§ 202

změněno 1. 9. 1993 zákonem 171/1993 Sb.

§ 202 (1) Odvolání není přípustné proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání, ledaže je podáno proto, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, § 153b) nebo že rozsudek spočívá v nesprávném právním posouzení věci. (2) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž a) se upravuje vedení řízení; b) byl k řízení přibrán další účastník; c) bylo zahájeno řízení bez návrhu; d) bylo vráceno podání k opravě; e) bylo prominuto zmeškání lhůty; f) byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu; g) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3; h) byl schválen smír; i) bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění voličského seznamu. (23) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

Číst toto znění

Číst předchozí znění