Zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta

§ 3 (1) Způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta má ten, kdo je a) odborně způsobilý, b) zdravotně způsobilý, c) bezúhonný. (2) Zdravotnický pracovník je povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem2c) vydaným na základě lékařské prohlídky. Lékařský posudek vydává registrující praktický lékař poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiný praktický lékař poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství. Seznam nemocí, stavů nebo vad, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu povolání, obsah lékařských prohlídek a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. Zdravotní způsobilost se zjišťuje a) před zahájením výkonu povolání a před pokračováním ve výkonu povolání, byl-li výkon povolání přerušen na dobu delší než 3 roky, b) v případě důvodného podezření, že došlo ke změně zdravotního stavu zdravotnického pracovníka, 1. na vyžádání správního úřadu, který vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení poskytování zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu3) zákona o zdravotních službách, jde-li o pracovníka, který poskytuje zdravotní péči vlastním jménem služby, nebo o odborného zástupce, je-li ustanoven3), nebo 2. na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, který podle lékařského posudku lékaře zařízení závodní preventivní péče poskytovatele pracovnělékařských služeb pozbyl zdravotní způsobilost k práci. Fyzické osoby, kterým byla uznána zdravotní způsobilost podle části sedmé, dokládají zdravotní způsobilost rozhodnutím ministerstva (§ 31) před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají zdravotní způsobilost dokladem požadovaným v členském státě původu (§ 29). (3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče zdravotních služeb, nebo ten, na něhož se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen4). Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší 90 dnů. (4) Doklad o bezúhonnosti a) se vyžaduje vždy před zahájením výkonu zdravotnického povolání, a nebo též v jiných odůvodněných případech; v průběhu výkonu zdravotnického povolání v odůvodněných případech též na vyžádání zaměstnavatele, jde-li o zaměstnance, nebo na vyžádání správního úřadu, který lékaři, zubnímu lékaři nebo farmaceutovi vydal oprávnění k provozování zdravotnického zařízení poskytování zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu3 zákona o zdravotních službách, b) si vyžádá ministerstvo pro účely správního řízení vedeného podle tohoto zákona. (5) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů26) nebo obdobné evidence trestů členského státu původu nebo odpovídajícím dokladem vydaným příslušným orgánem členského státu původu; tento výpis nebo doklad nesmí být starší než 3 měsíce. (6) Fyzické osoby, kterým byla uznána bezúhonnost podle části sedmé, dokládají bezúhonnost rozhodnutím ministerstva (§ 31) před prvním zahájením výkonu povolání. Hostující osoby dokládají bezúhonnost dokladem požadovaným v členském státě původu (§ 30).