§ 32
změněno 1. 5. 2016 zákonem 126/2016 Sb.
§ 32 Ověření znalosti českého jazyka (1) Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka, b) posouzením vzdělávání vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, nebo c) posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo d) pohovorem; postup při ověření znalosti českého jazyka pohovorem stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ověření znalosti českého jazyka pohovorem podle odstavce 1 písm. d) ministerstvo provede až po vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace a před vydáním rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.