívá se bavlněná příze opálená plynem, jakož i příze pařená, pokud jinak zachovala ráz příze surové.

K poznámce za s. č. 192. — Tkaniny tkané plochým stehem (též barvené, potištěné nebo pestře tkané, bez ohledu na povahu a jemnost příze použité k jich výrobě) jsou tkaniny protkávané (brožované) se vzorky podobnými výšivkám, jichž obrazcová útková nit leží uvnitř hranic vetkaných obrazců nejméně na jedné straně zcela a na druhé straně částečně volně. Tyto tkaniny rozeznávají se od výšivek tím, že u nich zasahuje obrazcová útková nit, kdykoliv se vzorek opakuje, vždy přesně tytéž niti základní tkaniny a jeví se jimi vázána na způsob tkanin, čehož u výšivek není. Tkaniny tkané plochým stehem vyclí se však na žádost dovozce podle povahy základní tkaniny v případě, že výše příslušného cla jest nižší, nežli při použití cla 2600 Kč za 100 kg, za podmínky, že obrazcová útková nit byla předem z ústřižku potřebného k zjištění váhy této základní tkaniny odstraněna. U tkanin tkaných plochým stehem zhotovených o dvojnásobné šířce, jež při úpravě na kusy se rozpůlí po délce, nepřihlíží se při vyclívání k jednoduché ochranné obrubě (zapošití) na okrajích povstalých rozpůlením látky, zamezující roztřepení tkaniny.

K s. č. 199, 215, 254 a 260. — Při vyclívání úpletů na klobouky nepřihlíží se k tomu, zda jest více proužků k sobě našito k vytvoření úpletů, ani ke spojení s kovovými vlákny.

K s. č. 215. — Při vyclívání úpletů na klobouky nepřihlíží se k nepatrnému příměsku jiných textilních přediv, t. j. do výše nepřesahující 8%.

K s. č. 250 a 256. — Bude-li pro celohedvábné nebo polohedvábné tkaniny hladké (nefasonované) poskytnuta větší celní výhoda než pro tkaniny fasonované, budou považovány za hladké tkaniny ony, které nezávisle na tom, zda jsou jednobarevné, po délce nebo na příč pruhované nebo kostkované, ukazují ve vazbě jednotný a pravidelný povrch, zhotovený tím, že se osnovní a útkové niti kříží a že se toto křížení opakuje vždy po určitém a omezeném počtu nití. Toto zboží může býti vyrobeno současným použitím více nitěnic.

Byla-li by pro polohedvábné tkaniny hladké s. č. 256 přiznána větší celní výhoda, nežli pro polohedvábné tkaniny fasonované, dlužno polohedvábné tkaniny i fasonované, váží-li čtvereční metr více než 200 gramů, vyclívati podle cla na tkaniny hladké.

K s. č. 253 a 259. — Za celohedvábné nebo polohedvábné, nefasonované (hladké) stuhové zboží uznává se takové stuhové zboží, které nezávisle na tom, zda jest jednobarevné, po délce nebo na příč pruhované nebo kostkované, ukazuje ve vazbě jednotný a pravidelný povrch, zhotovený tím, že se osnovní a útkové niti kříží a že se toto křížení opakuje vždy po určitém a omezeném počtu nití. Toto zboží může býti vyrobeno současným použitím více nitěnic.

K s. č. 281. — Při vyclívání úpletů na klobouky nepřihlíží se k tomu, zda jest více proužků k sobě našito k vytvoření úpletů.

K s. č. 295. — Jako tapety „tekko“ a „salubra“ vyclívají se dle s. č. 295 též jiné tapety z papíru, na př. „targos“ a „matho“.

K s. č. 428. — Ve smluvním styku odbavuje se beze cla též ferrosilicium s obsahem 30 až 49% křemíku (silicia).

K s. č. 497. — Podle saz. pol. 497 b) vyclívá se měděný drát s povlakem acetylcelulosy, též pro účely elektrické.

K s. č. 520. — Hliníkové listy (folie) patří do položky a) s. č. 520 jedině tehdy, nebyly-li zušlechtěny.

