§ 212
změněno 1. 7. 1973 zákonem 49/1973 Sb.
§ 212 (1) Odvolací soud přezkoumá celé napadené projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí; nezabývá. Tímto rozsahem není vázán a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu, b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl dotčen, c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se však těmi výroky rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, které již nabyly právní moci kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže odvolání podal jen některý z účastníků, d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. (2) K vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud jen tehdy potud, jestliže pokud mohly mít vliv na za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. (23) Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak. (4) Účastníci mohou odvolací návrhy i odvolací důvody bez dalšího měnit; souhlasu soudu není třeba měnit.