§ 238
změněno 1. 1. 1996 zákonem 238/1995 Sb.
§ 238 (1) Dovolání je též přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl a) změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. (2) Dovolání je přípustné také proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl b) potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jestliže odvolací kterým soud a) vyslovil ve výroku svého potvrzujícího rozsudku, že je dovolání přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, b) potvrdil rozsudek, jímž bylo rozhodnuto prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, protože soud prvního stupně že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. (32) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovských práv, o určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.