K všeobecným poznámkám k sazební třídě XXII. až XXVI. a ke všeobecným poznámkám k sazební třídě XXXVIII. — Pro výpočet přirážek stanovených ve všeobecných poznámkách k sazební třídě XXII. až XXVI. a ve všeobecných poznámkách k sazební třídě XXXVIII. jest vzíti za základ nejvýhodnější clo přicházející v úvahu pro dotyčné zboží.

K s. č. 532 a 533. — Zvýší-li se clo saz. čís. 532 (stroje na přípravu a zpracování bavlny, jakož i bavlnářské stroje spřádací a skací, pokud nepatří do následujícího čísla) a 533 (stroje na přípravu a zpracování, jakož i stroje spřádací a skací ku předení odpadků a mykané příze z bavlny a vlny), nebudou nové celní sazby převyšovati 90 Kč za 100 kg.

K s. č. 534. — Pro celní výhodu stanovenou na hedvábnické stavy a hedvábnické snovací stroje nutno při dovozu při šetření ostatních předpisů prokázati celnímu úřadu účel upotřebení stavů a snovacích strojů, jakož i okolnost, že továrna, pro niž jsou tyto stroje určeny, zpracovává hedvábí, předepsaným potvrzením příslušné obchodní a živnostenské komory.

K s. č. 538. — Pro celní výhodu stanovenou na kompresory pro zařízení chladicí a pro zařízení na výrobu ledu příp. pro válcové stroje na výrobu čokolády a pro keramický průmysl vyžaduje se při šetření ostatních předpisů dodatečná celní prohlídka, t. j. zjištění, že dotyčné stroje sestavené v závodě odběratelově ve stavu k provozu způsobilém skutečně slouží k udanému účelu upotřebení.

Pokud jde o kompresory pro zařízení chladicí a pro zařízení na výrobu ledu, upouští se od této dodatečné prohlídky, nepřesahuje-li úhrnná váha celého dovezeného zařízení 2 q, případně včetně váhy elektromotoru namontovaného k dotyčnému zařízení.

Pro celní výhodu stanovenou na mísicí, hnětací a šlehací stroje pro pekárny a cukrárny nutno při dovozu při šetření ostatních předpisů prokázati celnímu úřadu účel upotřebení dotyčných strojů předepsaným potvrzením příslušné obchodní a živnostenské komory.

Vysvětlivka k saz. třídě XL. — Při odběru strojů a přístrojů této třídy, které požívají podle přílohy A při dovozu, jsou-li určeny pro určité upotřebení sníženého cla, musí obchodníci zaplatiti clo připadající na dotyčný stroj nebo přístroj bez ohledu na celní slevu. Prokáže-li obchodník ve lhůtě jednoho roku, při šetření ostatních předpisů, že stroj nebo přístroj byl skutečně dodán pro upotřebení, na němž závisí celní sleva, vrátí se rozdíl mezi clem zaplaceným a clem sníženým.

K s. č. 543. — Jako elektrické přístroje vařicí a topné připouštějí se všechny elektrické přístroje a elektrická zařízení používané v domácnosti a v živnostech k vaření, pečení, smažení, vření, vytápění, na př.: sporáky, vařiče, pece na smažení a pečení, rožně, pařáky a jiná zařízení k vaření, smažení nebo k pečení, hrnce k vaření a jiné nádobí k vaření (konve a konvice k vaření vody, kávy, mléka, čaje atd.), přístroje na vaření vajec a smažení chleba, kotlíky k vaření, ohřívadla, ohřívací stoly a skříně, žehličky, přístroje na ohřívání vody a nádrže na udržování horké vody, vytápěcí tělesa elektrická všeho druhu včetně vytápěcích těles vyzařujících, kachlových kamen, jakož i ostatní topná zařízení, jako vytápěcí roury atd.

Ke třídě XLI. — Jest shoda v tom, že celní sazby stanovené v této smlouvě na zboží této třídy neplatí pro přístroje Roentgenovy, jakož i ostatní elektrolékařské přístroje a pomocné nářadí.

