§ 241
změněno 1. 1. 1992 zákonem 519/1991 Sb.
§ 241 Před rozhodnutím o stížnosti může soud (1) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 3) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání a čeho se dovolatel domáhá. Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který o ní rozhoduje za něj jedná. (2) Dovolání lze odůvodnit jen tím, odložit vykonatelnost napadeného že a) v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237, b) řízení je postiženo jinou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, c) rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, d) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. (3) Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.