K s. č. 585 a 586. — Hodinky a pouzdra k hodinkám, pouze se zlacenou korunkou, obloučkem nebo jinými podobnými částečkami, nepokládají se za zlaté hodinky nebo za zlatá pouzdra k hodinkám.

Hodinky a pouzdra k hodinkám zlatem galonované nebo platované vyclívají se jako zlacené hodinky nebo zlacená pouzdra k hodinkám.

K s. č. 585 a 587. — Sníží-li se autonomně nebo smluvně dnešní clo 4·90 Kč s. č. 587 (hodinkové stroje), dozná clo s. č. 585 stejného snížení.

K s. č. 589. — Malými stojacími hodinami jsou malé stojací hodiny s ciferníkem, jehož největší průměr nepřevyšuje 10 cm.

Ke třídě XLIII a k s. č. 585 a 586. — Zboží z bílého zlata (slitin zlata s niklem, mědí, zinkem, paladiem, hliníkem, stříbrem, cínem nebo s jinými kovy) vyclívá se jako zboží ze zlata.

K s. č. 614. — Směsi lepku s nepatrnou příměsí fosforečnanu sodného a santalového dřeva vyclívají se podle saz. pol. 614 a). Podle poznámky k saz. pol. 614 a) mohou býti vyclívány též směsi lepku (vyjma lepku pšeničného) s nepatrnou příměsí fosforečnanu sodného a santalového dřeva.

K s. č. 622. — Metaldehyd pevný (pevné palivo „Meta“) vyclívá se smluvní celní sazbou 50 Kč i v balení pro drobný prodej.

K s. č. 625. — Podle s. č. 625 vyclívají se též dehtová barviva s přísadou kuchyňské soli, Glauberovy soli nebo dextrinu až do 50%.

Československá republika se zavazuje, že nebude po dobu trvání této smlouvy, nejvýše však po dobu dvou let vybírati cla při dovozu basických dehtových barviv. Za účelem cla prostého odbavení musí býti zásilky basických dehtových barviv doprovázeny osvědčením vyrábějící továrny podle tohoto vzoru:

Osvědčení.

(Dovozní cla na celním území švýcarském.)

1. K pol. 53 (chmel). Pod názvem „Československý chmel“, zvláště pak pod pojmenováním „Český chmel“ (,Žatecký chmel“, „Roudnický chmel“, „Ouštěcký chmel“, „Dubský chmel“), „Moravský chmel“ („Tršický chmel“), smí se uváděti ve Švýcarsku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonitých předpisů o označování původu chmele, platných v Československé republice. Mimo to musí býti takový chmel v původním plnění, to jest v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou, podle zmíněných československých předpisů.

2. Ve smlouvě stanovená cla saz. čís. 4 (ječmen nešrotovaný, neloupaný), 15 (slad), 53 (chmel) a ex 114 a (pivo v sudech s obsahem 2 hl a méně) švýcarského celního tarifu ponechávají Švýcarsku plně možnost eventuelní zdanění piva prováděti také v tom způsobu, že by se vybíraly celní přirážky při dovozu piva a surovin k výrobě piva určených. Tyto celní přirážky byly by vzájemně patřičně odstupňovány při předpokladu, že se ze 133 kg ječmene vyrobí 100 kg sladu a že k výrobě 1 hl piva jest zapotřebí 18 kg sladu.

3. Pod označením, v němž slovo „Pilsen“ (Plzeň) jest uváděno v jakékoliv formě nebo spojení, může býti dáváno do obchodu nebo čepováno ve Švýcarsku jen pivo, které bylo vyrobeno v městě Plzni (Pilsen) v Čechách.

PROZKOUMAVŠE TUTO SMLOUVU JAKOŽ I PŘÍLOHY A, B, C A VĚDOUCE, ŽE NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ S NIMI SOUHLASÍ, SCHVALUJEME A POTVRZUJEME JE.

TOMU NA SVĚDOMÍ JSME TENTO LIST PODEPSALI A K NĚMU PEČEŤ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ PŘITISKNOUTI DALI.